zdroj: tisková zpráva Základní shrnutí toho, co bychom měli v posledním Eziovu a asi i Altairovu dobrodružství s podtitulem Revelations čekat, jsme již sepsali, ale Game Informer nás zásobuje další hrstkou informací, které se věnují tomu skoro nejdůležitějšímu – postavám, které ve hře potkáme. Nejprve se podívejme ve zkratce na dva známé hrdiny - Ezia a Altaira. 

Ten první už notně zešedl, pravděpodobně jej bolí klouby a trápí prostata, ale o tom se nic nepíše. Horší, anebo možná lepší je, že Ezio se poměrně moudře ohlíží za svým dosavadním životem a rozhodně netrpí přehnanou hrdostí a spokojeností. Většinu života zabíjel, řešil politické intriky a po rodině či vlastních tužbách ani stopy. Je sice hlavou řádu asasínů, ale stačí to? I proto pátrá po osudu svého předka, jemuž se tolik podobá. Ano, tím je Altair.

Na něj se tentokrát podíváme ne skrz Desmonda v Animu, ale skrze Ezia a pečetě. Což asi nebude mít na proces samotný vliv. Měli bychom se dozvědět, co vlastně Altair skutečně před staletími objevil a co se s nim dělo dál. Snad se tedy přiblíží tomu, jak známe Ezia, byť na to segment jedné hry asi stačit nebude. Zajímavé ale je, že možná potkáme i mladého Altaira, třeba i zjistíme jak začínal v řádu... ale to poslední už jsou hodně divoké spekulace.

A teď k novým postavám v Revelations. A hned první vzbuzuje víc otazníků než zmatená komiksová postavička. Je jí Manuel II. Palaeologos (ten blahobytně vyhlížející chlapík v úvodu článku), byzantský císař, který ale zemřel v roce 1425, tedy skoro sto let před dějem Revelations. Dobrá, smeten Osmany nebyl, ale to proto, že zemřel ve věku 75 let, ještě před útokem na Konstantinopol. Znamená to, že Ubisoft udělal záměrnou historickou chybu anebo tu bude pracovat mystika, magie a prostředky prodlužující život? A záhada byla vyřešena, Game Informer tím trošku zamíchal a tak došlo ke zmatení. Oním blahobytným chlapíkem je Manuel Palaiologos, muž o jehož životě toho mnoho neznáme. Byl zároveň dědicem linie srbských Dragašovců, ale kromě toho, že se vrátil po dobytí Konstantinopole do města moc nevíme.

Jeho teoretický formální nátork na trůn už nikdo nebral vážně a on jej dokázal vhodně "prodat" Bajazídovi II. za luxusní dům a rentu. Sloužil také v osmanském námořnictvu a když se podíváme na rok jeho smrti, tedy 1512, dá se čekat, že se nepohodne s Eziem... Díky za komentářovou spolupráci:) Ubisoft uvádí, že ve fikci Assassin’s Creed nebyl smeten vlnou nastupující Osmanské říše a dožívá v bohatství a luxusu uvnitř hradeb Istanbulu. Má ovšem i vazby na templáře a není jasné, zda má silnější vztah k nim anebo k přežívající „konstantinopolské“ klice politiků, obchodníků a duchovních.

zdroj: tisková zpráva Další významnou postavou bude Sofia Sorto, pro změnu fiktivní postava inspirovaná Dürerovým obrazem Portrét mladé Benátčanky. Ve hře půjde o výrobkyni a prodavačku knih, která nově příchozímu tureckému světu ukazuje zázrak knihtisku a protože pochází z Benátek, a dle obrazu je zrzka s lehce přidrzlým výrazem, není divu, že se stane další z řady Eziových milenek. Problém je v tom, že Ezio se jí zdráhá říct o celé konspiraci templářů a asasínů.

Třetím do party je pak princ Sulejmán, který bude zvaný Nádherný (či Veliký), jemuž je ale nyní teprve sedmnáct let. A ano, už jsme vám jeho existenci rozklíčovali skrze nápovědy a tak můžete před kamarády machrovat, že na Games jste o něm četli první. Nicméně pro hru je důležitější, že princ řeší problém s potenciální občanskou válkou. Sulejmánův děd totiž jako dědice určil staršího syna, Ahmeta, což se nelíbí Sulejmánovu otci. Do toho se ve městě a politických kruzích objevuje Ezio, charismatický muž se svéráznými praktikami a duší přirozeného velitele, který je pro mladého muže velmi brzy jak vzorem, tak možným řešením některých politických problémů.

Novým "kamarádem" je pak Jusúf Tazím, mistr asasínů v Istanbulu. Ezio jej teoreticky hodností převyšuje, ale Jusúf si také nenechá... řekněme, že se nerad podřizuje a tak mezi oběma muži panuje přátelská rivalita. Navíc ani Ezio neví vše a tak mu právě Jusúf ukáže kouzlo již zmiňovaného háku, díky němuž jde rychle sjíždět po lanech.

zdroj: tisková zpráva Další charaktery jsou určené pro multiplayer, nicméně jak víme, ty bývají inspirovány reálnými postavami či typy nepřátel, které potkáváte v kampani. Vanguard, kozácká průzkumnice, která dříve bojovala proti Osmanům a nyní je v žoldu templářů. Guardian je velký osvalený černoch a bratranec sultána z fundžského sultanátu v Sinnaru (což je subsaharská část Afriky sousedící s osmanským Egyptem). 1505 byl vyhnán vlastní rodinou a skončil v Alexandrii, kde přijal templářské učení a začal si říkat Strážce pravdy. Tou je, že mír bude dosažen skrz pořádek a stabilitu.

Jiným z rekrutů templářů (nezapomeňte, že všichni v multiplayeru jsou rekruti templářů) je Bombardier, oficiálně člen dělostřelectva osmanské armády, ale ve skutečnosti člen Kizilbašů, v překladu Rudých hlav, šíitského politického uskupení, které bojuje proti Osmanům. Templáři tak používají tento motiv k tomu, aby jim pomáhal. A nakonec je tu Sentinel, bývalý asasín, který se k řádu přidal jako mladík. Je valašským šlechticem, kterého z řad asasínů vyhnalo příměří mezi nimi a Osmany, kteří obsadili jeho rodnou vlast. Nyní pracuje pro templáře a vynáší tajemství asasínů, aby se zbavil osmanské nadvlády.

A právě tyto multiplayerové postavy ukazují, že Ubisoft má rád dobu, v níž dělá své hry. Nebojí se detailů, nebojí se politických čachrů a umí hledat velmi zajímavé motivy. Zbývá nám tedy vyřešit, kde se tu vzal Manuel Palaeologos.