Two Worlds - dojmy z GC

Právě se sice těšíme především na Gothic 3, ale možná se vyplatí počkat si spíš na jiné, shodou okolností také německé fantasy RPG. Důvody, čím bude lákavé i odlišné od Oblivionu, jsme zjistili z půlhodinové předváděčky.

Autor: Moolker
Publikováno: 10.září 2006

Momentálně se sice každý těší především na Gothic 3, ale možná se vyplatí počkat si spíš na jiné, shodou okolností také německé fantasy RPG. Důvody, čím bude Two Worlds lákavé i odlišné od Oblivionu, pouze na TISCALI!

zdroj: tisková zpráva Ať už jde o cokoliv, říká se, že to nejlepší přichází na závěr. Něco podobného bych mohl konstatovat o své návštěvě letošní Games Convention, ačkoliv malá budka s nápisy ZUXXEZ Entertainment / Reality Pump (autoři Knightshiftu) a přilepenými plastovými meči z hračkářství neslibovala před vstupem nic zázračného. Po půlhodinové diskusi s manažerem Irisem Mocsnekem a sledování souvislého hraní na širokoúhlé LCD televizi mi ale nezbývá nic jiného, než Two Worlds prohlásit za z mého pohledu největší překvapení výstavy. Základní kostra hry připomíná Gothic i Oblivion, ale je obohacena o hromadu méně či více podstatných a zejména příjemných drobností.

• Letem příběhem
Pokud mohu soudit po pětiminutovém výkladu, příběh nepůsobí bůhvíjak originálně, ale bylo mi řečeno, že dějová zápletka má hráče pohltit a přinést i dějové zvraty. Ve zkratce jde o to, že před několika tisíci lety vyvolal Aziraal, zlý bůh války, se svou armádou orků ohromný konflikt proti lidské rase. Ta nakonec zvítězila a bohové dobra uvrhli Aziraala do magického vězení, čímž považovali problém za vyřešený. Avšak jen zdánlivě. Orkové posléze získali indicie o možné pozici jejich vůdce, takže ho hodlají vysvobodit. V tento moment přicházíte na scénu vy, když se vžijete do role námezdního lovce vybraného lidskými bohy, jehož úkolem se stane zmaření všech nehezkých plánů orků. Cesta to bude dlouhá, protože jenom hlavní příběhová linie by měla obsahovat kolem 50 questů.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Podobně jako třeba v Oblivionu si ještě před samotným hraním můžete vyhrát s vizáží vašeho alter-ega. Bude možné změnit typ vlasů, obočí, tvar rtů nebo barva očí. Co ale zůstane pevně dané, je rasa. Tvůrce to zdůvodnil takto: „Do multiplayeru připravujeme ještě další rasy, ale v singleplayeru si zahrajete jenom za člověka. Je to přeci logické, když jste ve válce mezi lidmi a orky“. Prezentace začala s předpřipraveným hrdinou, který již byl na vcelku slušné úrovni.

• Tak to chodí ve světě
zdroj: tisková zpráva Naše první kroky vedly ven z chaloupky pro ukázání nějaké menší vesničky. Šlo vstoupit do kteréhokoli domu (nebyl-li zamčen) či poklábosit s jakoukoli postavou. Platilo již pomalu standardní pravidlo, že když jsme na lidi byli milí, chovali se i oni k nám přívětivě. Naopak pokud jsme se s nimi pustili do křížku, hrozilo šíření pomluv. Znepřátelená NPC jsme mohli zabít, ale museli jsme dávat pozor, aby nás nikdo neviděl, protože svědek vraždy by to mohl ohlásit, od čehož by zachránil třeba úplatek. Pokud by se informace o našem skutku donesla až k mužům zákona, nepustili by nás již příště do města kvůli špatné reputaci. Ani pak by ale nebyl všem dnům konec, pod povrchem totiž vedou různé dungeony, díky nimž bychom se do „metropolí“ také dostali. Je to jen o něco náročnější.

Stejně jako v ostatních novodobých RPG s otevřeným herním světem by i ten z Two Worlds měl být ohromný a živý, ale v časné verzi na GC ještě ve městech chyběla většina NPC a v krajině nebylo moc kreatur, takže prostředí působilo docela mrtvě. Komplexnost a nelineárnost příběhu má každopádně znamenat, že hraní bude vždy trochu jiné. Hrací plocha, která se mimochodem místy musela pár vteřin loadovat, bude rozdělena na tři části. Ledový sever, kde narazíte třeba na Yetiho, střed vyznačující se typickým mírným klimatickým pásem a pouštní jih obývaný např. přerostlými škorpióny. Se svým průvodcem jsem cestoval právě v zelení kypícím prostředí.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• V roli jezdce
Pomineme-li chůzi, nabídne hra dva způsoby cestování. Jednak se můžete na všechna již navštívená místa teleportovat, druhak lze s vynaložením patřičného úsilí najít a osedlat nějaké zvířectvo, na jehož hřbetě jste silnější a samozřejmě z něj proto můžete i bojovat. Kromě koně se můžete těšit třeba na velkou ještěrku. Zajímavé je, že pak neovládáte samotné zvíře, nýbrž stále hráče. Když tedy chcete zrychlit, vaše postava musí nejprve svůj transportní prostředek popohnat praštěním ho do zadku či slabin. Aby zvíře zastavilo, je potřeba přitáhnout uzdu. A když dorazíte k nějaké překážce, kterou nelze snadno přeskočit, koník začne nesouhlasně vrtět hlavou s tím, že „tohle jako fakt ne, šéfe“. Až si ho pořádně vychováte, naučíte se speciální pískání, kterým si svého hřebce přivoláte.

