Nejdříve se v půlhodinovém videu z Metal Gear Solid V představila v akci spoře oděná odstřelovačka Quiet a následně nás Hideo Kojima o víkendu neodolatelným videem zpravil o tom, že se k nám při plnění misí může přidat i jednooký vlk DD. Nyní známý vývojář přidal též informace o fungování systému parťáků, mezi které se počítá DD, Quiet i všudypřítomný kůň, co přikluše na zapískání.

Kdo by to tvůrců Call of Duty: Black Ops I a II řekl, že historii studia začínali psát experimentálním titulem Die by the Sword. Pamětníci se jen ušklíbnou, jaká že to je nebetyčná ironie, ale pak si vybaví, jak se (často marně) snažili desítky hodin ovládnout soubojový systém Die by the Sword a smích je přejde. Nejenom, že DbtS nebyla jednoduchá hra, ona byla vskutku unikátní, protože hráči umožnila separátně ovládat pohyb avatara a máchání mečem. Revoluční samozřejmě neznamená, že hra byla také zábavná, ale to už záleží na osobním přístupu. Die by the Sword je zcela objektivně hra zajímavá i výjimečná a proto stojí za to, aby vám ji Pavel s Honzou Olejníkem blíže představili v následujícím gamesplay videu.

Little Big Adventure je pro některé členy redakce (támhle Petr se hlásí) srdcová záležitost, protože kombinuje nádhernou izometrickou grafiku, nápaditě vystavěný herní svět a skvělou adventurní hratelnost s prvky stealthu i akce. Důkazem výlučnosti Little Big Adventure je navíc svěžest, o kterou hra doposud nepřišla. Přestože na začátku října oslaví dílo Adeline Software už dvacáté narozeniny, pořád vypadá originálně a hraje se skvěle, což podtrhuje i nedávno vydaný port na mobilní platformy. Tomu se však dnes věnovat nebudeme. Naopak si s námi v následujícím gamesplay videu můžete připomenout PC verzi z roku 1994.

Konečně je pátek! Poslouchat dva týdny v kuse, jak se Pavel s Honzou přetahují, kdo bude při hraní klasické rubačky Golden Axe hrát za trpaslíka, už bylo na hranici únosnosti. Hlavně kvůli obskurním důvodům, proč by jeden či druhý za trpaslíka hrát (ne)měl. „Proč bys měl hrát za trpaslíka, když už trpaslík seš,“ snažil se marně o invektivu Pavel, kterou mu s podobným úspěchem vracel Honza. Oba dva přitom ví, že Golden Axe je i dnes parádní zábava bez ohledu na postavu, za kterou člověk hraje. Názorně vám to předvedou v následujícím retro gamesplay videu.

Říkejme tomu prokletí kritikou do nebe vynášených her, ale klidně i prokletí mistra hororu Cliva Barkera. Stejně jako kdysi u Beyond Good & Evil se recenze i v případě Clive Barker's Undying předháněly v expresivním vyjádření chvály, jen aby hra komerčně zcela propadla. Nic této first-person akci nepomohl skvělý příběh přímo z pera zmíněného britského spisovatele, zábavná a nápaditá hratelnost nebo netradiční level design. Hráči Undying po vydání odepsali, jakkoli si hra drží dodnes kultovní statut, který se nepodařilo pošramotit ani příběhově opět výbornému, ale herně přinejlepším průměrnému pokusu Clive Barker's Jericho z roku 2007 (které též komerčně propadlo - prokletí). Průměru se ale Pavel a Honza v dalším retro gamesplay videích věnovat nebudou. Naopak si s vámi přinejmenším na hodinku sednou k monitoru a rozehrají právě Clive Barker's Undying, abyste viděli, zač je toho děs a hrůza!

Byla to láska na první pohled. „Poprvé jsem Rampage viděl někde na pouti a pak jsem na něj nějakou dobu chodil do Kotvy. Tam ale nebyl ten automat úplně funkční a jedna z postaviček nešla vůbec zvolit,” začne Honza Orna z Arcadehry.cz chrlit vzpomínky ve chvíli, kdy se v našem povídání o starých automatovkách přesuneme k Rampage. A není divu - tahle hra je jedním ze symbolů 80. let a přestože v našich končinách nemá, hlavně kvůli nepříliš povedeným konverzím pro domácí počítače, tak dobrou pověst, jakou by si zasloužila, na západ od našich hranic je díky své automatové verzi skutečnou legendou.