Blade and Sword - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Blade and Sword - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

12. 2. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Kvalitních akčních RPG se v poslední době moc neurodilo, ale nyní je tu Blade and Sword, mezi fanoušky žánru očekávaná hra s exotickou příchutí kung-fu a daleké Číny. Překonává v něčem Diablo?

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 12.února 2004
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1.5 týdne


Zvětšit zdroj: tisková zpráva Akčních RPG není nikdy dost. Alespoň to tvrdí výrobci myší, které hráči při hraní Diabla a podobných her ničí jak na běžícím pásu a kupují stále nové a nové. Ať už je to jak chce, je fakt, že v poslední době se moc kvalitních ARPG neobjevilo. Nyní je tu ovšem Blade and Sword, mezi fanoušky žánru dost očekávaná záležitost s exotickou příchutí kung-fu a daleké Číny.

Příběh samozřejmě vychází z čínské mytologie a je v úvodu celkem bohatě popsán, ale pro potřeby recenze stačí mírné zjednodušení. Situace je asi taková, že celou zemi sužují temné síly a hráčem ovládaná postava je pochopitelně ta jediná, která všemu může udělat přítrž. Takže originalita sama. Přiznejme si ovšem, že u akčního RPG žádné velké dějové zvraty neočekáváme a zápletka je spíš něčím v pozadí nežli nosným prvkem. Tím hlavním je pochopitelně řežba. Řežba neboli krvák neboli příšerný masakr. Pokud bychom Blade and Sword posuzovali podle množství usekaných údů a objemu krve, vnitřností a mozkomíšního moku vyhřezlého na zem, pak by se hodnocení asi vyšplhalo docela vysoko. Boj vás totiž čeká na každém kroku.

 Nedostatečná variabilita nepřátel
Malinko horší už je to s variabilitou nepřátel, jelikož v každé lokace budete narážet vesměs na dva typy soupeřů, občas na nějakou jejich variaci. Většina nepřátel patří mezi prevíty na první pohled; od nemrtváků přes různé zvířecí bojovníky, tradiční to zástupce čínské mytologie a zároveň symboly různých stylů kung-fu, až po různé démony. V rámci celé hry vás ale čeká poměrně rozmanitý repertoár oponentů, takže tady se ještě do kritiky pouštět nebudu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Mnohem smutnější je ale fakt, že vás poměrně často čekají neuvěřitelně nudné souboje proti bosům a subbosům. Šéfíci se totiž od běžných hajzlíků neliší ani tak nebezpečností a nějakými speciality, ale hlavně tím, že jinak vypadají (jsou obvykle o dost větší) a mají neuvěřitelné množství hitpointů. Taková bitva pak trvá třeba i deset minut a je tak jednotvárná, jak klikání kurzorem na jedno místo jen může být.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Bojový systém...
... jako takový je ovšem jinak docela pestrý. Hlavní zásluhu na tom mají speciální útoky, které aktivujete pravým myšítkem. Speciální i běžné údery navíc můžete ve speciálním menu skládat do zajímavých komb, kterými pak opovážlivce usilující o váš život kosíte jako žito. Váš repertoár smrtících úderů se samozřejmě rozšiřuje s tím, jak díky získaným zkušenostem šplháte po vyšších a vyšších úrovních. A levelování se dočkáte poměrně často, ale pokud se těšíte na to, jak si budete lámat hlavu s rozdělováním zkušenostních bodů do mnoha atributů, tak vás musím zklamat.

Při zvýšení úrovně sice získáváte body, ale za ty se můžete učit jen speciální údery a pohyby. Váš hrdina sice disponuje několika atributy, ale ty se mu zvyšují automaticky, bez vašeho zásahu. Že je to hloupé a nepochopitelné? V tom s vámi souhlasím, ale to je bohužel to jediné, co s tím mohu udělat. Alespoň že speciální manévry jsou docela rozmanité (každá postava jich má tucet, přičemž každý lze trénovat na stupeň Nováček, Expert a Mistr). Za jejich použití platíte energií Chi a vesměs jde o různé otočky, mnohanásobné údery či podobné veselosti, ale třeba i energetické střely či vyvolání stínového válečníka, který bude bojovat po vašem boku.