• Boje kořením života
zdroj: tisková zpráva Velkou pozornost věnuje asi třicetičlenný vývojářský tým bojovému systému, který se zdá být povedeným. V závislosti na zvoleném typu zbraně (jednoruční meč, obouruční sekyra, kopí, popřípadě ještě štít apod.) se postava brání a útočí, tvoří komba a přichází o staminu. Bojové schopnosti je možné za pomoci mistrů všelijak rozvíjet a hrdina pak třeba bude schopen držet dvě zbraně najednou. V neposlední řadě jsou všechny pohyby nasnímány technologií motion capture, takže vypadají realisticky. Moc se mi líbila možnost zabrousit nohou v zemi, zvednout tak oblak prachu a na chvilku oslepit nepřítele, čímž se stal na chvilku o mnoho zranitelnějšími (to samé může někdo provést i vám).

Lukostřelba, přesněji zaměřování, probíhá automaticky. Časem dojde na pokročilejší lukostřelecké schopnosti, jako vypálení dvou až tří šípů najednou nebo vystřelení zbraně z oponentovy ruky. Všechny kvéry bude možné vylepšit speciálními upgrady typu blesky nebo oheň (jako ve Fable: Lost Chapters), které buď najdete nebo si je vyrobíte sami v inventáři z dostupných surovin. Kromě těchto vylepšení si budete moci připravit také lektvary vlastní výroby (narozdíl od kouzel). Jen je nutné brát v potaz fakt, že ne všechny budou vašemu tělu prospěšné.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Protože Two Worlds spadají mezi středověké fantasy RPG, nemůže v nich chybět ani magie. Ta bude rozdělena do čtyř základních skupin – ohnivá, vodní, vzdušná a zemní. Tyto čtyři se můžete naučit v magických guildách, ale pak narazíte ještě na jednu, kterou je nekromancie. Tu vás v teple domova nikdo nenaučí, musíte najít správného učitele, kterých je však v celém světě jen pár a kde se nachází, to nikdo přesně neví. Kouzla budou ztvárněna kartami a vedle těch klasických (fireball, léčení...) jsem na vlastní oči viděl i vyvolání golema. „Pokud bych byl schopný kouzelník, mohl bych mu udílet příkazy, jinak mě nyní pouze následuje“, dodal ohledně vyvolané bestie autor hry.

• Bestiář a ovládání
zdroj: tisková zpráva Nepřátel by tu mělo být opravdu hodně druhů, jenom při prezentaci jsem narazil na divoká prasata, kostlivce, ještěry, rohaté démony či extrémně silné rytíře s výškou okolo tří metrů, kteří mě jedním úderem zlikvidovali. Je fajn, že jsem se po smrti objevil u nejbližšího „oživovacího“ bodu. „Chceme, aby se hráč souvisle bavil. Víme, jaké to je, když zemřete po hodině hraní bez savu, takže vás bez postihu okamžitě vrátíme zpět do hry“, řekl Iris. Když jsem se zeptal, jestli se náhodou nebude síla nepřátel odvíjet od levelu hráče jako v Oblivionu, dostalo se mi odpovědi: „Ne, ne, v žádném případě, to je hloupé. Síla všech nepřátel bude od začátku pevně daná a jak jsi před chvílí viděl, některé příšery [reakce na onoho přerostlého rytíře] zdoláš, až když budeš hodně nabušený“.

Inventář Two Worlds byl omezen a zpracován podobně jako v Titan Quest, ale rozdíl spočíval v tom, že k dispozici byly maximálně dvě jednoruční zbraně, jedna obouruční a jedna palná. Kouzla či zbraně se daly nastavit na rychlé horké klávesy a právě vybrané kouzlo se zobrazilo vedle ikonky s v daném okamžiku používanou zbraní. To znamenalo, že se stisknutím pravého tlačítka myši mohlo okamžitě využít. Boje byly intuitivně řešeny víceméně pouze myší. Celkově musím ovládání označit za maximálně jednoduché a přívětivé.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů

• Černý kůň na poli RPG?
Grafické provedení Two Worlds mi připadalo krásné, ale kolega Martin Zavřel ho okomentoval ve smyslu „přijde mi to celé až moc pohádkové, tohle nevypadá jako drsný příběh“ a je faktem, že některé kreatury tedy rozhodně nevypadají moc strašidelně, ač by zřejmě měly. Každopádně to nic nemění na tom, že technické zpracování je na hodně vysoké úrovni (např. podpora HDR), detaily nepřátel jsou úchvatné, počasí se dynamicky mění atd. Hudbu jsem si sice ještě žádnou neslyšel, ale pracuje na ní Harold Faltermeyer, cenami ověnčený autor soundtracků k filmům jako Top Gun nebo The Running Man.

Ještě jednou musím zopakovat – Two Worlds jsou pro mne rozhodně největším překvapením celého veletrhu, protože si berou to nejlepší to z her jako Gothic nebo Oblivion a zároveň přináší i vlastní nápady. Stále tu je ale menší červíček pochybnosti, který říká, že tvorba takto velkého herního světa je snadným receptem na devastaci celé hratelnosti. Svou roli by mohly sehrát i odklady. Aktuálně je hra naplánována na Vánoce 2006, ale podle našich zdrojů je už nyní prakticky jisté, že dojde k jejímu posunu na 2007.

Stáhněte si: Videa...

Související články: Novinky...

Moolker
autorovi je 16 let, bydlí na Mělníku a studuje všeobecné gymnázium; přispívá i do HotGames, Playmobilu a SCORE; nejdéle vydrží u kvalitní strategie, akce a fantasy her; život by si nedokázal představit bez závodního lyžování a horského kola