| Autor: Dick Publikováno: 1.listopadu 2005 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/prodávanáDoba recenzování: pár dnů |
zdroj:
tisková zpráva
Sérii Polda snad ani netřeba domácím hráčům dlouze představovat. Humorná dobrodružství přitroublého Poldy Pankráce s nezaměnitelným hlasem Luďka Soboty totiž zná téměř každý. Nyní se na pulty obchodů dostává v pořadí již jeho pátý díl. Má oproti svým předchůdcům, které vytvořil úplně jiný tým vývojářů, co nabídnout, nebo jde o nedokonale ukuchtěný polotovar od Zima Software jako Bloodline? Dozvíte se pouze u nás v detailním rozboru...• Bude to vážně P.R.Č.A. Ačkoliv by k tomu žánrové zařazení přímo vybízelo, hry ze série Polda nikdy neměly kdovíjak vybroušený příběh. V tomto ohledu šly vždycky svou vlastní cestou a celé Pankrácovo dobrodružství bylo obvykle založeno na nějaké bizarní události. Protentokrát tomu bohužel nebude jinak a příběh tak může působit velmi naivně (nechcete-li přijít o moment překvapení, nečtěte další tři odstavce). Jednoho dne u dveří Pankrácova bytu přistane balíček bez odesilatele a v něm je dopis s žádostí o schůzku. Vedle něj se v zásilce nachází podivné naváděcí zařízení, pomocí něhož se náš hrdina vydá na dané místo a hledá osobu, která mu dopis napsala. Stopy jej zavedou na vrakoviště za městem, kde není ani živáčka. Najednou se Pankrácovi začne propadat půda pod nohama a on se ocitne na podivném místě, které je jako vystřižené z nějakého špatného sci-fi filmu. Jak se záhy dozvídá, aktuálně se nachází v časoprostoru na policejní základně útvaru jménem P.R.Č.A. (zkratka pro Policejní Rekonstrukce Časových Abnormalit :) A byl to právě Pankrác, který byl počítačem vybrán, aby se stal novým agentem. Všichni jeho slavnější předchůdci selhali, proto se osud lidstva upírá právě na osobu malého českého policajta... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Přitvrzujeme 
zdroj:
tisková zpráva
Polda byl odnepaměti humornou sérií, i když se tu jisté pokusy o zvážnění v minulosti párkrát objevily. Pátý díl není v tomto ohledu žádnou výjimkou, byť mi přijde, že je oproti svým předchůdcům orientován na poněkud starší publikum. Jinak si totiž neumím vysvětlit spoustu narážek na sex, potenci a množství typicky zavádějících dvojsmyslů, které si naplno užijí pubertální hráči („Viděl jsem i lepší díry, až člověku stálo… ehm…za to žít.“). Některé vtípky jsou velmi povedené, jiné vyzní trochu do prázdna, neřku-li trapně. Ale líbila se mi hodně ujetá teorie, kdy se v Charlesi Darwinovi po vypití určité látky projeví homosexuální sklony.• Kam vás stroj času zanese? Hra je nenásilnou formou rozdělena na tři samostatné epizody. V každé z nich musí Pankrác zvrátit chod dějin, protože kdyby se tak nestalo, mohlo by to mít neblahý vliv na následující události v budoucnu. V první kapitole se podíváte do období Antiky, kdy bude třeba pomoci Řekům porazit obléhané město Trója. V druhé zavítáte na začátek minulého století a budete muset ukradnout plány na bojový letoun, díky němuž by Němci vyhráli první světovou válku. No a konečně v třetím aktu navštívíte starověký Egypt, kde bude nutné zajistit nového faraona. Více detailů vám ale neprozradím, ani kdybyste mě mučili. Pokazili byste si tím totiž zážitky z jednotlivých situací, které jsou mnohdy velmi překvapivé. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Vedle výše uvedeného Polda 5 obsahuje i další lokaci, kterou je už zmíněná policejní základna v časoprostoru. Právě na ní celé vaše putování začne a sem se budete po každé úspěšně splněné misi vracet. Ale ani v nejmenším si tu nebudete válet šunky někde na posteli při odpočinku. I tady bude totiž třeba řešit zapeklité úkoly, jejichž počet by vydal na další samostatný akt. 
