Autor: Ondřej Broukal Publikováno: 12.prosince 2004 |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Zvrácená logika ![]() Získání takového předmětu je ovšem podmíněno splněním předepsané sekvence akcí, a to přesto, že to často nemá racionální důvod. Například na vrcholu majáku se povaluje mrtvý námořník s klíčem na krku, ten klíč je zcela jasně vidět a hráč ví, že ho bude potřebovat. Myslíte, že ho může jen tak sebrat? Prdlačka! Podle tvůrců je tam totiž tma a dokud si nerozsvítíte, neseberete ani holuba z nosu. A vůbec, situace, kdy hráč musí vyrobit světlo, aby mohl obohatit inventář, se opakuje až nezvykle často a svědčí o naprosté ignoraci nebo spíš neznalosti základních pravidel dobrého designu. Linearita je prostě vrchní generál a z jejích pout neuniknete. Nechceš se chovat, jak ti přikazujeme? Smůla, ale nedostaneš se dál. Jakmile ovšem přistoupíte na zdejší zvrácenou logiku, garantuji vám, že nebudete mít s postupem problémy. Něco jako zákys nehrozí, vše je snadné a předvídatelné, byť smysluplnost tomu poněkud schází a pravověrní adventuristé si tak na své rozhodně nepřijdou. ![]() ![]() ![]() Ruku v ruce s výše uvedeným jde struktura hry. Úvodní sanatorium je rozsekané na několik titěrných levelů mezi kterými nelze libovolně přecházet, tedy pokud si zrovna někdo - my víme kdo, neusmyslel, že vás s nově získaným klíčem požene přes již navštívená místa k jedněm zapadlým dveřím. Hláška u východu z úrovně, že dál nemůžete, protože jste ještě neudělali příp. nenašli vše požadované, snad už ani nezaslouží další komentář. Úplně nejlepší ovšem je, když se objeví i v případě, kdy máte splněno. To se mi stalo ke konci a ani ![]() Kromě výchozího sanatoria prolezete podzemní kasemata, navštívíte doky a již zmíněný maják, narušíte klid na zdejším hřbitově, abyste se v náhlém pominutí smyslů rozhodli, rozumějte, aby za vás bylo rozhodnuto, vrátit se zpět. Chápete to? Nejprve odtamtud pelášíte jak vyděšený králík, a pak se tam dobrovolně vrátíte? Musím uznat, že ač je příběh hry naprosto plytký a bezvýznamný, tenhle překvapivý zvrat mě docela dostal. Bát se? Není důvod Důvod Jimova útěku hned vysvětlím, protože nadešel čas na povídání o druhé straně mince, čili o Bloodline jako akci, když Bloodline jako adventura stojí za starou belu. Onen mrtvolák, s nímž měl tu čest seznámit se v úvodu byl totiž skutečně mrtvý. Zatímco mrtvolák, kterého potkal na chodbě pár okamžiků poté, co si dle „nařízení shora“ opatřil zbraň, už tak docela mrtvý nebyl a hlavně si vehementně nárokoval obsah jeho mozkovny. A takových zájemců je v okolí mnohem víc. Jsou tu červy prolezlé sestřičky s pěstěným chrupem, plazící se torza obsypaná boláky, kostry obalené shnilou tkání a nebo tlouštík s obnaženým mozkem. Zkrátka bizarní výplody něčí fantazie. (Objevuje se malý plamínek naděje). Repelent na zombie bohužel není po ruce a chcete-li přežít, musíte vzít za vděk pestrou škálou tradičních i méně tradičních nástrojů. Jmenovitě: revolverem, pistolí, dvouhlavňovou brokovnicí, puškou s dalekohledem, samopalem MP40, nožem, ale také srpem, starou soubojovou pistolí a i takový hasicí přístroj skýtá netušené možnosti. Kromě primárních likvidátorů můžete nemrtvé souběžně častovat vrhacími noži, dynamitem a nebo Molotovovými koktejly. (Plamínek naděje se zvětšuje a svítí stále jasněji). ![]() ![]() ![]() Teď si představte, že se s posledním nábojem v komoře plížíte potemnělou chodbou, venku zuří prudká bouře a někde v dáli se ozývá podivné mručení. Srdce máte v krku, s každým zapraskáním prken pod nohama by se ve vás krve nedořezal a najednou, z ničeho nic, naprosto nečekaně se na vás vrhne páchnoucí kreatura, které chybí