E3 dojmy: Mordheim je RPG tahovka nejenom pro fanoušky stolní předlohy

„My právě žijeme svůj nezávislý sen,“ pravil skoro se slzou v oku Yves Bordeleau ze studia Rogue Factor. Začátek jejich vývojářské cesty je vážně působivý. Řekli si, že by moc rádi udělali hru podle stolní hry Mordheim. Jelikož ale lidé z Games Workshop nijak zvlášť rádi kompletní předělávky nepovolují, nechtěli tvůrci riskovat odmítnutí a rovnou udělali prototyp, se kterým do GW přišli. Překvapený manažer pravil něco ve smyslu „to je tedy odvaha, ale ta hra se mi líbí!“ A tak jsme na E3, tvůrci z Rogue Factor prezentují souboj v Mordheim: City of the Damned a je na nich vidět, jak moc mají předlohu rádi.

Nějaký čas jsem stolní Mordheim hrál a můžu s klidem konstatovat, že míra převedení do počítačové verze je prakticky totální. Systémově je hra tahová, přičemž pohyb po městě je volný, ale ne na základě políček (hexy, šachovnice).

Každý bojovník má unikátní vzezření, které určuje výbava (jde krást zbraně poražených nepřátel v singl i v multiplayeru) ale i zranění nebo postupné povyšování. Kupříkladu jedna ze Sigmarových sester v ukázce měla zakalené oko jako následek zranění z předchozích bitev, a kvůli tomu měla i postihy na útoky na dálku. Samozřejmě, někdy může přijít i permanentní smrt jednoho z bojovníků, stejně jako v předloze.

Mordheim: City of the Damned zdroj: tisková zpráva

Ačkoliv Mordheim: City of the Damned není vizuálně opulentní, předloze a hernímu světu ostudu nedělá. Díky dobré atmosféře stísněných ulic zahalených v mlze a detailnímu zobrazení bojovníků maže Mordheim po stylové stránce deficit vzniklý technickým zpracováním.

Během předváděčky spolu v multiplayeru bojovali Skaveni se Sigmarovými sestrami. Hra samozřejmě nabídne i kampaň a multiplayer je rozdělen do dvou módů. V prvním má výsledek zápasu permanentní účinek na družinu - pokud vám někdo umře nebo přijdete o zbraň, máte smůlu. Kdo nechce přijít při měření sil o bojovníky, musí si zvolit druhý mód bez podobně trvalých následků.

Boje prokládají hody kostkou, což se samozřejmě odehrává na pozadí. Od hodu kostkou se odvíjí vše, stejně jako v předloze. Věrnost originálu jde vůbec tak daleko, že třeba Rat ogre musí vykonat stupidity check, aby mohl něco dělat, přičemž je lepší mít u něj jiného bojovníka.

V bitvě může jednotlivec třeba strachy utéct před děsivým nepřítelem, pokud nezvládne svůj hod na strach. Hra navíc sleduje morálku celé party, která se vylepšuje úspěšnými útoky, a snižuje s každým mrtvým a zraněným.

První dojem z Mordheim: City of the Damned je pozitivní. Hra má potenciál nejenom v kampani, ale především v multiplayeru, kde se dají v rámci městské zástavby vytvářet nejrůznější léčky, taktizovat a aplikovat specifickou strategii. Navíc míra, s jakou si vytváříte unikátní bojovníky, dává vzniknout pocitu, že jde o konkrétní osoby a ne jenom názvy jednotek.

Mordheim: City of the Damned zdroj: tisková zpráva

Ze základních frakcí jsou ve hře obsaženy Sigmarovy sestry, Skaveni, Reiklandští a Kult posedlých. Časem tvůrci přidají další podle přání fanoušků. Loboval jsem za Lovce čarodějnic, ale prý se ještě uvidí, kterou frakci tvůrci do hry přidají jako první.

Mordheim: City of the Damned je rozsahem produkce malá hra, ale tvůrci do ní vkládají srdce a nejde zjevně o adaptaci zdrojového materiálu na zakázku. Iniciativa vzešla od nich, předlohu zjevně milují a na předvedeném materiálu je to vidět.

Pokud se něco nepokazí, mohlo by jít o titul, který vytrhne trn z paty všem fandům předlohy, co nemají s kým hrát. Zároveň hra nabídne zábavnou taktickou tahovku s rozvinutými RPG prvky a díky konceptu permanentní smrti i s nekompromisní hratelností. Mohla by se díky tomu líbit i hráčům, kteří se s předlohou doposud nikdy nesetkali.