 Volba postavy
Styl boje a druh speciálních manévrů bude dost záviset na volbě vaší postavy. Na výběr jsou vcelku klasicky tři – rychlá, mrštná a podle asijských měřítek pravděpodobně i krásná bojovnice; zavalitý, pomalý, ale třeskutě silný rváč; a šermíř představující vybalancovanou zlatou střední cestu. Myslím, že nemá moc smysl se o jednotlivých postavách více rozepisovat, kdo hrál alespoň jednou v životě nějaké RPG, tak si jistě dovede představit, v čem jsou slabiny a naopak výhody jednotlivých hrdinů.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Jen snad ještě mohu dodat, že na vašich cestách občas narazíte na nějaké NPC, které se k vám na krátkou chvilku přidá a bude potvoráky mydlit stejně jako vy. Nějakou zázračnou AI ale od svého kumpána nečekejte – leckdy se totiž přestane zajímat o nepřátele a se špidlovským úsměvem na rtech obdivuje krásy čínské přírody, která ho obklopuje.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
 Jednotvárné úkoly a lineární děj
I když bude vaší hlavní činností boj, občas se mrknete i do klidnějších lokací. Ve vesnici se můžete vyléčit, trochu zaobchodovat a občas přijmout nějaký ten quest. Úkoly jsou však hodně jednotvárné a vesměs mají podobu „Jdi do místa A a přines mi z něj předmět B, případně zachraň osobu C“. Jen občas se dočkáme nějakého zpestření - například Zkouška ohně, ve které musíte po danou dobu uhýbat před ohnivými střelami, zašlapávání krys v omezeném časovém limitu nebo probíhání mezi psy, které nesmíte zabít.

Hra jako taková je přísně lineární a v podstatě vždy před sebou budete mít jen jednu možnost, jak pokračovat dál. Naštěstí tu funguje alespoň systém teleportů a také magická perla, která s vámi stejně jako diablovský Town Portal mrskne z divočiny zpět do civilizovanějších míst, kde si můžete na chvíli vydechnout.

 Vylepšování výzbroje
Zvětšit zdroj: tisková zpráva V každém dobrém akčním RPG jde hodně také o vylepšování zbroje a výzbroje, o sbírání různých magických cetek a podobně. Ale tohle všechno v Blade and Sword tak nějak chybí. Tedy, abychom byli úplně spravedliví, inventář ve hře je. Sbírat do něj ovšem bude hlavně magické flakónky (doplňující zdraví, Chi nebo obojí) a další předměty na jedno použití, jako třeba vrhací zbraně nebo kouzelné svitky. Navíc máte jakous takous materiální motivaci ve formě hledání drahokamů, které vám kovář může nabušit do zbraně a oblečení (které je ovšem neměnné).

Takto „zamontované“ šutříky vám pak zlepšují některé vlastnosti. Funguje tu i obdoba HoradriJírovy nebojaksetosakrapíše krychle z Diabla II, ve které si můžete drahokamy skládat dohromady a vylepšovat na vyšší stupeň. Na nějaké sbírání magických předmětů s různými atributy, skládání super silných sérií a radost z nalezení unikátních artefaktů ale zapomeňte. V tomhle ohledu mne tedy BaS docela dost zklamal.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

Zpracování prostředí je poměrně proměnlivé kvality. Zatímco v civilizovanějších místech se to hemží východní architekturou (i když pro Číňany to bude asi stejná nuda jako pro nás běžný evropský styl), v divočině na vás obvykle nic zajímavého nečeká. Vůbec nejhorší je pak fakt, že celá hra běží jen v 640x480 nebo 800x600, což je rozlišení vskutku archaické. U nějaké hardcore tahové strategie to asi nikomu vadit nebude, ale u akčně pojatého titulu je to vážně slabota.

Hlavní postava, NPC a nepřátelé také krásou neoplývají, slušné jsou snad jen animace některých speciálních chvatů. Tristní je i zvuková stránka – těch pár zvuků a slov, se kterými se ve hře setkáte, by dalo dohromady i pár výtečníků ze zvláštní mateřské školy.

 Rekapitulace kladů a záporů
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pokud jste se textem recenze prokousali až sem, pak asi tušíte, že výsledek nemůže být nijak oslnivý. Celá hra sice má docela spád, obsahuje pár zajímavých nápadů a potěší poměrně netradičním a exotickým bojovým stylem, ale má také řadu nedostatků. Tím myslím zejména chabé zpracování, nemožnost ovlivnit atributy postavy při level-upu, velice chudý inventář a zdlouhavé boje s finálními bosy. Ve výsledku tedy jen lehce nadprůměrná záležitost, která Diablu II a podobným titulům rozhodně nemůže konkurovat.

Stáhněte si: Cheaty

Související články: Novinky

Jiří Sládek
autorovi je 26 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-)


 
 
Jiří Sládek
Smarty.cz

Verdikt:

Pokus o překonání Diabla. Pokus rozhodně zajímavý, ale nedotažený. Dobrý dojem z exotického prostředí a pěkných bojových komb bohužel sráží trapný inventář, nudné boje s bosy a zastaralé zpracování. Tak snad příště.

Nejnovější články