| Autor: Miloš Bohoněk Publikováno: 28.října 2008 |
• Tam, kam patří Do českých kin dorazí tento čtvrtek a já na něm byl ve Spojených státech, kde si odbyl premiéru 17. října. Nemá cenu nikoho napínat: Max Payne na stříbrném plátně dopadl neslavně. Začátek ovšem nebyl vůbec špatný! Hned první vteřiny na vás dýchnou onu pro tuto značku tolik charakteristickou noir atmosféru a vám, jakožto fanouškům hry, je fajn. A možná i trochu zima, neb herec Mark Wahlberg a.k.a Max Payne se koupe v ledové vodě a očividně mu není hej. Sem série Max Payne patří a film na tom není jinak. Kam že? Do zimy, do mrazu a do sněhu. Nevzpomínám si, že by nějaká venkovní scéna ve filmu nebyla zasypávána sněhovými vločky a já osobně bych tento „nápad“ normálně hodnotil kladně. Jenomže ten sníh je tam tak často a v takovém množství, že jeho umělost brzy vyplave na povrch. A když při jedné scéně kamera zaklonila krkem a ukázala víceméně azuro, musel jsem se pousmát. Nojo, hnidopich jeden! 
zdroj:
tisková zpráva
• Jedno krásné odpoledne... ... se vše podělalo a Max přišel o všechno, co miloval. Stejně jako v herní předloze, i ve filmu je Maxovo konání postaveno na zoufalé touze po odplatě. Někdo mu zamordoval ženu i mimčo a detektiv Payne se stal pochmurným mrzoutem a introvertem. Z Wahlberga ve filmu jde místy až strach a neměl jsem problém uvěřit, že by dal svůj život za to, aby toho grázla dostal. Nebo spíše grázly? Jak tak hlavní hrdina čmuchá po zimním New York City, zjišťuje, že za tím vším se klube něco velkého. Ano, film čerpá z prvního dílu hry (a pokud přečkáte závěrečné titulky, dozvíte se, že...). Jen taková vsuvka k oné vraždě: pamatujete si, jak první Max Payne začal? Stáli jste dole v obýváku, vyběhli po schodech, sejmuli dva pobudy a vešli do ložnice, kde jste byli svědky onoho hrůzného zjištění. Jakou radost mi udělal režisér John Moore, když tuhle scénu převedl na plátno skoro stejně! Jen tedy s tím rozdílem, že ji dal někam doprostřed filmu. Snad toho moc neprozrazuji (a pokud ano a zároveň se na film těšíte, pak radši ihned utečte). Začnu teď odůvodňovat svoje původní tvrzení „Max Payne na stříbrném plátně dopadl neslavně,“ budu trochu konkrétnější a dám to do kontextu s předlohou, takže pozor na spoilery a hurá do boje. 
zdroj:
tisková zpráva
• Tělo bez duše Znáte všechny ty řeči o tom, jak se, co do výpravy a prezentace děje, mají hry ještě od filmů co učit? Nad tím polemizovat nebudu (většinou je to pravda, co naděláme), nicméně když se v kinosále rozsvítila světla, řekl jsem si: „Jó, kam se to hrabe na herního Maxe Payna...“ Hlavním problémem filmu je jednoduše to, že děj je plytký, předvídatelný a k tomu i nesmyslný. Aspoň, že to není sci-fi, jak jsem si původně myslel po shlédnutí prvního traileru, kde to byl samý okřídlený anděl ala Constantine. Víte, drogy jsou svině, často vám tu hlavu pěkně zamotají a halucinace v Max Paynovi vypadají stylově. 
zdroj:
tisková zpráva
Ale zpátky k tématu: Díváte se, díváte a nejprve si řeknete: „Ok, takže Max přišel o své nejbližší a teď chce viníka oběsit na jeho vlastních střevech.“ Jenže pak se najednou začínáte ztrácet a netušíte, proč se děje to, co se děje. Proč šel Max do onoho pochybného klubu a proč má majitel z detektiva mindrák? Proč si Maxe vypíchla ona ruská prostitutka, proč se to nelíbilo její sestře a co proboha vedlo Maxe k tomu, aby onu přívětivou dámu sledoval? Jde mu přece o jeho ženu a není to žádný nadčlověk, aby věděl, že zrovna tahle baba ho přivede na stopu, a že je dobré si zapamatovat to tetování na její paži... To je jen jedna z mnoha scén, nad kterými člověk kroutí hlavou. A propo - co má onen zfetovaný pošuk s nadpozemskými schopnostmi (hraje ho z Prison Breaku můj oblíbený Amaury Nolasco) proti Maxovi? Proč tu lehkou děvu zabil? Proč šel po Maxově parťákovi? Proč to všechno nastražil tak, aby si vyšetřovatelé mysleli, že vrahem je detektiv Payne? Co je vlastně jeho motivem? 