zdroj:
tisková zpráva
• Ovládání a obtížnostK ovládání hry si vystačíte pouze s myší. Polda 5 totiž využívá léty prověřený point-and-click systém, díky čemuž se ve hře rychle zorientujete. Inventář se vám klasicky rozbalí po najetí k hornímu okraji obrazovky, odkud můžete myší vybrat některý z předmětů. Jestliže ukazatelem přejedete přes nějaké aktivní místo, dojde k jeho změně (mluvení / sebrání / použití) a objeví se popis nabízené činnosti. Bez klávesnice se neobejdete pouze v případě, že byste chtěli zabrousit do hlavního menu. A protože ukládat nebo načítat budete asi minimálně (viz dále), dá se to vcelku snadno překousnout. Špatně nastavená obtížnost může být kamenem úrazu spousty her a u adventur toto tvrzení platí dvojnásob. Pátý Polda není co se týče obtížnosti přehnaně složitý, ale čas od času se nejde nějaké problémovější nebo dokonce přímo zákysové místo. Místy to však kolísá jako na houpačce – v jeden okamžik je váš další postup průzračně jasný jako křišťál, jindy zase neprůhledný jako voda zakalená tím nejtěžším bahnem. Už jen kvůli samotné povaze hry často nebudete vědět, co všechno od ní můžete čekat, proto dojde i na neoblíbené zkoušení všeho na všeho. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V první fázi tak například musíte opravit rotor. Následně k němu přimontovat vrtuli, k níž přivážete z lékárničky odcizený obvaz. Poté už jen stačí v nestřežený okamžik druhý konec obvazu kočce připevnit na ocas, zapnout rotor a voilá – zvířecí nepřítel zneškodněn. Jak říkám, proč věci dělat jednoduše, když to jde složitě, že? Co mě ale příliš nepotěšilo, byla nutnost plnit jednotlivé akce v autory stanoveném pořadí. Tím mám na mysli především skutečnost, že některé věci se tváří jako neaktivní až do okamžiku, než vám o nich někdo něco sdělí. Konkrétně na tomhle jsem si nejednou vylámal zuby, když jsem chtěl provést něco, na co ještě nebyl ten správný čas. Pokud daná věc nešla, nechal jsem ji být. Jaký ale byl můj údiv, když to samé po několika rozhovorech se správnými lidmi najednou fungovalo. Je to sice paradoxní, ale zkrátka přemýšlet moc dopředu se nevyplácí. Někdy vás to může stát pěknou fůru zabitého času (připravujeme návod - pozn. ed.). Polda 5 je snad nejkratší hrou z celé série. Mně osobně trvalo její dohrání nějakých 12 hodin, do kterých se hlavně promítly dva opravdu dlouhé záseky spojené s přehlédnutím důležitých předmětů. Zkušení hráči by se tak mohli dostat na 7-10 hodin čistého herního času, což na adventuru skutečně není mnoho. Na druhou stranu ale věřím tomu, že příležitostným "gamblerům" dokončení zabere klidně dvojnásobek. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
I když se ve hře vyskytuje několik krizových míst, kde se dá zemřít, rozhodně se není čeho bát. Pokud se totiž hlavnímu hrdinovi něco nepěkného stane, hra vás automaticky vrátí těsně před onu inkriminovanou událost. Díky tomu (a v podstatě také absenci bezvýchodných situací) tak ve hře nemusíte vůbec ukládat! Snad jedině v okamžiku, kdy jste nuceni ji vypnout a chcete si zachovat postup. 
