Může existovat ještě lepší střílečka než Half-Life 2? Ano - jeho pokračování Episode One. V něm účinkuje Alyx, která Gordonovi asistuje při návratu do Citadely a úprku z města. Premiérová recenze + 9 minut videa z hraní!

Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 4.června 2006

zdroj: tisková zpráva Verze hry: prodávaná/anglická
Doba recenzování: pár dnů

zdroj: tisková zpráva Nemá smysl se obšírněji zaobírat historií série Half-Life. Kdo čte tenhle článek, tak ji zná a kdo ne, ať se vrátí do pařanské přípravky. Rovněž by bylo zcela bezpředmětné rozebírat kvality, které z původně podceňované hry dokázaly udělat nejpopulárnější first-person akci. Každý Half-Life zná a každý čeká, jak dopadne jeho seriálové pokračování. Nebudu tedy zdržovat a na úvod první české recenze rovnou prozradím, že Episode One je téměř dokonalá akční řežba s osvědčeným a přesto poměrně originálním přístupem. Je zadostiučiněním po z mého pohledu nepříliš povedeném druhém dílu (recenze), který všude sklízel ocenění pro nejlepší hru roku 2004 a který jsem si před tímto samostatně spustitelným datadiskem pro jistotu celý znovu prošel.

• Tobogán
Episode One začíná přesně tam, kde skončil druhý díl. To znamená, že teleport na střeše Citadely vybuchuje a vás zachraňuje G-man. Jistě si kladete otázku, jak výbuch přežila Alyx. To vám nemohu sdělit kvůli prozrazení jednoho z nejdůležitějších odhalení. Nicméně do hry se dostáváte v momentu, kdy vás Alyx nachází pod troskami Citadely a po poradě se svým otcem a doktorem Kleinerem začíná zběsilý úprk ze City 17 na pokraji zničení. Od začátku do konce nebudete schopni se odtrhnout od monitoru kvůli vynikajícím přestřelkám a osvěžujícím logickým úkolům. Valve se skutečně poučili z chyb, které ji lidé vyčítali u druhého dílu a musím přiznat, že jsem doslova zaražený, jak moc se jim tahle hra povedla.

Pryč jsou dle mého názoru nudné úrovně s řízením vznášedla nebo buginy, pryč je profláklá seznamovací část beze zbraní a téměř zmizely zdlouhavé bránící pasáže, kdy jste odráželi desítky nepřátel na jednom místě. Naopak téměř čtvrtina hry je stylizována do podobně hororové atmosféry, jakou jsme zažívali v Ravenholmu, i když tentokrát se budete bát v podzemních garážích.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Hlavně jste ale po celou dobu v pohybu, máte opravdu pocit, že se někam dostáváte a nevracíte se přes dříve vyčištěná území (až na jednu výjimku). Vždy bojujete s omezeným počtem vojáků na omezeném prostoru, tedy to, co bylo tak zábavné v prvním dílu. Další věcí, na které si autoři dali záležet, je celkový Half-Life nádech. Ten se teď mnohem více blíží jedničce a z dvojky bere jen to nejlepší - tzn. hrátky s gravity gunem, smysluplnou spolupráci s ostatními charaktery a tajemstvím opředený příběh.

• Alyx
zdroj: tisková zpráva Hra stojí a padá na spolupráci Gordona (vás) s Alyx. Od začátku až do konce se nerozdělíte na více než pár minut. Když už se nepohybujete spolu, tak se nestane, že byste museli přejít půlku města, abyste Alyx našli. Souhlasím s názorem, že Episode One je takový kooperativní singleplayer. Ta nejúžasnější věc na společném postupu s Alyx je, že za celou dobu s ní nenarazíte na žádný problém. Ať už jde o její umělou inteligenci nebo o skriptované momenty. Nikdy se nezasekne, nikdy nestřílí zbytečně (ani do vás, ani jinam), nikdy vám nezatarasí cestu. Prostě máte pocit, že jí neřídí počítač, ale opravdový člověk.

Její chování je až na pár okamžiků naprosto přirozené. Snaží se najít řešení zapeklitých situací, má nervy z oceli, ale přesto si občas musí odpočinout a srovnat myšlenky, když má pocit, že je situace beznadějná. Trochu se vyměnily role a teď je to Alyx, kdo vám kryje záda a snaží se vás ochránit. Může sice zemřít (což znamená opakovaní daného úseku), ale věřte, že se to mnohem častěji povede vám. Téměř se nedostanete k ovládání statických zbraní - tato stanoviště vždy zabere ona a plní svou funkci na jedničku. Na druhou stranu, díky odolnému skafandru chodíte do zamořených oblastí jen vy. A větší potvory, jako Stridery nebo vznášedla, musíte likvidovat sami, takže se rozhodně nedá říct, že by hra šla projít i bez vašeho většího přičinění.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Velmi podstatným přínosem neustálé přítomnosti Alyx je i mnohem lepší podání příběhu a spousta humorných momentů. Přeci jen, ve dvou se to lépe táhne a parťačka vám často nabídne pohled na situaci z úplně jiného úhlu. Legračních scén je dost, ať už si dělá Alyx legraci z vás nebo z aktuálních událostí. Třeba běžíte potemnělou chodbou a uslyšíte klasické zombie zamrmlání, otočíte se a Alyx s úsměvem od ucha k uchu řekne: „Dostala jsem tě“.

