Autor: Agarwel Idiriz Publikováno: 24.prosince 2008 | Verze: PS3/promo/anglická Doba recenzování: 1 měsíc |
![]() ![]() ![]() vlastní fotky z hraní Je to jako bonboniéra: nikdy nevíte, jaký level si vytáhnete Dobře je zpracováno vyhledávání levelů a jejich provázanost. Po dohrání úrovně jej každý hráč oznámkuje a přidělí jednoslovný tag. Tagů je přehršel a lze podle nich vyhledávat, stejně jako podle konkrétního názvu levelu. A ve chvíli kdy vás něco zaujme, můžete už filtrovat pouze úrovně od stejného autora, nebo si vypsat, které úrovně onen autor označil jako povedené. Po chvíli téměř odpadá nahodilé hraní a jdete na jistotu po ozkoušených levelech. Hraní LBP silně připomíná brouzdání po Youtube. Na začátku vyhledáte téma, na které máme chuť. A pak už jen jdete po odkazech na podobná dílka. Vyhledávání, které vám nabízí převážně kvalitní levely, je dvousečnou zbraní a zároveň velmi demotivujícím nástrojem, který paradoxně ubíjí samotné jádro hry. Ve chvíli, kdy si vypipláte svůj vlastní level a pyšně jej vrhnete mezi ostatní hráče, čeká vás studená sprcha. Můžete klidně několik dní čekat, než si jej vůbec někdo zahraje. Ve výsledku to nejen může odradit několik nadějných autorů, ale zároveň vede ke spamování diskusních fór doprošováním "Prosím, zahrajte si můj nový level. Strávil jsem na něm 30 hodin." Upravení vyhledávacího systému, aby přes nějaký parametr lehce nadržoval levelům s nízkým počtem stáhnutí, by hře prospěl a nakopnul více autorů k zuřivé tvorbě. ![]() ![]() ![]() S nejnovějších updatem (verze 1.07 - 19.12.2008) došlo k rozšíření vyhledávacích funkcí. Krom nejlépe hodnocených levelů lze konečně vyfiltrovat nejnovější, což zajisté povede k větší hratelnosti čestvých výtvorů a zvýší motivaci jejich autorů. Stejně tak potěší možnost zobrazit seznam úrovní s největším množstvím online hráčů. Tato funkce zajisté nadchne hráče slídící po skupinové zábavě, které se mezi levely s jedním až dvěma online hráči stěží dočkali. Sdílíme po drobcích Hráči nejsou nuceni sdílet pouze hotové úrovně. Pokud v editoru postavíte pěkný předmět, mechanismus, kulisu nebo třeba protivníka, tak jej můžete jako celek uložit a nabídnout jako odměnu ve své úrovni. Jde o příjemný prvek, protože i hraním komunitních počinů získáváte předměty do své sbírky v editoru. Aby nedošlo k velkému kradení, lze předmětu zakázat další sdílení. Kdo jej získá, může jen používat, ale nesmí jej nabídnout dále jako odměnu. A kdo jej chce do sbírky, musí si zahrát váš level. Potěšilo mě, že lze sdílet pouze vlastní předměty. A ne ty nasbírané ve story módu. Velmi jsem se bál levelů "100% sbírka všech předmětů", které by pohřbily znovuhratelnost kampaně. Nic takového se naštěstí nekoná. Umísťování předmětů coby odměn hraje užitečnější roli než jako pouhý motivační prvek pro hraní online úrovní. Možnosti editoru jsou obrovské a každý hráč má jiné choutky ohledně typu předmětů, které ho baví tvořit. Jeden se rád piplá s animovanými protivníky. Druhý si rád sešroubuje složité mechanické vozidlo. Třetí třeba vyřezává kulisy a za pomoci PS3 kamery polepuje vlastnoručně kreslenými texturami. A po nasdílení se mohou dostat do rukou někoho trpělivějšího, kterého naopak baví vytvářet větší levely, ale zase nemá trpělivost se piplat s drobnými detaily. Takový člověk může použít hotové kvalitní výtvory jiných hráčů, které by sám nesvedl. Manufakturní koncept takto umožňuje vzít práci více lidí a dát ji dohromady, což prospívá kvalitě výsledných kousků. ![]() ![]() ![]() Online hraní aneb Gruppen-Sacks Hra více hráčů naráz je v LittleBigPlanet pojata maličko netradičně. Kombinuje koooperační hru se vzájemnými