„Už tam toho nelze moc přidat,“ osvětluje Wester situaci ohledně CK II. „Je to přecpané. Mapa je obrovská a je v ní strašně moc obsahu. Nebyla navržená pro všechna rozšíření, která jsme vydali, a postupně těžkne. Budeme muset vzít čistý list a začít znova.“
Ne že by v Paradoxu své vývojové filozofie, která zahrnuje neustálé doplňování starých her placenými i neplacenými přídavky, litovali. Podle finančních údajů byl letošní první kvartál třikrát úspěšnější než stejné období v loňském roce a firma jde od úspěchu k úspěchu, byť příliš mnoho zbrusu nových her nevydává – spíš se soustředí na updatování Crusader Kings II, Stellaris, Hearts of Iron IV, Europa Universalis IV, Cities: Skylines a dalších oblíbených značek.
Lidem, kteří se z principu staví proti jakýmkoli dalším poplatkům v jednou zakoupené hře, se tahle strategie nemusí líbit, ale zdá se, že jsou v menšině. Wester v dalším rozhovoru mimo jiné prohlásil: „Profitabilita a počet hráčů některých našich her postupně rostou (někdy v průběhu několika let). Samotné vydání je tedy pro Paradox sice důležité, ale rozhodně není tak klíčové, jako před pár lety.“
To, že ze slabších úvodních prodejů studio nemusí panikařit, ostatně ukázali přímo Crusader Kings II. Wester říká: „Samotné vydání nebylo zrovna působivé. Pak jsme vydali Sword of Islam, potom další rozšíření Old Gods… Zničehonic se to nastartovalo a hru začala hrát spousta lidí. Stal se z ní kultovní hit.“
Westerova další slova naznačují, co bychom přibližně mohli v budoucnu čekat od pokračování Crusader Kings. Především by mělo být přívětivější pro nové hráče – „nikoli méně komplexní, ale méně komplikované,“ jak to podává sám ředitel.
Za vzor si vývojáři berou vesmírnou strategii Stellaris, která velmi dobře zvládá výukovou křivku. Začnete s jednou lodičkou a planetou, postupně se vypracujete a učíte se nejrůznějším zákonitostem, a celé je to podpořeno naprosto přehledným uživatelským rozhraním.
Celková obchodní strategie Paradoxu se nezmění ani s Westerovým odchodem – v nejbližší době ho v ředitelském křesle nahradí Ebba Ljungerudová, která předtím čtyři roky zasedala ve správní radě společnosti, a žádná revoluce se konat nebude. Jeden aspekt vize nové ředitelky ovšem stojí za zmínku – odhodlání rušit neperspektivní projekty hned v zárodku.
„Vyvíjeli jsme hru jménem Runemaster a zrušili jsme ji pozdě – příliš pozdě,“ říká Ljungerudová. „Musíme akceptovat, že když zahájíme práci na deseti projektech, čtyři nejspíš nevyjdou. Samozřejmě vám neřeknu přesná čísla, ale neznamená to, že by společnost selhala, nebo že by selhali lidé pracující na zrušených hrách. Je to zkrátka součást našeho pracovního procesu.“
Tím se cyklicky dostáváme zpátky k Westerově citátu, kterým započal celý článek. Už žádné špatné, zabugované hry, radši je zrušit a začít znova a lépe. Tomuhle předsevzetí rád zatleskám a doufám, že se naplní jak v případě Crusader Kings III, tak všech dalších budoucích titulů vydavatelství, které se zaslouženě dopracovalo k ještě před několika lety možná nečekanému, ale o to vítanějšímu pokračujícímu úspěchu.
Kdo fandí našemu LongPlayi, fandí i Paradoxu