• Atmosféra
Druhým nosníkem Episode One je atmosféra. Ta je opět spojená s Alyx, protože postup s ní je přirozenější - nedovedu si představit, že v krizí sužovaném City 17 by měl někdo nervy na to chodit po něm sám a snažit se s klidným výrazem zabíjet jednoho vojáka za druhým. Intenzivnímu zážitku hraje do karet, že se pořád něco děje a nemáte čas se soustředit na nic jiného než na akci na monitoru. Napomáhá tomu i namluvení Alyx, její výrazy v obličeji a animace. Důkazem toho, jak moc jsem se do hry zažral, byl moment, kdy jsem se setkal se čtveřicí členů odboje, kteří na malé televizní obrazovce sledovali projev doktora Kleinera k přeživším občanům City 17. Všichni upřeně koukali na obrazovku a doslova mu viseli na rtech. Občas někdo pronesl vcelku trefnou poznámku. Projev měl asi pět minut a celou dobu jsem od něj neodtrhl oči, narozdíl od podobných slovních průjmů v HL2, kterým jsem nevěnoval takovou pozornost. Zoufalá snaha o přežití v City 17 mě zkrátka pohltila.

zdroj: tisková zpráva
Hodně atmosférická je již zmiňovaná část v potemnělých podzemních garážích plných zombíků a pavouků. Protože baterku máte jenom vy na svém obleku, musíte neustále svítit Alyx na cestu. Výtahu zde nejede, protože nemá šťávu. Než najdete pojistky a nahodíte zdroj energie, musíte projít dost velký prostor. Ta pravá legrace začíná v momentu, kdy si výtah skutečně přivoláte, protože baterka nesvítí do nekonečna a jsou okamžiky, kdy ji musíte zhasnout a nabít. Než výtah sjede do vašeho patra, tak se vypne alespoň dvakrát. A po celou tu dobu se na vás pomalu ale jistě valí desítky zombíků. Když baterka zhasne, jediné, co víte, je to, že nepřátelé tam někde opravdu jsou, protože slyšíte jejich zlověstné chrchlání a plouživé kroky. A pak rozsvítíte a oni jsou všude kolem vás!

• Boj? Neboj!
Nejčastějším nástrojem ve vaší ruce je gravity gun. Užijete si s ní zábavu a to navzdory tomu, že už tady na sebe neskládáte žádné krabice, abyste se pohnuli dál. Budete se s ní i bránit, budete její pomocí zapínat menší zdroje energie nebo naopak likvidovat vytažením zástrčky silová pole. Později dojde i na různé podpírání, vyvažování a tak dále. Pro veterány HL nejde o žádné mozek trhající zákysy. Pozitivní je, že hádanky nejsou moc podobné těm z minula a na rozdíl od některým momentů z HL2 nemusíte přenášet spoustu věcí, abyste si se pohnuli vpřed - stačí jedna, dvě. Osvěžující jsou i logické puzzle a arkádové pasáže ve zmíněné Citadele neboli krátká vzpomínka na staré dobré skákačky.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Gravity gun ale není vše a zde přichází první výtka. Do rukou se vám totiž nedostane vůbec žádná nová výzbroj, nýbrž jen to, co bylo ve dvojce (dokonce chybí lákadlo na hmyz). Potkáte pouze jeden nový typ nepřátel, vojáky Combine s headcrabem na hlavě. Spolu se škrábáním občas vytáhnou granát a s ním v ruce na vás běží (když už se k vám takový kamikadze dostane a zabijete ho, ještě do granátu střeltte, nejlépe tak, aby se odrazil směrem na další nepřátele). Prostě a jednoduše hlavní novinky tkví v samotné hratelnosti, nikoliv však v přidání obsahu, jak bývá u datadisků zvykem. Ještě musím zmínit, že čím dál jsem se ve hře dostával, tím mi připadala nevýraznější. Připadalo mi, že po dokonalých dvou třetinách došly autorům síly. Ale není to nijak dramatické a rozhodně si tahle hra drží vysoký standard i v těch slabších momentech.

