Petr už o krásách místního počasí referoval. Na rovinu, kdybych měl srovnávat grafické zpracování Driveclub s Forza Motorsport 2, na základě étrojkového svezení u mě zvítězí Driveclub. Může za to především fantasticky zpracované okolí tratí a právě zmiňované efekty počasí. Na druhou stranu, Forza Horizon 2 se pyšní překrásným nasvícením a co je nejzásadnější, oproti konkurenci nabízí otevřený herní svět.
Rozhodně tedy nejde o dvě hry stejné kategorie. Fanoušci dvoustopého řádění jistě ocení obě hry, protože každá nabízí něco jiného. V čem si naopak tykají: oba kousky běží v plnohodnotném rozlišení 1080p, ale namísto 60 snímků za vteřinu se spokojí se zamčenými 30. U závodní hry to vždy trochu zamrzí, každopádně můj zážitek s Driveclubem byl perfektně plynulý a nejde o faktor, který by výsledný dojem nějak kazil.
Puntičkáři
Pod Driveclubem je podepsané studio Evolution, které se proslavilo zejména off-roadovou závodní sérií MotorStorm na PS3. Bláta už měli Britové dost a zachtělo se jim asfaltu, ale po něm už dlouhodobě jezdí taktéž exkluzivně playstationová série Gran Turismo. Co s tím? Řešením je nedělat simulátor. Výsledkem jejich práce je svezení, které nemá ambice konkurovat realističtějšímu Gran Turismo 6, Forza Motorsport nebo dokonce skutečným simulátorům typu Assetto Corsa.
Co do jízdního modelu Driveclub připomíná již vzpomínanou Forza Horizon 2, takže kdo si před zatáčkou aspoň trochu rozumně přibrzdí, je v cajku, a kdo trochu potrénuje, četné vracečky projede klidně bokem. Driveclub není Ridge Racer, ale dost vám toho odpustí, lze jej ovládat i prostým nakláněním gamepadu (trochu děsivá představa) a po pár minutách už jsem předváděl vcelku bezkontaktní jízdu. Ostatně, motivace byla hned dvojitá. Kdo bourá do ostatních, je za prvé pomalý a za druhé slízává bodové pokuty za zbytečně agresivní jízdu. Nemluvě o tom, že Pagani Huayra to se zohýbanými plechy nesluší.
Oproti Gran Turismo ze stejné konzolové stáje se nedočkáme tisícovky (mnohdy zaměnitelných) aut. Driveclub nabídne zhruba pět desítek vozů. To je v porovnání s konkurencí zdánlivě málo, ale autoři se brání starým známým pravidlem, že kvalita je lepší, než kvantita. „Každý náš vůz je unikátní. V každém jsme se projeli, každý jsme nasnímali a každý bude odpovídat svému reálnému protějšku,“ chlubí se šéf vývoje Paul Rustchynsky. Perfekcionismu odpovídá i historka o nahrávání zvuků aut, což obnášelo asi šestnáct mikrofonů zevnitř i zvenku každého auta.
zdroj: Archiv
„V Evolution dělají lidé, kteří jsou posedlí detaily,“ vypráví Paul, upírá svou pozornost k záběrům ze hry a poukazuje na nasvícení řidičových rukavic. Zrovna kroutí volantem někde v Indii, sluneční paprsky dopadají z boku na jeho ruce a přelévají se v závislosti na úhlu natočení. Tuhle ozařují levé horní klouby, pak zase levou stranu pěsti. Je to detail, kterého bych si na první pohled ani nevšiml a zároveň to je detail, který demonstruje, že Evolution berou svou práci smrtelně vážně.
A aby toho chytání bronzu nebylo málo, když na zmiňované indické trati řidič projel devadesátistupňovou zákrutou, slunce se mu rázem přesunulo přímo před čumák a on schytal ránu od ostrého světla, které radikálně snížilo viditelnost. Snad tu budou sluneční brýle.
