| Autor: Moolker Publikováno: 6.prosince 2006 | Verze hry: MP beta Doba hraní: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
Videa i předváděčky naživo na veletrzích jako GC či E3 sice byly fajn, ale neomezené hraní v teple domova je přeci jen o něčem jiném. Během listopadu jsme měli možnost zapojit se do tehdy neveřejné multiplayerové bety Supreme Commandera, který bývá nazýván evolucí v žánru RTS. Zásadním nedostatkem této časné verze hry byla absence jakéhokoliv tutoriálu, takže po úzké lávce k získání základního know-how jsem musel projít bez pomocných ručiček. Problémové navazování bližšího vztahu se Supreme Commanderem (dále jen SupCom) bylo umocněno i poměrně zmateným interfacem. Orientace mezi těmi všemožnými ikonkami a vyskočivšími tabulkami byla lehce chaotická a pro nováčka by to chtělo nějaké tipy, ale to v síťové hře jaksi nebývá. Přesto jsem nejednou dychtivě zíral na zatmavenou položku „Tutorial“ v menu a doufal, že alespoň pro mé potřeby se stane přístupná...Kdo by od SupCom čekal naprostou revoluci v žánru, bude asi zklamán. V jádru jde o klasickou real-time strategii, kde získáváte suroviny, rozšiřujete základnu, cvičíte jednotky, expandujete s vidinou většího bohatství a snažíte se zdevastovat protivníka. Po několika kláních sice začal nastupovat mírný stereotyp, který si ale vysvětluji tím, že k dispozici bylo pouze několik map a jeden typ úkolu - zničení protivníka hrubou silou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Ač se v souvislosti se SupCom vždy hodně mluví o monstrózních bitvách a potlačeném micromanagmentu, nemohu říci, že by tomu tak ve skutečnosti bylo. Největší hrozba vždy spočívala v ekonomice. Expandování mimo základnu ihned po startu, jako ve Warcraftu 3, zde bývá taktika nevýherní. V prvé řadě je potřeba mít dostatek dvou přítomných surovin (masy a energie). Tu prvně jmenovanou získáváte převážně z dolů vystavěných na ložiskách masy, energii pak produkují generátory, které lze navíc propojit, čímž se sice zvýší efektivita, ale naopak degraduje obrana. Od hry však nelze na chvíli odběhnout s myšlenkou „chvilku nechám těžit a až se vrátím, budu mít plné spižírny“. Maximální množství surovin na skladě je přísně omezeno limitem (a to limitem pěkně šibeničním), který lze naštěstí navýšit výstavbou skladů, byť ne o moc. Při hraní je nutné neustále dbát na jeden velmi důležitý fakt – energie slouží nejen jako klasická surovina, ale plní funkci i jakési pohonné hmoty. Jinými slovy, každá akce si pro svůj průběh žádá nějaký prostředek (= energii), jen díky níž ji lze vykonat. Stavění budov, tvorba jednotek, vývoj nových technologií, zkrátka vše. Když jsem se rozhodl pro masivní rozvoj, kdy jsem začal budovat, vyrábět i zkoumat, všechno probíhalo neskutečně šnečím tempem. Jenom pro představu dodám, že základna mocného vojevůdce čítá klidně obdobu stovkg generátorů. A přijde-li o ně nějakým mazaným nečekaným útokem, nachází se ve značně prekérní situaci. Když už jsem u těch budov, zmíním, že každou, kterou bych mohl označit jako „větší a důležitější“ (např. továrny), lze několikrát upgradovat, čímž se vám odemknou nové jednotky. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Složení armády 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Přiznám se, že si stále nedovedu naplno přestavit, jak budou vypadat bitvy na těch největších mapách o rozloze až 6400 kilometrů čtverečních, protože i na ty, co v betě zabíraly „jen“ 400 km2, jsem zíral s otevřenou pusou. Mapy jsou navíc perfektně souměrné a neexistuje něco jako (ne)výhodná startovní pozice. Rozsah zoomu je sice úchvatný, ale maximální oddálení jsem používal pouze při potřebě dostat se rychle na druhý konec mapy. Jinak jsem ho shledal prakticky nevyužitelným. Starat se o základnu v něm nelze a ovládat armády čítající méně jednotek než padesát tu není pohodlné. Když do něj člověk pronikne, je ovládání docela komfortní, i díky využití kolečka myši pro oddálení kamery. Pomocí jednoduchých příkazů lze útoky více skupin efektivně koordinovat i formovat a při držení klávesy Shift zjistíte, co má v daném momentu každá vaše jednotka za lubem. To všechno se dost hodí, i přesto, že zase takovou míru taktizování jsem neuplatnil. Jako nejefektivnější armáda se někomu může jevit pověstný dort pejska a kočičky, kdy jednoduše od všeho vyrobíte něco, splácáte to dohromady a ono se to už nějak pomydlí, ale to by byla zásadní chyba. Nějaká ta logika v bitvách samozřejmě existuje - jednotky si automaticky vybíraly nejslabší cíle, pokud jsem nerozkázal jinak. Na problémy s pathfindingem apod. jsem vůbec nenarazil. Ohromné mapy mají jedno velké plus – bohaté možnosti hraní. Cest k likvidaci protivníka vždy existuje několik, můžete volit mezi různými způsoby útoku anebo rovnou založit základnu na nějakém úplně odlišném místě, čímž hraní okamžité nabývá nového rozměru. SupCom nabízí tuny variant, ale hráč je musí najít sám, nikdo mu je na stříbrném podnose nedodá až pod nos. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Pokud jde o grafiku, při vlastním hraní rozhodně nevypadá tak povedeně jako na vyšperkovaných oficiálních screenshotech přes DX10. Prostředí i jednotky nejsou příliš detailní a ani efekty nijak neoslnily. Alespoň, že se vše podepsalo na HW nárocích, které byly na tak rozlehlou a ještě k tomu nedodělanou hru střídmé. Na dvoujádrovém Athlonu 3800+, 2GB RAM a GeForce 7800GTX jsem mohl hrát v rozlišení 1280x1024 se zapnutými všemi detaily bez problémů. Když už došlo k nějakému zadrhávání hry, problém obvykle spočíval v moc vysokém pingu, který si užívali i majitelé několikamegabitového připojení, protože pro MP betu nebyly k dispozici oficiální servery a tak si ten svůj zakládal kdekdo, což způsobovalo potíže. Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Preview, Dojmy z GC, Novinky... |
| Moolker | |
| autorovi je 16 let, bydlí na Mělníku a studuje všeobecné gymnázium; přispívá i do HotGames, Playmobilu a SCORE; nejdéle vydrží u kvalitní strategie, akce a fantasy her; život by si nedokázal představit bez závodního lyžování a horského kola |
