Caesar IV - recenze české verze
8/10
zdroj: Archiv
Recenze

Caesar IV - recenze české verze

28. 12. 2006 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Jedna z nejslavnějších budovatelských sérií se dočkala pokračování, které s sebou přináší trojrozměrnou grafiku. Je ale stále tou zábavnou strategií, jakou bývali předchůdci? Čím se od nich nebo od CivCity: Rome liší?

Autor: Bergy
Publikováno: 28.prosince 2006
Verze hry: finální/česká
Doba recenzování: 2 měsíce


Obrázek zdroj: Archiv Letošek byl nezvykle úrodný na budovatelské strategie ve znamení starověkého Říma. Již recenzované hry Glory of the Roman Empire a Sid Meier`s CivCity Rome sice nijak zvlášť neoslnily, ale žádná tragédie se nekonala. Všichni si totiž byli vědomi toho, že ten hlavní titul na scénu teprve přijde. Ano, řeč je o čtvrtém pokračování legendy jménem Caesar. Tvůrci z Tilted Mill Entertainment se chtěli poučit z vlastních chyb (jejich první pokus v podobě Immortal Cities: Children of the Nile nevyšel zrovna podle představ) a nabídnout hráčům minimálně stejně dobrou zábavu jako už hodně letitý třetí díl.

Návrat ke kořenům
I naše srpnové dojmy potvrdily, že autoři tentokrát raději vsadili na jistotu, nic převratného nevymýšleli a dali tak vlastně vzniknout remaku Caesara III ve 3D. Plná verze je toho ostatně jen dalším důkazem, přesto by ale bylo chybou si myslet, že Caesar IV je pouze suchou kopií svého staršího předchůdce. Jednak tu máme kompletně nový grafický design, jenž dává hře zcela jinou tvář a dále pěknou hromádku menších inovací, které je potřeba si osvojit. Základní herní koncept ovšem zůstal stejný, tedy budovat pro Řím starověká města, zajistit jejich další prosperitu a zároveň se vypořádat s nesčetnými přáními a požadavky tamních obyvatel.

Na výběr je hned ze tří kampaní. Ta první (Království) slouží více méně jako tutoriál, ale už zde musíte plnit zadané úkoly a posouvat se z mise do mise. Jednoduše se tím seznámíte se všemi základními novinkami Caesara IV, a proto jí doporučuji absolvovat i ostříleným hráčům. Pokud jste ale jiného názoru, můžete tuto kampaň přeskočit a přejít rovnou ke druhému tažení (Republika), které už nabízí mnohem obtížnější a rozlehlejší scénáře. Třetí kampaň (Císařství) se posléze odemkne až po dohrání předešlých misí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Jako již tradičně máte před zahájením většiny nových scénářů na výběr mezi ekonomicky a vojensky laděnými misemi. V prvním jmenovaném případě se sice nemusíte během hraní obávat ničivých nájezdů barbarů, zato je ale třeba maximalizovat hospodářskou produkci na co možná nejvyšší míru. Řím totiž co chvíli po vás bude chtít dodávky surovin, které si nemůžete dovolit ignorovat. Vojenské mise jsou v tomto ohledu méně náročné, respektive náklonnost Říma si vysloužíte z části i ochranou majetku při odrážení nepřátel a to za pomoci vojenských oddílů nebo stavbou opevnění. Ekonomika je v těchto scénářích rovněž velmi důležitá, což vás opět nutí rozvíjet hospodářství, ale není přikládán takový důraz na výrobní a pěstitelský program.

Rozdělení obyvatel
Jednou z novinek, které si všimnete téměř okamžitě, je rozdělení obyvatel do tří společenských vrstev. Spodinu tvoří Plebejci. Ti zajišťují nejobyčejnější práce, jako těžbu hornin, farmaření, výrobní průmysl nebo dopravují zboží kam je zrovna třeba. Druhou skupinu občanů představují Equité, kteří jsou už poněkud movitější. Pracují na kvalifikovanějších místech jako jsou například vodárny, lázně či zdravotní kliniky.

Zvětšit zdroj: Archiv

Nejbohatší lidé ve městě se pak nazývají Patriciové, což je v podstatě obdoba šlechty. Tato vrstva na něco tak mrzkého jako práce nedokáže ani pomyslet, natož jí vykonávat. Patriciové mají ovšem peníze, mnoho peněz a ochotně vám přispívají do městské pokladnice formou daní. Jen je nesmíte zapomenout výběrčím daně zkasírovat. Promlčené daně jsou totiž navždy ztracené. Plebejci a Equité jinak daně neplatí, naopak od města dostávají nemalé částky jako výplaty svých mezd.

