| Autor: Jan Rod Publikováno: 29.prosince 2007 | Verze hry: česká/prodávaná/PC Doba recenzování: pár týdnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Volba budov a jednotek v zásadě nevybočuje ze zažitých konvencí – máme tu výrobnu budov, výrobnu bojové techniky, výzkumné centrum, teleportér jednotek a radar, který navíc tvoří holojednotky, které matou nepřítele. A samozřejmě plejádu dalších obranných věží kulometných, raketových, protiletadlových, laserových a tak. Na první pohled se to může zdát málo, ale na druhou stranu je takto systém dostatečně jednoduchý a zároveň je dobře funkční.• Bodový systém v praxi Ekonomika samotná představuje jakýsi úkrok stranou mimo tradiční postupy, spíše směrem k příběhu. Základní jsou kredity – ty plynou z kreditových terminálů, budov, které jsou rozmístěny po mapě a nejdou zničit, pouze obsadit. Čím více jich máte, tím rychleji přibývají kredity. Tím druhým, o co se bojuje, jsou body. Ty se dají získat výhradně ničením nepřátelských budov nebo jednotek. Body jsou důležité pro postup ve výzkumu, který je na ně navázán, takže aby se dalo zkoumat, musí se bojovat. Ačkoliv je to na první pohled úplně nesmyslné, ve finále to hře prospívá, protože ta se potom nerozpadá na klasické fáze „budování“ a „totální válka“. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Třetí veličinou je „datový tok“, což není nikde ve hře pořádně vysvětleno, ale funkce je jednoduchá – omezení počtu jednotek a budov. Přičemž platí, že datový tok se zvyšuje s vyzkoumanými technologiemi a tak, takže postupem času se dají stavět větší armády (ovšem nikdy příliš velké a příliš kvalitní, protože čím technologicky vyspělejší jednotka, tím vyšší datový tok spotřebuje). Prostě a jednoduše, na celém herním systému je vidět, že byl vyvíjen se snahou o rychlou akci, dynamickou hru a že nepůjde o žádné mamutí několikahodinové bitvy (a ještě delší přípravy). 
zdroj:
tisková zpráva
Na druhou stranu, po těch několika týdnech přerušovaného hraní jsem zjistil, že i v případě všech těchto omezení přetrvává známý problém – stačí na začátku udělat jednu strategickou chybu a už se z ní nevylížete a bitva je prohraná. • Neumělá inteligence Nebo možná „umělá neinteligence“. Hned na začátku si musíme říci, že opravdu nejde o hru, která by ve zpracování počítačem ovládaných hráčů vynikala. Pokud se proti stroji postavíte, máte na výběr několik obtížností, které se liší v urputnosti útoků, avšak nikoliv v organizovanosti, nebo nedej bože lstivosti (ta předpokládá učení počítače z herních postupů hráče). Prostě a jednoduše, jako za starých časů na vás bude útočit to, co zrovna vyjelo z výrobních pásů pěkně postupně a neustále. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Dalším neduhem je standardní pasivní chování vlastních jednotek – typickým příkladem je moment, kdy máte shromážděn svaz deseti tanků a přijede jeden nepřátelský. Ten se postaví tak, aby byl v dostřelu právě jediného tanku z vaší skupiny a s tím začne bojovat (velmi staticky, prostě stojí a střílí). Asi by bylo logické, aby v takovém případě ostatní tanky, které stojí okolo napadenému pomohly. Nikoliv v tomto případě, zde prostě stojí. Částečně se to dá řešit nastavením agresivního módu, jenže ten má zase jiné nevýhody – v momentě, kdy se protivníkova jednotka vydá na ústup, všechno co je nastaveno jako agresivní jí začne bezhlavě pronásledovat, třeba doprostřed nepřátelské základny. 
zdroj:
tisková zpráva
V případě multiplayer hraní spousta těchto problémů odpadá a hra je o mnoho lepší a daleko vyváženější. Sympatické totiž je i to, že rozdíly mezi technologickými stupni nejsou příliš vysoké – takže i relativně technicky vyspělá jednotka s plazmovými zbraněmi se dá zvládnout podle ruského stylu „Nás mnógo!“. • Kampaň Singleplayer není nijak objevný či přelomový. Prostě jde o různé typy misí s různými podmínkami pro vítězství (to funguje i ve skirmishi a multiplayeru). Jednou máte obsadit kredit terminály, jindy zase pobít všechny nepřátele, případně zničit důležitou budovu, nebo splnit nějaký „hospodářský cíl“ ve formě sumy kreditů či bodů. V zásadě je kampaň asi tak stejně dobrá, jako patnáct skirmish levelů za sebou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Standardní hra za přiměřenou cenu? State of War 2: Arcon je docela dobrá hra. Má svoje neduhy, není to žádná pecka, ale pokud si chcete užít nějakou tu multiplayerovou řežbu v nových kulisách, představuje zde jistou alternativu ke starým klasikám. Herní systém staví na tradici, přesto se snaží (a sem tam se mu to i daří) implementovat něco neotřelého. Umělá inteligence je na tom hůře, jak na straně počítačových protihráčů, tak co se týká samostatnosti vlastních jednotek. 
zdroj:
tisková zpráva
Pokud jste zmlsaní nebo chcete něco, při čem se sami pobavíte, sáhněte jinam - např. do zlevněných re-edic pár let starých hitů nebo na DVD přílohu herních časopisů, za něž navíc dáte jen poloviční částku co za State of War 2 (399 Kč). Pokud chcete rychlou, dynamickou a žánrově čistou RTS pro pár síťových klání v docela solidní grafice, jste na správné adrese. Další chyby v zápalu boje snadno přehlédnete.Související články: O prvním dílu hry |
| Jan Rod | |
