Z her inspirovaných karetním hitem Slay the Spire už sice mám osypky, ale něco ve mně neustále touží po tom, je dál a dál objevovat. Obzvlášť když už od prvního pohledu vypadají tak dobře jako chystaná hra Mahokenshi, jíž jsem neodolal a vyzkoušel ji v demoverzi. Ta mi umožnila strávit v jejím světě zhruba hodinku a vůbec toho času nelituji.

Galerie

Od samého začátku na vás Mahokenshi dýchá atmosférou feudálního Japonska, přestože se o historičnosti nedá mluvit. Celá hra se odehrává na levitujících ostrovech, kde si lidé žili poklidnými životy v míru, než se z portálů začala linout nikdy předtím neviděná monstra. Nejedná se sice o nejoriginálnější zápletku, ale je to dobrý důvod pro titulní mahokenshi, tedy čarodějné samuraje, aby přestali lenošit a vyrazili lidstvu na pomoc.

Hra před vás staví jednotlivé příběhové mise (i nepovinné vedlejší mise, které ale nebyly v demu hratelné), v nichž máte za úkol procestovat levitující ostrovy, splnit svůj hlavní úkol a ideálně i nějaké výzvy. Ostrovy jsou rozdělené do šestiúhelníkových políček, která pro vás představují spoustu příležitostí. Ale také překážek.

Mahokenshi je tahová strategie se čtyřmi akčními body na tah. Tyto body v základu utrácíte za pohyb po mapě, přičemž cestovat lesy či po horách je mnohem náročnější než nížinami a po cestách. Zato vám ale těžší terén zvýší sílu útoku či zajistí automatické krytí v případě, že dojde k útoku. A k němu dojde velmi rychle.

zdroj: Vlastní foto autora

Krajina je posetá vyčkávajícími nepřáteli, kteří se aktivují, jakmile jim vkročíte do zorného pole. A tehdy přijdou ke slovu karty. Souboje nicméně nemají svou vlastní obrazovku, dějí se na té samé mapě, po níž se snažíte někam dostat. To znamená, že se nadále můžete pohybovat, dostat se do lepší pozice, případně nepříteli utéct, i když většina z nich je odhodlaná vás nějakou dobu pronásledovat.

Akční body neutrácíte jen za pohyb, ale i hraní karet, díky čemuž je putování se souboji zcela propojené a taktice to dodává opravdovou hloubku. Nutí vás to zamyslet se, kdy bude nejlepší nepřátele zaktivovat, kde při tom chcete stát a zda se během souboje vůbec chcete hýbat, protože tím přicházíte o akce, které byste jinak mohli dávat do útoku a obrany.

Do každého tahu si dobíráte nové karty a podobně jako ve Slay the Spire a jiných karetních rogue-lite hrách i tady za jednu manu dáváte útočnými kartami nějakou porci zranění a obrannými kartami získáváte nějakou porci štítů. Jak budete na mapě stoupat na políčka s kartičkami, bude váš balíček narůstat, začnou se objevovat další karty, začnou se mezi sebou kombinovat a v soubojích budete nejen všestrannější, ale karty vám mohou pomoct i s pohybem po mapě – například ignorovat náročnost terénu.

zdroj: Vlastní foto autora

Speciálních políček je ve hře hromada. Ve vesnicích si můžete vyloženě nakoupit nové karty, v chrámech budete obdaření talismanem s permanentní schopností, ve svatyních se zbavíte nepotřebných karet z balíčku, a pokud se odhodláte dojít až ke svitku, přečtete si další část příběhu a odemknete si vedlejší úkol pro danou misi, jehož splnění vás obdaří dalšími dobrotami, jež vám mohou značně ulehčit splnění hlavního cíle.

V demu byly k dispozici tři mise, v nichž pokaždé šlo přejít celou pláň a buď zabít nějakou obrovskou obludu, nebo uchránit město před zničením, či uzavřít portál do určitého počtu tahů. Musím říct, že element času do hry přidal pořádnou porci stresu a člověk najednou neměl nejmenší touhu prošmejdit každý kout, získat každou kartu, otevřít každou truhlu s mincemi a tak podobně. Měl jsem co dělat, abych úkol splnil úprkem po přímé lince a snahou elegantně u toho splnit ještě dva vedlejší questy.

Rovněž záleží na tom, za koho v Mahokenshi hrajete. V plné verzi hry, která je očekávaná začátkem příštího roku, budou čtyři hrdinové. V demu byli k vyzkoušení dva a svým bojovým stylem se zásadně lišili.

zdroj: Iceberg Interactive

Zatímco Ayaka je poměrně hbitá a nebojí se obětovat vlastní životy pro uštědření větší porce zranění, Kaito si libuje v obraně a obklopení nepřáteli, čímž se jeho útočné akce jedině posilují. Přestože se za každého z nich hraje skutečně jinak a tu krátkou chvíli s nimi jsem si v obou případech užil, jedno je přece jen spojuje.

Za plnění výzev dostáváte speciální měnu, kterou můžete mezi misemi použít ve třech stromech dovedností na vylepšení všech čtyř hrdinů naráz. Může jít o trvalé vylepšení konkrétních karet, které mají všichni hrdinové do začátku každé hry společné, případně se v obchodech může objevovat více karet a tak podobně.

Hodina je samozřejmě velmi krátká doba na pořádné zhodnocení hry, ale vzhledem k tomu, že mi čas s demíčkem hry Mahokenshi utekl jako lusknutím prstu, mohu s klidným srdcem říct, že je na co se těšit.

zdroj: Vlastní foto autora

Hra vypadá naprosto skvěle, má fajnovou atmosféru, hezky napsané příběhy, vymýšlení ideální cesty při putování po ostrovech je zábavné, zasazení soubojů do tohoto „otevřeného“ světa, kdy musíte řešit bonusy terénu a uvážlivě nakládat s akčními body, je velmi zajímavý koncept a objevovat přednosti jednotlivých hrdinů je čirá radost.

Mahokenshi má zkrátka veliký potenciál, přináší do žánru zase něco nového a vůbec jsem neměl pocit, že hraju jen další Slay the Spire. Hra má dostatek svých vlastních systémů, které na zakladatele žánru dávají zapomenout. Už aby tu byla plná hra!