Stavba obytných čtvrtí je také krapet odlišná. Už nebudujete jeden druh parcel a nečekáte, co všechno se z nich postupem času vyvine. Odlišné stavby mají všechny skupiny obyvatel, proto když v jedné části města rozmístíte chudinské chýše, už tam navždy také zůstanou. U staveb sice opět dochází k postupnému vývinu, z malého domu se stane třeba větší, nikdy ale nepřeroste v budovu odlišné skupiny občanů. I když se vám ze začátku tento systém nemusí pozdávat, časem oceníte, že tím jasně ve svém městě vymezíte, kde se jací obyvatelé budou vyskytovat. Tím pádem se dají lépe rozmístit sklady a různé druhy tržišť. Například obchod s luxusním zbožím nemá moc smysl v chudinské čtvrti apod. Navíc v Caesarovi IV platí pravidlo, že do postavených budov se nastěhují občané jen tehdy, připadá jim lokalita dostatečně atraktivní a platí to dokonce i pro Plebejce.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Inovované zemědělství
Důmyslná produkce potravin a zboží, jejich skladování, následná distribuce na trh mezi občany a prodej do vzdálených měst, to všechno jsou činnosti, které k této herní sérii naprosto neodmyslitelně patří. Ne jinak je tomu i tentokrát, ale zejména zemědělství se dočkalo jistého vylepšení. Farmy nyní tvoří samostatné budovy a jednotlivá pole jsou k nim dostavována zvlášť. Výhodou je, že k jedné farmě můžete zřídit více ploch s ornou půdou a také skutečnost, že cestu musíte vést pouze k farmě. Pole už totiž fungují zcela nezávisle na cestách.

Sklady a sýpky shromažďují suroviny a hotové výrobky. Samozřejmostí je možnost nastavit si co skladovat, v jakém množství vyskladňovat a co naopak nikoli vůbec nepřijímat. Zatímco v CivCity Rome jsem měl pocit, že tyto funkce fungovaly všemi možnými způsoby, jenom ne tak jak jsem zrovna potřeboval, v Caesarovi IV jsem na podobné problémy nenarazil a vše se chovalo k mé radosti naprosto korektně.

Těžký život architekta
Zvětšit zdroj: Archiv Pro zásobování vlastních obyvatel zbožím jsou k dispozici hned čtyři druhy tržišť. Jedná se o trh s jídlem a tržiště se základním, luxusním a exotickým zbožím. Pro patřičný rozvoj města je pochopitelně nutné mít všechny druhy, přičemž trh s jídlem musí být dostupný všem vrstvám obyvatel, ostatní už stačí dle uvážení. Plně funkční je i obchodování se vzdálenými městy, jehož zisky hrají velmi důležitou roli při plnění městské pokladny. Některé scénáře dokáží být pěkně záludné. Dovolí vám například využívat jen zemědělství a vy pak nemůžete ve svém městě vyrábět žádné průmyslové výrobky.

Tím pádem musíte otevřít obchodní stezky a třeba životně důležitý nábytek či nádobí kupovat z jiných provincií. Abyste ale nepřišli na buben, musíte zároveň produkovat velký nadbytek potravin a ty za peníze prodávat do dalších měst. Obchodování probíhá vcelku bezproblémově, snad jen skutečnost, že pro každou obchodní stezku musíte mít extra obchodní stanici, je trochu zarážející. Uznávám, že díky tomu se dá lehce nastavit co kam prodávat nebo kde nakupovat, ale takových pět či šest stanic posléze zabírá na mapě až moc místa, jenž by šlo využít mnohem účelněji.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Kromě velmi častých požadavků Říma na zaslání všeho možného, se ještě musíte připravit na neustálé remcání vlastních obyvatel. Stačí nahlédnout do menu s poradci a už se na vaše bedra řítí jedna stížnost za druhou. Typickým příkladem je buď nedostatek Plebejců, což způsobuje zpomalování výroby a průmyslu, nebo naopak jejich nadbytek, což je zase příčinou vysoké nezaměstnanosti. Když je málo jídla, lékařské péče či možnosti se vzdělávat, vždy vám to lidé dají pěkně sežrat. Všechno ale něco stojí a většinou zkrátka nejsou finance na to uspokojit přání každého. Každý zaměstnaný Plebejec či Equit totiž pobírá mzdu, a pokud nemáte zajištěný dostatečný příjem z obchodu a daní, může se snadno stát, že se ocitnete v mínusu.