půlka obličeje. Z posledních sil se vyprostíte z ledového sevření, pádíte jako o život, ale mrtvolný dech cítíte pořád na zátylku. Chodba se stáčí doleva a... a.. konec. Žádné dveře, žádné okno, žádný únikový východ. Nedá se svítit, zlu se musíte postavit čelem a pokusit se vybojovat předem ztracený boj. (Plamínek naděje už není plamínkem, nýbrž pořádným táborákem). ![]() Jo, tak kdyby se Bloodline hrál takhle, bylo by to super, jenže Bloodline je pravým opakem. (Puf! Táborák naděje jako mávnutím kouzelného proutku vyhasnul). Zapomeňte na dusnou atmosféru Silent Hillu a opravdových hororů. Napětí a strach si vybraly dovolenou, takže nábojů všech druhů je ve skutečnosti dostatek, lékárniček a jiných léčebných prostředků též. Demence nepřátel Kreatury s pochroumaným ksichtem sice nechybí, ale díky svému chování jsou spíš k smíchu než k bobku v trenclích a s vaším pronásledováním přes celý level se obtěžovat nebudou. Ne snad, že by nechtěly, ale když se při nejbližší příležitosti zaseknou ve dveřích či o nějaký předmět, tak to prostě není technicky proveditelné. Někdy o vás z ničeho nic přestanou jevit zájem a jen tak lelkují a třeba taková chůze po schodech jim činí nepředstavitelné potíže, byť jsem prokazatelně jednu zombii do schodů jít viděl a docela jí to šlo. S hráčem, který si vyskočí na stůl, sud, či jakýkoliv jiný předmět a zůstane na něm stát, si protivníci rovněž neporadí a proto je můžete v klidu porcovat a smát se jim přímo do očí, zatímco oni marně mávají pařáty s úmyslem vás zranit. Někteří jsou docela odolní a jste-li zastánce fair play, nikdo vám nebrání si to s nimi rozdat na férovku, ale vážně není o co stát.
![]() Něco jako zásahové zóny zde totiž neexistuje, vlastně možná, že se rozlišuje hlava a tělo, ale to se mi přes veškerou snahu nepodařilo prokazatelně ověřit. Někdy vyprázdníte skoro celý zásobník a jindy bum, bum a máte na klid. Tohle, že má být survival horror? A co je v tom případě Resident Evil? Fakt, že se nepřátelé náhodně zjevují v již jednou prosmýčených chodbách jen tak, z ničeho nic, je taky na pováženou... Jako by se snad teleportovali z jiné dimenze či zhmotňovali ze vzduchu. Ještě, že s nimi hra relativně šetří a nezvrhává se v jatka ve stylu Painkillera. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Co ale přímo do nebe volá, že i přes tento laciný trik na zvýšení počtu snímků za sekundu hra místy nechutně trhá, a to na sestavě se kterou si tykají Doom 3 či Far Cry ve vysokých detailech. Pro úplnost dodejme, že nejsou doladěné kolize s objekty, nepřátelé padají do zdí a mapování cákanců krve leckdy nefunguje tak jak má, čili další maličkosti, které autoři slíbili odstranit. No jsem na ně zvědav, to aby pomalu celou hru naprogramovali znovu. O slovo se totiž hlásí i další zástupy chyb a nedodělků: ze hry se nedá přímo vrátit do hlavního menu, nedá se změnit citlivost myši, některé předměty se dají špatně zaměřit kurzorem. Učebnice českého jazyka, 3. třída Gramatické chyby typu: „přítely“ či „spátky“ nebo anglické nápisy „2st floor“ či „rezeption“ už jen vyvolávají úsměv na tváři. Jediné, co z mého pohledu vychází se ctí je zvukový doprovod. Ambientní melodie (ukázky) křížené s děsivými ruchy vyvolávají mrazení v zádech a je jen škoda, že zbytek hry s nimi co do kvality není kompatibliní. To by panečku bylo něco. Taktéž české namluvení snese přísnější měřítka. ![]() Stáhněte si: Trailer, Videa... Související články: Novinky... | ||
Ondřej Broukal | |
autorovi je 27 let, studuje na VŠE v Praze, je redaktorem televizního pořadu GamePage a externistou magazínu Gamestar; orientuje se především na 3D akce, ale nepohrdne ani pořádným RPGčkem či adventurou |