zdroj:
tisková zpráva
Ten film má jednu hlavní premisu - Max Payne by ustřelil levé varle i samotnému stvořiteli, jen kdyby to znamenalo odhalení vraha jeho rodiny. To je OK. Jenže tahle kostra je obalena tunou ošklivého špeku a ve výsledku není vůbec radost na vzniknuvší stvoření pohledět. • Divák jasnovidcem Filmu obecně chybí napětí a teď nemám na mysli přestřelky, nýbrž děj. Pokud jste za svůj život viděli aspoň několik thrillerů, už někde v půlce filmu vám bude jasné, kdo je ten hlavní zloun, kdo se přetvařuje a kdo Maxe zradí. Skoro hodinu jsem proto v kině seděl a jen čekal na to, jakou cestou se film dostane ke konci, který jsem si v té době již domyslel. O to horší to je pro ty, kteří si pamatují, jak dopadla herní jednička. 
zdroj:
tisková zpráva
Ani herecké výkony za moc nestojí a nemohl jsem se zbavit dojmu, že postavy neví, o čem mluví. Jen o stupeň výše, než kdyby drželi papír se scénářem a předčítali svoje řádky. Vrcholem je pak samotná Mila Kunis jakožto Mona Sax, která jako by pornoherečkám z oka vypadla. Jedinou výjimkou potvrzující pravidlo budiž ten Mark Wahlberg v roli detektiva Payna. • A jaké jsou ony přestřelky? Zaprvé, na tohle univerzum jich je zoufale málo a první pořádná přijde skoro až po hodině (!). Zadruhé, jsou tradiční v každém slova smyslu a samozřejmě nechybí moment, kde Mark Wahlberg běží, dvacet metrů od něj stojí komando se samopaly, které do něj šije jak pominuté a ne a ne se trefit. Max Payne byl první hrou s bullet-timem, která tento fenomén soubojů za zpomaleného času odstartovala. To filmu hraje do karet neskutečně (jen se podívejte, co s tím dokázali vykouzlit třeba Wachovští v Matrixu) a jaké pak bylo moje překvapení, když jsem ve filmovém Max Paynovi něco takového prakticky neviděl! 
zdroj:
tisková zpráva
Tedy, až na jednu scénu, která - a to musím uznat - vypadala vskutku efektně. Ale obecně, sem tam se čas sice zpomalí, ale to dneska dělá každý druhý film a hlavně - ve hře to bylo na úplně jiné úrovni. Dokonce i ty populární maxpaynovské skoky chyběly (ne, ten, při němž Max odstřelil zámek, se nepočítá, protože on neskáče kvůli zámkům u dveří). Kdyby tomuhle rozuměl můj několikaletý brácha, pronesl by svojí oblíbenou frázi „Stalo se něco, co se stát nemělo.“ • The Fall of Max Payne Podtitul druhého dílu herního Maxe Payne by se k filmu hodil perfektně, neb snímek vskutku spadnul do vod podprůměru. A od dopadu na samotné dno ho zachránilo jen... inu, těžko říct. Asi fakt, že Max Payne není filmem naprosto příšerným a pokud chcete prostě jen vypnout a jít se podívat na něco lehce stravitelného, mohli byste pořád udělat i hůř. 
zdroj:
tisková zpráva
Jenomže zároveň mohl být filmem mnohem, mnohem lepším. Takhle se jedná jen o další bezcharakterní výplod, na nějž si za pár dní ani nevzpomenete. Želbohu, ani zatvrzelí fanoušci předlohy z něj nebudou slintat blahem. Oni jsou totiž z her zvyklí na zážitek napínavější, propracovanější a méně předvídatelný. Jo, a také jsou zvyklí na bullet-time. Stáhněte si: Trailer z filmu Související články: Vše o hrách ze série Max Payne, Recenze filmu na Tiscali DoKina, Hrají v těchto kinech, Recenze filmu DOOM Linky: Oficiální stránka filmu |
| Miloš Bohoněk | |
| autorovi je 18 let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování; píše blog Moolker.cz |