zdroj:
tisková zpráva
Byť autoři před vydáním hry v rozhovorech zmiňovali, že bychom se měli dočkat několika oživujících meziher, v konečném výsledku se na ně nedostalo. Zda je to dobře či špatně, nechám na vašem posouzení. Nicméně minimálně dvakrát jsem se domníval, že na nějaký logický oříšek přijde řeč, jelikož tomu situace nasvědčovala. Jednou jsem kupříkladu měl u sebe osm různých ladiček na piano a už jsem se pomalu děsil toho, že s jejich pomocí budu muset vyluzovat nějakou melodii. Tipuji, že s největší pravděpodobností na implementaci meziher nezbyl čas…• Česká hra? Klepete si na čelo, protože vám připadá nadpis poněkud nesmyslný? Vždyť o domácím původu Poldy ví snad každé malé dítě a v recenzi už byla tato skutečnost nejednou zmíněna. Bohužel při hraní jsem však místy zapochyboval, zda autory byli skutečně Češi. Tato nepříjemnost je asi nejvíce patrná při zapnutých titulcích, kdy se v textech objevuje jedna pravopisná perla za druhou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Rozporuplná grafika 
zdroj:
tisková zpráva
Úroveň vizuální stránky hry je poněkud sporná – někomu se může líbit, jinému ne. Lidé ze Zima Software se opět uchýlili ke kombinaci 2D a 3D, přičemž ve dvou rozměrech jsou ručně vytvořena pozadí a ve třech pak všechny postavy nebo některé předměty. Svým stylem a použitím technologie cel-shade se pátý Polda snaží připodobnit komiksu, což se příliš nedaří a mé dojmy z grafické stránky jsou poněkud rozpačité. Některé lokace se mi vyloženě líbily (hangár na letišti), jiné svým vzhledem vypadají poněkud lacině (policejní základna v časoprostoru). Celkově by ale neuškodilo jednotlivým místům přidat více života. Například veškerá voda ve hře je statická, což třeba na rozbouřeném moři vypadá poněkud podivně. Jisté náznaky o oživení tu sice najdeme (poletující mušky kolem lampy), avšak to skoro ani nestojí za řeč.Zatím jsem to nezmínil, ale velmi mě zklamala nízká úroveň intra. V něm totiž po celou dobu sledujete pouze Pankrácovy boty a posloucháte jeho monolog o příchozím balíčku. V podobně jednoduchém duchu se nesou vlastně všechny herní animace, což je škoda. Vůbec nejhorší je to ale s mimikou postav, protože na jejich obličejích nepoznáte náznak jediné emoce. Hardwarové nároky Poldy 5 zní: 64 MB grafická karta podporující Pixel Shadery (alespoň GF3/GF4Ti, nikoli MX varianty), 256 MB RAM, procesor 800 MHz a Windows XP/2000/98. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
9 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů• Hvězdný dabing Podobně jako si při vyslovení jména Jaromír Jágr vybavíte hokej, stejně snadno si k Poldovi Pankrácovi přiřadíte Luďka Sobotu. V tomto směru se pětka nijak neliší od minulých dílů, protože autoři se rozhodli vsadit na osvědčenou kartu v podobě charakteristického, lehce stupidního hlasu pana Soboty. Tomu zdárně sekunduje hned v několika rolích ošlehaný imitátor Zdeněk Izer. Vedle nich uslyšíte hned několik dalších hvězdných dabérů, jako je třeba Zdeněk Mahdal, Jan Šťastný nebo Bohdan Tůma. Jejich výkony se celkově dají označit za slušné a nelze k nim mít nějakých větších výhrad. Snad jen to, že jedinkrát mi daná postava bez mrknutí oka přeříkala jednu větu z cizího partu. Hudební stránka hry nijak nenadchne, avšak ani neurazí. Ve většině případů vám do uší vplouvají pohodové ambientní melodie, které nijak moc nebudete během hraní registrovat. A možná to je i dobře, protože pomáhají nenásilným způsobem budovat atmosféru. V některých místech je hudba sice vypuštěna zcela, nicméně díky tomu jen vyniknou nejrůznější zvuky prostředí (šumící moře, zpívající ptáci v džungli apod.). Obecně právě zvuky by mohly být na můj vkus trochu různorodější. A s jejich kvalitou to také nijak slavné není... • Fanoušky nezklame 
zdroj:
tisková zpráva
Řadíte-li se mezi skalní příznivce humorných dobrodružství Poldy Pankráce, jeho páté pokračování vás určitě nadchne. Série má sice období své největší slávy nenávratně za sebou, nicméně pořád umí dobře pobavit. Technická stránka hry je lehce rozporuplná a asi nemusí sednout úplně každému. Jestliže jste tedy přemlsaní různými Fahrenheity, Posly Smrti nebo NIBIRU, raději ruce pryč, mohli byste si pokazit chuť. Polda 5 je spíše oddechovou adventurou pro občasné hráče, kteří se chtějí za šest stovek pobavit a nemohou za tímto účelem najít žádný humorně laděný titul. Nic víc, nic míň.Související články: Novinky, Recenze předchozích dílů Poldy |
| Dick | |
| autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích |
