Boiling Point - recenze anglické verze
zdroj: Archiv

Boiling Point - recenze anglické verze

Datum vydání:
19. května 2005
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

31. 5. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Vypravili jsme se do Jižní Ameriky, abychom v rozlehlé džungli a žijících městech pod nadvládou mafie a korupce hledali ztracenou dceru v žánrové směsi RPG, adventury a akce. Ale bohužel není všechno zlato, co se třpytí...

Autor: Dick
Publikováno: 31.května 2005
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 6 dnů

Obrázek zdroj: Archiv
Na Boiling Point: Road to Hell od ukrajinského týmu Deep Shadows (autoři Codename: Outbreak) jsem se hodně těšil. Lačně jsem hltal všechna preview, stahoval trailery jako divý a v kalendáři měl silným červeným fixem zakroužkováno datum vydání. O to větší ale potom bylo mé rozčarování, když hra v polovině května v zahraničí vyšla. Tedy ne že by byla vyloženě špatná, to opravdu ne, ale dopadlo to trochu jinak, než jsem čekal, a právě o tom pojednává tento článek, který je takovou poloviční recenzí.

 Hledání ztracené dcery
Hlavním hrdinou hry je jistý Saul Myers, původně legionář, který se vydává hledat svou ztracenou dceru. Ta uvízla někde ve fiktivním jihoamerickém státečku Realia (původně to měla být Kolumbie), kde působila jako novinářka a sbírala tu podklady pro svůj nadcházející článek. Protože o sobě nedala přes 10 dní znát, rozhodne se její otec do korupcí a gangy zmítané země vydat a svou malou holčičku najít.

Ačkoliv příběh zní na první poslech poměrně zajímavě, nečekejte od něj zázraky. Ono se to ale možná dalo tak trochu čekat, protože silný příběh nikdy nebýval doménou her s takřka absolutní volností. Stačí si vzpomenout třeba na Grant Theft Auto či Morrowind a budete ihned doma. Od začátku hry se tak pachtíte za jedním cílem, který spočívá v nalezení vaší dcery, a tak trochu svým způsobem tušíte, co můžete čekat. Někomu to možná nebude vadit, pro jiné to nebude nerozlousknutelný oříšek.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Živý a fungující herní svět
Ihned po vašem příjezdu do městečka Puerto Sombra, kde hra začíná, po letmém průzkumu zjišťujete, že kolem vás se nachází skutečně živý a fungující svět. Všude po ulicích se pohybují nějací lidé, kousek opodál stojí stánek prodavače s ovocem, sem tam projede nějaké auto, zkrátka a dobře první dojmy jsou veskrze pozitivní. Na tom se navíc podepisuje skutečnost, že téměř s každou osobou můžete zapříst rozhovor na spoustu rozličných témat – zeptat se na vaši dceru, zkusit z místních lidí vytáhnout, kde koupit nějaké zbraně, nebo se prostě jen informovat na nějaký dobrý bar.

Celkem na vás čeká na 450 kilometrů čtverečných, na nichž se rozkládají nejrůznější města, džungle, řeky nebo třeba mafiánské základny. Na rozdíl od mnoha jiných her tu nedochází k rušivému načítání během hry, protože jednotlivé lokace se do paměti nahrávají asynchronně, tedy postupně až ve chvíli, kdy je to skutečně nutné. Otázkou však je, jestli kvůli tomuto řešení nemuselo dojít ke značným kompromisům co do vizuální stránky, která rozhodně nepatří mezi ty nejmodernější, což je také způsobeno odklady (původně se hra měla objevit v roce 2003).

Zvětšit zdroj: Archiv

Hodně dobře působí nejrůznější náhodné události, které hře přidávají punc autentičnosti. Ptáte se, co si pod tím představit? Kupříkladu při průjezdu džunglí můžete narazit na skupinku mafiánů bojujících s policisty, o kus dál když vystoupíte z vozidla, může na vás zaútočit nějaký jaguár a tak podobně. Možná to jsou malichernosti, ale právě takové věci pomáhají budovat atmosféru.

 Akce, RPG i adventura v jednom
Pokud byste si dělali názor pouze z videí nebo starších obrázků, asi byste nabyli dojmu, že Boiling Point je ta nejryzejší akce až do morku kosti, ale velkou roli tu hrají RPG a adventurní prvky. Ty jsou tu v poměru k akci zastoupeny zhruba 1:1, což skalní fandy FPS her nemusí vůbec potěšit. Navíc když dodám, že ke splnění některých misí je třeba se prokousat relativně hutnými rozhovory a pokládat správné otázky, to skutečně může být pro mnoho lidí opruz. Vše závisí na vašem přístupu ke hře. Většinou se ale bez toho neobejdete, protože valná část úkolů vyplyne právě z pokecu s ostatními lidmi.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Drtivou většinu herního času tu strávíte prozkoumáváním území a cestováním. Až pak následují rozhovory a za nimi ta akční část. Jelikož hra není lineární a často máte vícero cest ke splnění svého cíle, můžete si určit, zda budete postupovat Rambo stylem s prstem na spoušti či se pokradete potajmu, „pothiefovsky“. Z vlastní zkušenosti ale musím přiznat, že s chladnou hlavou bude váš postup hrou hladší. V tomto ohledu mají klidnější příznivci RPG a adventur jistou výhodu.

Zvětšit zdroj: Archiv Rád bych se na chvíli zastavil u zmiňovaných rozhovorů, jejichž význam se nevyplatí podceňovat. Z toho důvodu doporučuji pečlivě číst všechny rozhovory a kdybyste náhodou něco propásli, netřeba si zoufat, protože se naštěstí ukládají do poznámkového bloku. Vhodnými odpovědmi lze navíc spíš jen získat než ztratit. Pro příklad z praxe opět netřeba chodit daleko – v prostředích, kde se pohybujete, vládne korupce a úředníci si často nebojí říct o úplatek. A jelikož na začátku máte v kapse jen málo peněz, mohlo by pro vás být získání dané informace nepředstavitelnou překážkou. Mnohdy je tak lepší hrát na drsňáka, sem tam svého protivníka zastrašit, zvýšit hlas či trochu si přibarvit skutečnost.

 Neste následky svých činů
Ale i RPG prvky zde hrají nemalou roli. Většinu věcí vyčtete z tzv. Charakterového profilu, kde jsou pěkně pod sebou uspořádány všechny vaše dovednosti, vlastnosti nebo vztahy s okolím. V podstatě se dá říci, že čím více se budete některé z oblastí věnovat (boj se zbraněmi, střelba, obchod...), tím lepší v dané oblasti budete. Vedle toho tu uvidíte, jaké jsou vaše vztahy s jednotlivými herními frakcemi (vláda, mafie, povstalci, CIA...), podle čehož můžete uzpůsobit své chování, pokud na někoho narazíte. Samozřejmě, že můžete hrát na více stran a být s každým kamarád a za jeho zády jej pomlouvat.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Nebylo by to RPG, kdybychom tu neměli k dispozici mapu nebo třeba inventář. Obojí je velmi užitečné a především mapa se stane vaším neocenitelným společníkem. Za zmínku stojí také věc, že ve hře nemůžete de facto zemřít, protože po každé neúspěšné potyčce se objevíte v nemocnici a dokonce s většinou svých věcí, což je fajn. Budete-li chtít vydělat nějaké peníze, lze si najít práci ve svém okolí. Můžete figurovat třeba jako řidič autobusu, služebník místní mafie nebo zastávat nějaký zcela jiný post. Vedle toho samozřejmě nechybí široká škála víceméně klasických zbraní (jejich výčet je např. v interview), které je navíc možné upgradovat, opravovat nebo jinak modifikovat.

 Dopravní prostředky
Zvětšit zdroj: Archiv Pohybovat se po svých tak rozsáhlým světem, jaký Boiling Point nabízí, by bylo záležitostí na strašlivě dlouhou dobu. Z toho důvodu uvítáte nejrůznější vehikly, kterých je ve hře skutečně přehršel. První na ráně jsou osobní auta, která často není problém si přivlastnit. Později dojde ale i na další dopravní prostředky, jako jsou nejrůznější džípy, bagr, vysokozdvižný vozík, letadlo nebo loď. Avšak ne na všechny budete moci od prvního okamžiku ovládat, na některé bude třeba složit řidičskou zkoušku! To se týká především lodí, letadel nebo helikoptér.

V míře realističnosti šli autoři tak daleko, že do kufrů aut si lze ukládat své věci, čas od času bude třeba zajet natankovat benzín a v případě potřeby jej nechat opravit u mechanika (vy sami zvládnete tak maximálně vyměnit pneumatiku).

 Tuny chyb
Bohužel, rozsáhlému světu Boiling Pointu se nevyhnula celá řada chyb, které jsou v mnoha případech velmi kritické. Některé opravil první nedávno vydaný patch (který dozajista nebude poslední), ale i přesto bych se nebál hru přirovnat k prvním dílům série The Elder Scrolls, jež byly bugy prolezlé skrz na skrz. Po jedné či dvou hodinách hraní vám to možná ani nepřijde, ale čím déle času s titulem strávíte, tím víc si jejich přítomnost budete uvědomovat. Asi nejviditelnější jsou chyby v pathfindingu (hledání správné cesty pohybu), kdy některé postavy jsou schopné cyklovat v kruzích s metrovým poloměrem a chodit tak stále dokola. Další problém odhalíte v okamžiku, kdy necháte auto zaparkované někde na chodníku, protože domorodci nejsou natolik inteligentní, aby jej obešli. Místo toho se od něj vždycky odvrátí a vydají se zpět po cestě, kterou přišli. Obecně chování NPC je mnohdy velmi podivné.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Chyb je tu pořádná kupa a často dochází k nevysvětlitelným situacím. Jednou jsem zašel navštívit místního starostu a protože jsem nebyl s jeho počínáním příliš spokojen, dal jsem mu ochutnat olova. Aby u toho nebyli svědci, odstranil jsem i jeho sekretářku, ale zhruba po pár sekundách chůze po ulici se na mě nalepila hned dvě policejní vozidla. Jasně, chápal bych to, kdyby mě někdo viděl a udal, jenže tomu tak nebylo. A to jsem ani nezmínil časté prolínání některých objektů do sebe – typicky auta a budovy. Velmi nemilé. Snad podobně neskončí STALKER...

NA ČEM SE TO DÁ HRÁT?
Zvětšit zdroj: Archiv Boiling Point rozhodně není hrou, kterou byste spustili na kdejaké šunce. I já s ní měl zpočátku velké problémy, protože na mé domácí sestavě (Athlon 2600+, 512 MB RAM, Radeon 9600) se zdráhala chodit alespoň trochu plynule, byť na nejmenší detaily. Po většinu času jsem tak měl pocit, že sleduji nějakou slideshow, která s hrou má pramálo společného. Chtě nechtě jsem se tedy musel vypravit hledat jinou sestavu. Nakonec jsem zakotvil na téměř identické sestavě, ovšem s výkonnější grafickou kartou – Radeonem 9800 Pro. I tady jsem si sice nemohl s nastavením detailů nějak moc vyskakovat a hra nebyla rozhodně nejplynulejší, avšak oproti dřívějšku se to dalo mnohem slušněji hrát.

Autoři sami uvádějí jako minimum procesor tikající na 2 Ghz, dále 512 MB RAM a 128 MB grafickou kartu. Je ale otázka, nakolik je to směrodatné, protože jsem na některých fórech četl reakce lidí, kteří hru zkoušeli na mnohem lepších sestavách a nepřehoupli se přes 5 snímků za sekundu. Asi si kvůli špatně optimalizovanému enginu budeme muset počkat na další patche nebo spíš koupit ten momentálně nejvýkonnější hardware...

 Technické zpracování
Hodnotit zpracování hry jako na potvoru moc nemůžu, protože jsem neměl tu možnost ji vidět v celé její kráse. Nicméně pokud z toho mála, co jsem měl možnost vidět, na mě působí lehce nadprůměrně, ovšem není to nic, z čeho byste spadli na zadek. Navzdory tomu některé lokace vypadají nadmíru povedeně a často se budete kochat jejich vzhledem a zapomenete na to, co zrovna máte za úkol. Na druhou stranu čas od času naštvou jednodušší textury a především pak opakující se NPC charaktery, což se dá ještě s přimhouřením oka přejít.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Vizáž hlavního hrdiny prošla od ohlášení hry pořádnou proměnou. Zatímco na počátku byl sympatickým kudrnáčem, dnes je z něj krátce střižený drsňák. Svůj důvod to má v tom, že autoři si pro ztvárnění hlavní role vybrali Arnolda Vosloo (Mumie, Mumie se vrací, 24), který hlavnímu hrdinovi propůjčil svůj obličej.

Zvuková a hudební stránka mě nadchla, protože do uší se vám po celou dobu hraní linou velice příjemné kytarové songy, což se perfektně hodí k navození té pravé atmosféry. Hudba je dynamická a pokud se schyluje k nějaké akcí, dojde k jejímu nakopnutí, což vám trochu rozbuší srdce. Ke zvukům a dabingu bych neměl nějakých větších připomínek.

 Verdikt až po zahrání české verze včetně opravných patchů
Nebýt zmíněného množství chyb, mohl být Boiling Point: Road to Hell neskutečně povedeným titulem. Má všechny ingredience úspěšné hry – zajímavý příběh, chytlavou atmosféru, dobrou hratelnost i originalitu. Klacky pod nohy hází "jen" hardwarová náročnost, zmíněné chybky, občas hloupě se chovající NPC postavy, spousta dalších nedodělků a na rok 2005 trochu zastaralá grafika. Rozhodně by tedy neškodilo, kdyby hra zůstala ještě nějakou tu dobu ve vývoji a vyšla za několik měsíců bez nutnosti aplikovat důležité patche.

Zvětšit zdroj: Archiv Škoda, za současného stavu by hra u mě získala okolo 80%. Na finální verdikt si ale počkejte do září, kdy firma TopCD vydá českou verzi hry (za příjemných 299 Kč) a kdy aktualizujeme tuto recenzi o poznatky po delším hraní nebo info, zdali nějak pomohly budoucí patche.

Stáhněte si: Videa, Trailery, Patch...

Související články: Rozhovor, Novinky, Codename: Outbreak dojmy


 
Dick
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích




 
 
Dick

Nejnovější články