Na trati v Chile jsem zase oceňoval odlesky na vypucované karoserii. Prezentující se přepnul z kokpitu do pohledu čelního skla, takže z auta bylo vidět už jen lesklou kapotu, na níž se úžasným způsobem odráželo okolí. Jakoby se z přední kapoty stala televize, která promítá okolní sopky se zasněženými vrcholky nebo údolím se plazící ledovec. Ale to už jsme zase v Norsku. Pro potřeby své nové značky na novou generaci konzolí vyvinuli Evolution Studios i nový engine, který je prý od základu šitý na míru PS4 a z technologie, jež poháněla MotorStorm na PS3, údajně skoro nic nerecykluje.
Jede to, drží to
Skladbou tratí Driveclub vezme hráče na cestu kolem světa, ale vždy půjde o fiktivní kousky. Žádný Silverstone nebo Nürburgring tu nehledejte, vývojáři se pouze inspirovali ikonickými částmi různých zemí, vymodelovali podle nich okolí tratí a samotné silniční klikyháky si už vymysleli. Tratě jsou dané, zbytek je už na hráči. Tím nemyslím jen výběr vozu, ale i venkovní podmínky. Klidně si budete moci nastavit, že závod začne v noční bouřce, která postupem času utichne, přejde ve východ slunce a než ofouknete cílovou šachovnici, cesty už budou suché.
S Audi R8 jsem absolvoval závod z bodu A do bodu B, na nějž navázal dvoukolový závod ve Ferrari F12 po namrzlé silnici s ledovými plotnami. Klouzalo to překvapivě málo a doufám, že šlo jen o nějakou sníženou obtížnost, respektive že kvalita povrchu bude mít výraznější vliv na chování vozu. Virtuální čára na asfaltu ukazovala ideální stopu a v obou případech šlo o kratší, zhruba tříminutové podniky, byť autoři slibují i desetiminutová klání.
Bůh ví, co vše nás čeká v plné verzi, ale veškeré mé závodění se odehrávalo na jednoproudých silnicích, kde nebylo jednoduché předjíždět a člověk přes horizonty a soupeře kolikrát špatně viděl. Hnát se horskou vesničkou dvousetkilometrovou rychlostí a nevědět přitom, kam přesně vlastně jedete… Driveclub umí být pěkně vzrušující.
Online především
Aby měl člověk perfektní přehled, v horním rohu obrazovky může sledovat svůj procentuální postup tratí. V singleplayeru jde o poněkud zbytečné měřítko, svým oponentům vysloveně neujedete a oni vám také ne, protože v něm přichází ke slovu vcelku okatý catch-up (tj. zrychlování a brždění AI vozů na základě hráčova výkonu). Nebo aspoň taková byla má zkušenost s E3 demoverzí, kde jsem v úvodu absolvoval čelní bouračku do svodidel, následně couval, oponenty beztak rychle dohnal a pak už jim neujel.
Jenže Driveclub chce být především o multiplayeru. Však to má ve svém názvu. V ideálním případě by věci měly vypadat tak, že s kamarády založíte klub a v něm si budete navzájem pomáhat. Ani nemusíte všechno sami odjezdit. Stačí, že parťák něco vyhrál a hned z toho automaticky těží celý tým, v jehož barvách se pak třeba postavíte jinému týmu. Uvidíme, jak bude systém klubů fungovat v praxi.
Ono „uvidíme“ neplatí jen pro kluby, ale pro celou hru. Na první osahání jde o tuze efektní svezení, které stojí na pomezí mezi arkádou a simulací. Svým vizuálním zpracováním vás pošle do kolen a roční odklad mu vysloveně prospěl na všech frontách. Půvabný Driveclub na E3 2014 byl docela jinou hrou než fádní Driveclub na E3 2013.
zdroj: Archiv
Podvozek tedy dobrý a otázkou nyní zůstává, zda Evolution Studios spolu se skvělou formou nabídnou i skvělý obsah. Z něj toho totiž vlastně moc neukázali a doufám, že podprůměrný počet nabízených aut není indikátorem i podprůměrného počtu nabízených tratí či typů závodů. Tvůrci každopádně slibují bohatou podporu po vydání, k němuž dojde 8. října.
