Při hraní Wartales jsem s blaženým úsměvem vzpomínal na herní skvosty ze sérií Heroes of Might & Magic a Mount & Blade a přitom musel uznat, že se tvůrcům strategie Northgard, francouzským Shiro Games, zadařilo přijít s něčím vlastním, co má nezaměnitelnou tvář. Wartales se po absolvování překvapivě výživného dema (veřejně dostupného do zítřka) okamžitě zařazuje na můj seznam dychtivě očekávaných her.
V případě Wartales platí, že v jednoduchosti je krása. I přes absenci jakéhokoliv tutoriálu se totiž velmi snadno dostanete hře pod kůži, nebo možná ona vám. Vlastně není ani trochu komplikovaná, naopak je zcela intuitivní a hned víte, co v ní máte dělat – přežít, vydělat si, něco zažít, proslavit se.
Jste partička žoldáků bez domova potulující se drsným středověkem, kde nebezpečí, a tedy možnost si trošku přivydělat, číhá na každém kroku. Nedostanete nalajnovaný příběh. Nikdo vás nepověří záchranou světa. Prostě existujete, tak s tím udělejte, co uznáte za vhodné. Tak jako ve skvělé sérii Mount & Blade.
Jde částečně o jakýsi sandbox, ale jak už jsem říkal, hra není komplikovaná, takže se zdejší možnosti (alespoň soudě dle dema) omezují na boje, obchody a občasnou výpomoc sedlákovi v nouzi. Ve městě můžete nabrat několikero úkolů čistě s cílem zlikvidovat bandity sužující místní měšťany a vesničany, což je věru velmi lukrativní prácička. Ostatně bez peněz vaše parta dlouho fungovat nebude. Vámi najatí chlapci si čas od času vyžádají žold a nejsnazší cestou, jak nakrmit jejich hladové krky, je městské tržiště či obchodní karavana.
zdroj:
Vlastní foto autora
Peníze mohou padnout i na vybavení vašich druhů, případně suroviny, ze kterých si ho sami ukováte, pokud se vám nechce běhat po lesích a horách v honbě za dřevem a železem. Nemluvě o lidech v nouzi, kterým takových deset zlatek udělá ze všedního dne svátek, zatímco váš měšec blížící se jednomu tisíci si toho ani nevšimne.
Potulování se po světě a starání se o svou bandu dobrodruhů tvoří větší část hry. Dokonce řešíte i jejich únavu, která vás čas od času dožene ke stavbě tábora. Táboření je taková příjemná minihra podobná třeba té v Expeditions: Viking. Členům své družiny můžete přidělit různé funkce – kutil vám na ponku vyrobí paklíč, ale i nové objekty do tábora jako třeba kotel, u kterého kuchtík upeče chléb, máte-li u sebe mouku a sůl.
Tyto funkce dáváte svým rekrutům sami a kdokoliv může být čímkoliv. Chcete si nakutat trochu rudy v dolech? Pak potřebujete žoldáka ustanoveného jako horníka. Chcete si vykovat zbroj? Zřiďte si kováře. Že byste si rádi sami míchali léčivé lektvary? Potřebujete alchymistu… Profesí je zde víc než dost, s některými z nich jsou spojené minihry vyžadující trochu postřehu a každý žoldák se vykonáváním své profese zlepšuje a ková lepší brnění či vaří lepší jídla.
zdroj: Shiro Games
Když se ale zrovna nebudete starat o svůj tábor a cíleně či bezcílně se toulat rozlehlou krajinou, budete pravděpodobně bojovat. A jsem opravdu rád, že tahové souboje ve Wartales jsou velice zábavné. Zatímco putování se odehrává ze vzdáleného pohledu na velké mapě světa, bitvy probíhají v běžném měřítku v hezkých náhodných lokacích.