souboji do jednoho fungujícího celku. Během průchodu úrovní sbíráte modré bubliny, které přináší motivační body. Kdo má na konci bodů více, vyhrál. Zároveň ale každá z přibalených úrovní, a některé komunitní, obsahují vedlejší nepovinné místnosti, ve kterých se jeden hráč zasekne a lze je projít pouze ve spolupráci s kamarádem. Vnáší se tím do hry zajímavý prvek, kdy protivníka, kterého jste právě třikrát hodili na elektrickou podlahu a nadrzo mu vysbírali všechny body, musíte o dvě obrazovky dále přemlouvat, aby byl tak laskav a podal vám předměty, které zatím postrádáte. Tato kombinace se mi velmi líbila, až mě mrzí že není použita i v jiných hrách. FPS deathmatch, kde se ke zbraním dostanete pouze spoluprací s protivníkem by mohl oživit standardní módy multiplayer akcí. I další zaběhnuté principy jsou překrouceny tak, aby bylo dosaženo maximální zábavnosti. Například zaostávající hráč je vždy resetován u nejčerstvěji aktivovaného checkpointu. Rychlejší a šikovnější hráči tak pomyslně táhnou zbytek party. Jednak je tím zabráněno přílišnému rozpliznutí skupinky a potom to zabraňuje nešvaru v podobě odlogovávání prohrávajících hráčů v půlce hry. Trošku krkolomná je komunikace s ostatními hráči. Vzhledem ke standardní výbavě konzole schází většině hráčů headset a klávesnice. A psaní textovek gamepadem je bohužel nepraktické. Většinou se tedy komunikace smrskne ve zběsilé poskakování, potřebujete-li na něco upozornit, praštěné gestikulování rukama, které lze zcela volně ovládat, případně nastavení jedné ze čtyř emocí, které Hardáci svým pleteným obličejem vykouzlí. ![]() ![]() ![]() Vychovaná komunita Velmi mile jsem byl zaskočen komunitou. Normálně mám s online hraním špatné zkušenosti, protože ve většině her narážím na magory, kteří si potřebují vykompenzovat špatný den ve škole a jejich herním mottem je: "Zkazit hru co nejvíce lidem." Případně již mají vytvořené skupinky, které mezi sebe raději nováčky nepouští. U LittleBigPlanet jsem se kupodivu s podobnými potížemi nepotýkal a hraní bylo vždy zábavné. Buď hráčská komunita dospívá, nebo nedávná aféra s přespřísným moderováním drží lidi na uzdě. Jediný nešvar, který jsem zpozoroval, bylo zneužívání online komentářů příběhových levelů. Ty jsou používány jako prostor pro reklamu vlastních levelů s prosbami o dobrá hodnocení. Ale naposledy jsem si takhle dobře s úplně cizími lidmi zahrál akorát v EVE Online. Nedomyšlený mi přišel způsob připojování do online hry. Každý z dodávaných levelů a některé sdílené mají na začátku značku. Po jejím překročení se level uzamče a už nevpustí žádné další hráče. Na první pohled jde o dobré řešení v rámci fair-play. Ale pokud se rozhodnete vstoupit do online hry, tak vás hra připojuje k hráči, který se v levelu již nachází. Než proběhne ověření připojení a loading, tak dotyčný už většinou značku překročí a dostanete se jen do pozice diváka. Můžete dokoukat level do konce, zůstat v týmu a od další úrovně již hrát ve dvou. Problém je, že vedoucí hry většinou vybere následující level jiný, než do kterého jste se toužili připojit. A nebo máte možnost odejít a zkusit štěstí znovu. Velké zjednodušení ovládání je tu tak spíše na škodu. Klasické místnosti pro každý level, ve které se nejdříve sejde partička lidí, všichni potvrdí že už můžou hrát a následně jsou najednou vhozeni do hry, by bylo mnohem praktičtější. Tato potíž s hledáním skupinky odpadá v okamžiku, kdy již máte seznam přátel. Pokud je sezvete do skupinky ještě před vybráním levelu, je vše mnohem jednodušší. Ale při náhodném hraní s cizími lidmi toto značně drhne a znepříjemňuje požitek. ![]() ![]() ![]() La--gu--jem a