Nad Avalonem se táhnou mračna. Ze smrdutých bažin lezou smrt rozsévající kostlivci. Obyčejný člověk se před mrzkými lapky nemůže cítit ani na chvíli v bezpečí. Kde je Artuš? Kde jsou jeho rytíři kulatého stolu? Proč jsou z Kamelotu neobyvatelné ruiny? Na všechny tyto otázky by měla odpovědět nejnovější hra od studia Neocore Games King Arthur: Knight‘s Tale, která dorazila v předběžném přístupu na Steam.

Temnota nad Avalonem

Hru jsem měl na radaru od jejího prvního oznámení. Neocore Games jsou známí především trilogií diablovek The Incredible Adventures of Van Helsing, ale jejich další oblíbenou postavou je i král Artuš. Na motivy tohoto mýtického hrdiny studio vydalo už několik her, nicméně nejnovější King Arthur: Knight‘s Tale má jednoznačně největší ambice. A také se rozhodně nejedná o diablovku, dokonce se ani neoctnete v kůži Artuše samotného.

Na Avalonu se totiž strhla obrovská bitva, na jejímž konci se proti sobě postavil slavný král Artuš a temný Mordred. A souboj dopadl čistou plichtou, tedy jestli se za plichtu dá považovat fakt, že oba v souboji padli. Poté Avalon nakazila temnota a to Jezerní paní nemůže nechat jen tak. Nepřivede však zpět k životu Artuše samotného – hlavním hrdinou je Mordred, arcizáporák a protiklad nositele Excaliburu.

Galerie

Mordredovým cílem je najít a zabít temnotou resuscitovaného Artuše nebo cokoliv, čím Artuš v nakaženém světě Avalonu je. A to je fascinující nový pohled na legendu, stát se záporákem, který možná vůbec záporákem není. Jsem vždycky rád, když si můžu osahat tu „zlejší“ stranu barikády.

Není to ale nějaká stupidní fanfikce. Autoři umí s mytologií krásně pracovat a fanoušky Artuše potěší nejedno pomrknutí na příběhy od kulatého stolu. Nejde jen o Kamelot, jednotlivé mise vás provedou po spoustě oblastí, které znáte z knih či filmů.

Těžký, ale férový

Co je ale King Arthur: Knight‘s Tale za hru? V předběžném přístupu jsem mohl okusit jen její zlomek, ale i tak vám můžu prozradit, že když se Mordred vydává na svoje výpravy, jsou souboje vedené tahově. Bojový model je velmi podobný například nejnovějším XCOMům: Jednotky mají určitý počet akčních bodů a je jen na hráči, jestli je utratí za krytí, sekání, kouzlení nebo za obranu.

Když zrovna nebojuje, může se Mordred se svou družinou po jednotlivých misích pohybovat volně, bez tahových omezení. Taktická část zkrátka nastává až přímo při boji. Mimochodem, smrt je ve hře trvalá, pokud některý z vašich rytířů zemře, no tak jste o něj přišli a návrat je nemožný, což umí být docela drsný zážitek. V jednu chvíli jsem přecenil své síly a než jsem se nadál, čtyři moji nejsilnější druhové leželi nohama napřed připraveni na uložení do dřevěného pyžama.

zdroj: Neocore Games

Každý rytíř, který doprovází Mordreda, je jiný. Kromě rozmanité výbavy a rozdělování jednotlivých bodů schopností je zde důležitý strom morálky. Jsou situace, při kterých se Mordred musí rozhodnout pro jednu ze čtyř variant. Tato volba pak ovlivňuje loajalitu ostatních a logicky každému vyhovuje něco jiného.

V ideálním případě se, doufám, dočkáme situace, kdy naše rozhodnutí nějakého rytíře natolik pobouří, že se k nám obrátí zády. Bohužel je tento zajímavý systém v předběžném přístupu zatím pouze nastíněn a těch pár voleb nezapříčiní razantní odklon žádného druha. V pozdějších fázích hry to ale může být zajímavý a docela neobvyklý prvek, který povznese tohle temné RPG zase o kus výš.

Musím ale ocenit i těch pár možností, kdy k volbě došlo, protože rozhovory jsou napsány velmi kvalitně a zábavně. Mordred umí být správně sarkastický a jeho průpovídky mě baví. Jen je škoda, že je dabovaný napůl, při rozhovorech z očí do očí uslyšíte pouze hlas jeho protějška. Zbytečné polovičaté řešení vzhledem k tomu, že po většinu hraní je hlavní hrdina poněkud ukecaný.

Kamelot v celé své kráse

Jediný vážnější problém jsem měl s kamerou. Na izometrický pohled jsem zvyklý a není vůbec neobvyklý, ale většina map je silně rozvětvená a kameru si musíte natáčet sami – a s tím jsem bojoval víc, než je zdrávo. Situace, kdy pootočím kamerou a moje hlava okamžitě ztratí přehled o tom, kde je pravá či levá nebo nahoře a dole, jsou frustrující.

Když se nebojuje, Mordred se snaží obnovit a vylepšit Kamelot. Spousta obsahu je i zde uzamčena, ale stavění hostince nebo hospicu mi velmi připomnělo Darkest Dungeon. Stejně jako v DD zde můžete léčit neduhy zraněných rytířů nebo obchodovat s nasbíranou výbavou.

Galerie

Trochu mě zamrzelo, že nelze opakovat již splněné mise kvůli sbírání zkušeností, zlaťáků a surovin. Posléze, když jsem zjistil, že žádný z rytířů nemůže přeskočit pátou úroveň, po které se odemyká nový strom schopností, a že renovace Kamelotu je osekaná na kost, mi došlo, že opakování misí je prozatím zcela zbytečné. To se doufám s příchodem plné verze změní, protože jinak by hra mohla mít vážné problémy s trvanlivostí a vyvážeností.

King Arthur: Knight‘s Tale vypadá vážně dobře. Mix XCOMu a Darkest Dungeon je přesně ten typ RPG, který by se mohl trefit do vkusu stratégům i milovníkům propracovaných příběhů. Jsou to ovšem samozřejmě jen mé domněnky, protože samotný předběžný přístup opravdu jen klouže po povrchu, vábivě pomrkává a slibuje, že bude super. Zatím je jako Excalibur zaseknutý v kameni. Nezbývá než čekat, až ho autoři vytáhnou na světlo světa.