Před samotnou bitvou určíte, na jakých pozicích budou jednotliví žoldáci začínat, a už se můžete směle pustit do taktické řeže. Ve Wartales se podařilo skvěle propojit hráčovu svobodu s pevně daným pořadím postav na tahu. Vy přesně víte, kolikátý přijde na řadu ten který bandita či hladový vlk, stejně jako víte, kolik vašich postav bude hrát do té doby. Ale je zcela na vás, zda v danou chvíli táhnete sekerníkem, nebo lučištníkem.
Všechny vaše postavy se musí v rámci jednoho kola vystřídat, ale jejich pořadí si určujete sami. A to je opravdu skvělý prvek, který do jinak docela obyčejného tahového souboje přináší novou úroveň taktizování.
zdroj:
Vlastní foto autora
Zábavnosti soubojů napomáhá různorodost vašich žoldáků, jejich zbraní a speciálních schopností i nejrůznější efekty zranění, která si tahají s sebou, dokud jim je nevyléčíte. V soubojích ještě zaujme, že se neodehrávají na striktních hexagonech či čtvercích, ale v pozicování svých jednotek máte díky jemné síti políček velkou svobodu.
Přestože toho demo ve výsledku zase tolik nenabídlo, připadal jsem si, jako bych hrál velkou plnohodnotnou hru. Až po dohrání jsem si začal uvědomovat, že jsem nenašel žádné nové nákresy pro ukování lepšího vybavení, recepty na nová jídla a lektvary nebo že jsem nenašel druhé město, do kterého bych mohl dopravit produkty vyráběné exkluzivně v prvním městě, a vydělat si tak na dovozu.
Jsem přesvědčený, že jsem z Wartales viděl jen malý zlomek, který ale stačil na to, aby mě hra zcela upoutala. Od začátku jsem se třásl strachy v obavě, že přijdu o své vytrénované bijce. Smrt je zde totiž permanentní a vzhledem k tomu, že vaši žoldáci nejsou jen vojáci, ale i kuchaři, kutilové, alchymisté, kováři či třeba zloději, s jejich smrtí přijdete o povolání, které vám dříve či později začne chybět.
zdroj:
Vlastní foto autora
Smrti se naštěstí dá předejít. Jakmile žoldák v boji přijde o všechny své životy, neumírá. Není však bojeschopný a doopravdy umře tehdy, když v tomto stavu dostane ještě jednu ránu. Takže ho schováte do ústraní a doufáte, že si ho nepřítel nevšimne. Když totiž zemře, rychle se na něj zapomene. Ve zdejším světě se o mrtvých ódy nepějí...
Vůbec mi nakonec nevadilo, že mi tu nikdo nevypráví nějaký hrdinský středověký příběh. Naprosto stačí pocit kontroly nad svou malou, ale rozrůstající se nájemnou firmičkou, která je s každým dalším absolvovaným lovem schopnější.
Když jsem psal o svém přesvědčení, že jsem v demu z konečné podoby Wartales viděl jenom zlomek, bylo to i takové malé přání. Už během těch dvou hodin, po které mě demoverze nechala hrát, se obsah začínal opakovat – nepřátelé byli pořád stejní, zakázky identické, lootu poskrovnu a brzy se vytratila výzva. Pokud bych se tedy měl něčeho obávat, pak je to příliš repetitivní sandboxová náplň.
Svět hry je ale opravdu veliký, plný měst, vesniček, stavení, ruin, dolů a dalších oblastí, které budou pokaždé vzbuzovat zvědavost a snad poskytnou i nějaký ten malý vedlejší příběh, abyste jako staří žoldáci měli u ohně co vyprávět. Koneckonců, proč by si tvůrci měli vystřílet své trumfy už v nějaké rané demoverzi?
Demo svůj účel splnilo dokonale. Na plnou hru se v tuto chvíli až překvapivě intenzivně těším a o to víc mě mrzí, že se jí hned tak nedočkáme. Wartales totiž nejprve někdy během letošního roku zamíří do předběžného přístupu.