VIDEA Z VLASTNÍHO HRANÍ

zdroj: tisková zpráva První video (12 MB, XVID) obsahuje úvodní pasáž hry, kdy se snažíte dostat zpět do Citadely. V tom vám asistuje ocelový miláček Dog, když vás přehodí přes široký příkop. Spatříte zde, jak přirozeně se Alyx chová a také to, že skoro po celou dobu nezavře klapačku. Při útěku ze City 17 se Alyx dostane do rukou odstřelovací puška a tou vám pomáhá dostat se přes území zamořené zombíky, včetně onoho nového druhu nepřátel (zombines), kteří mě v druhém videu (23 MB) málem dostali.

Třetí video (49 MB) zachycuje souboj s těžším kalibrem, známou královnou antlionů. Do potyčky se připojují i síly combine a situace se stává celkem nepřehlednou. Nakonec se Alyx postaví za stacionární paprskomet a vyčistí protiútoky vojáků. Poslední čtvrté video (14 MB) krásně dokumentuje, jak užitečná je Alyx při soubojích proti obrovské přesile. Nejlepší je, že v téhle pasáži používá brokovnici a tak nepřátelé nemají šanci. Občas, když dojdou náboje, tak vám doslova zachrání zadnici.

• Grafic exstatic
Když jsem před pár týdny kritizoval SiN Episodes: Emergence, že vypadá úplně stejně jako HL2, měl jsem strach, že podobnou výtku budu muset směřovat i na Episode One. Ale opak je pravdou hned z několika důvodů. Prvním z nich je HDR, které hru dělá mnohem atraktivnější. Druhá pochvala míří za vylepšenými animacemi, zejména Alyx. A za třetí, přestože jsem měl zapnuté HDR, tak bylo hraní mnohem svižnější než ve zmiňovaném SiNu. Na příkladu těchto dvou titulů běžících na stejném Source enginu je krásně vidět, jak důležitá je optimalizace, jak důležité je si s hrou před vydáním pohrát. To se týká i celkového dojmu ze hry. Je vybroušená do posledního detailu, nikdy nenarazíte na žádný problém, vše bylo perfektně otestováno a odrazilo se to na výsledku. Aspoň už víme, co dělali Valve těch dlouhých 18 měsíců a proč asi došlo k tolika odkladům.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

Na mé konfiguraci XP2500@3000, 6800GT a 1,5 GB RAM jsem většinu času jela hra průměrně padesát snímků za vteřinu a kromě típání obrázků nebo nahrávání videa rychlost neklesla pod třicet. To vše při rozlišení 1024x768, plných detailech, HDR i anisotropním filtrování. Parádní je i dabing postav. Zdá se mi, že se herci díl od dílu lepší a za tu dobu, co jsou tu s námi, svým herním charakterům vybudovali dokonalou image.

• Resumé
Dosud jsem nezmínil, kolik té úžasné zábavy Episode One nabízí. Věřte, že bych si to raději nechal pro sebe. Na střední obtížnost a bez toho, abych nějak zbytečně pospíchal, jsem byl hotov za tři a půl hodiny. Dlouze jsem se o tomhle problému rozepisoval u SiNu a tak tentokrát nechám hodnocení této skutečnosti na vás. Z recenze je jasně poznat, že jsem byl nadšen, ale to, jestli vám stojí, dalo by se říci, pouhých pár hodin za 500 Kč (k 20 dolarům na Steamu je nutné přičíst přibližně 100 Kč coby daň), resp. 600 Kč (krabicová verze v českých obchodech), se musíte rozhodnout sami. Nerad bych se jednoho dne dožil situace, kdy by se standardem u jakékoli hry stala například jen dvouhodinová zábava (multiplayer zde chybí úplně, byť je přiložen starý HL2: Deathmatch).

zdroj: tisková zpráva Ale jestli pro vás cena není problém, budete se výtečně bavit, užijete si vynikající hratelnost, atmosféru i grafiku a budete se klepat jako ratlíci na letošní Vánoce, kdy se má objevit druhá epizoda. Nejlepší radou opět bude počkání si na komplet všech tří plánovaných epizod (info), který bude určitě v budoucnu následovat. Episode One se jinak dá hrát znovu i s komentáři tvůrců, které vysvětlují spoustu aspektů, které je potřeba k vytvoření unikátní hry dělat a názorně dokazují, jakou práci si dali nejen testeři, aby byl váš herní zážitek co nejlepší.

Stáhněte si k Episode One: Teasery, Videa

Stáhněte si k Half-Life 2: Demo, Cheaty, Videa, Češtinu...

Související články: Preview, Další dvě epizody v plánu&jejich termíny, Half-Life 2 recenze, HL2 Deathmatch recenze, Další články o HL2 a novinky