3D grafika
Nový grafický kabátek je bezesporu nejviditelnější změnou od minulého dílu. Podle mého názoru to sice byl krok logický, protože s dobou se zkrátka jít musí, ale já osobně mám pocit, že původní izometrická grafika byla přeci jen roztomilejší a hlavně přehlednější. Každopádně ale z přímého srovnání s Glory of the Roman Empire a Sid Meier`s CivCity Rome vychází Caesar IV jednoznačně nejlépe. Měl bych snad jen pár drobných nesrovnalostí. Například vzezření zdejších chudinských chýší v podobě kamenných patrových domků s průčelími mi zrovna nekoresponduje s tím, co bylo k vidění v Caesarovi III. Dále tolik proklamované reálné střídání dne a noci působí sice velmi efektně, ale na mě zároveň i dost rušivě. Ještě štěstí, že se tento koloběh dá v nastavení hry jednoduše vypnout. Předpokládám, že nebudu sám, kdo se této novinky mile rád zbaví.

Na druhou stranu grafici v případě nového Caesara ukázali své konkurenci, jak má vypadat takové starověké město. Budovy oplývají detaily, jsou krásně nasvícené a nechybí ani všudypřítomný cvrkot lidí na ulicí a na dvorečcích jednotlivých stavení. Je doslova radost pozorovat dělníky a další obyvatele při své každodenní činnosti. Chování kamery si navíc můžete nastavit dle vlastní libosti. Od omezeného pohledu, který se v podstatě nedá nijak rozštelovat až po úplně volnou kameru umožňující libovolný náklon, rotaci kolem dokola či zoom. Rozhodně bych ale uvítal, kdyby v Caesarovi IV byla možnost většího oddálení pohledu, chybí totiž větší rozhled nad městem.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

Hardwarová náročnost plné verze je poměrně značná. Potřebné minimum je 1,6 GHz procesor, 512 MB RAM a videokarta s 64 MB RAM. Nicméně k pohodovému hraní potřebujete mnohem silnější mašinu. Osobně jsem testoval Caesara IV na sestavě AMD Athlon 64 3500+ a 2GB RAM s NVIDIA GF 7900 GTX a to při rozlišení 1280x1024 (kvůli LCD monitoru). O maximálních detailech jsem si zvláště u velkých map s bohatou zástavbou mohl nechat jen zdát. Aby tedy bylo vše plynulé, musel jsem si s nastavením trochu pohrát a nalézt rozumný kompromis, který v mém případě znamenal vyšší a místy i střední detaily.

Lokalizace
Čtvrtý díl Caesara si můžete díky CD Projektu zahrát v kompletní české lokalizaci a to včetně dabingu. Z něj jsem měl sám trochu obavy, ale nyní můžu říct, že jsem spokojený. Mluvené slovo se vyskytuje hlavně před zahájením každého scénáře, dále po vstupu ke svým poradcům a svůj názor vám nahlas sdělí rovněž všechny postavy občanů vašeho města, na které si kliknete myší. Textů se ve hře zas až tolik neobjevuje, ale i tak je čeština více než příjemným doplňkem.

Zvětšit zdroj: Archiv Caesar IV myslím splnil očekávání a jelikož se většina lidí bála spíše toho, aby to nebyl propadák, můžeme vlastně mluvit o úspěchu. Na druhou stranu nejedná se ani o nějakou extra třídu, navíc je dost důležité vlastnit výkonné PC, takže určitě není hrou pro všechny. K fandům této herní série si ale jistě svou cestu najde, o tom není žádných pochyb.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty...

Související články: Dojmy, Novinky, Children of the Nile recenze

Bergy
autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře






 
 
Bergy

Verdikt:

Caesar IV z velké části vychází z třetího dílu a v zásadě přináší jen kosmetické herní úpravy společně s novou trojrozměrnou grafikou. Zábava je to ale více než slušná, ovšem také náročná na výkon vašeho hardware.

Nejnovější články