ždímáme peněženky Úplně prvopočáteční spuštění online služeb provázely potíže, které vyústily v opětovné dočasné vypnutí serverů. I když byly největší mouchy vychytány, tak ani měsíc po vydání nebyla situace zcela ideální. Při některých hrách jsem čas od času zaznamenával značné lagování a prodlevy ovládání. Protože jsem se stejnými spoluháči prošel více levelů a jindy nebyl problém, nemyslím si, že by byl problém ze strany jejich připojení. Oproti hře jednoho hráče, která trpí poklesy frameratu pouze v absurdně přeplácaných levelech, kde se přes sebe převaluje tisíc kulatých předmětů, je online hraní často lehce opožděným a zasekaným bratříčkem. V plošinovce, vyžadující přesné časování a skoky s rozběhem, jde často u příčinu mnoha zbytečných úmrtí. Stejně tak se mi stávalo že jsem byl z levelu odpojen, přestože jsem já i spoluhráč zůstal online. Některé vedlejší funkce byly i měsíc po vydání stále vypnuty a například ve statistikách vytvořených, nasdílených a odehraných levelů, mají všichni hráči stále nuly. A jako poslední, ale největší nepříjemnost bych viděl nemožnost stáhnout některé levely. Pokusy pouze vyústí v nepříjemnou nicneříkající chybovou hlášku "Failed to load a level." Servery zjevně stále nejsou v nejzdravějším stavu a pro nerušený herní požitek musí Sony ještě zapracovat. Mini-přídavky Už zpočátku bylo jasné, že potenciální zisk z tak očekávané hry jako LittleBigPlanet, si nikdo nenechá ujít a čeká nás spousta placených minipřídavků. Což mimojiné potvrzují již první zpoplatněné oblečky pro Hadráky, které jsou ke stažení z PSN, a oznámení dalších. Mnohem diskutabilnější jsou plány na budoucí zpoplatnění uživatelského obsahu. Ne všeho, ale pouze vybraných kousků. Padly návrhy, že pokud se některý autor osvědčí kvalitou, mohl by dostat nabídku a své výtvory zpeněžit. Na jednu stranu je jasné, že nikdo nebude nadšen, pokud by měl platit. Ale na druhou stranu by mohlo jít o silný motivační prvek, který zvedne celkovou kvalitu uživatelských levelů. A to i těch, co budou zatím zadarmo. Ale zda k dojení hráčů opravdu dojde a jakou formou, to se teprve uvidí. ![]() ![]() ![]() oficiální obrázky z této hry v galerii Obšírné shrnutí Celkově jsem z LittleBigPlanet naprosto nadšen. Koneckonců jde letos o třetí hru, kterou jsem po týdnu neodložil jako konzumní titul, který již po prvním dohrání nemá co nabídnout. A navíc toho dosáhla čerstvou a originální hratelností. Hra si mě pravidelně omotává kolem prstu a drží do pozdních nočních hodin stylem "Ještě zapojím a poladím tenhle mechanismus a půjdu spát." Hra má bohužel pár nedostatků, které jsou převážně spojeny s online funkcemi. Malý počet lidí hrající vaše nové levely, nedoladěné hraní s cizími lidmi, křehká stabilita serverů, relativně krátká singleplayer kampaň, pár krkolomností v ovládání editoru nebo v poslední době možná až paranoidní strach z cenzury levelů. Ale vše je bohatě vyváženo klady v podobě fyzikálního modelu, jenž vnáší do žánru plošinovek originální hříčky, skvělou znovuhratelností, príma kombinaci kooperace a soupeření, oblbujícím množstvím nápaditých úrovní a univerzálního editoru, který nenutí k modelování jednoho typu levelů a předmětů, ale vše nechává na chuti hráče. ![]() Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Recenze 1.část (úvod), Recenze 2.část (singleplayerová kampaň), Recenze 3.část (editor), Dojmy z prezentace na GC, Novinky |
Agarwel Idiriz | |
autorovi je 25 let, pracuje v IT odvětví, volný čas tráví hraním her, o nichž pak píše na svém blogu; nejvíce si potrpí na kvalitní příběh a herní svobodu, RPG, budovatelské strategie, případně propracovanější simulátor |