Dojmy z hraní: LEGO Worlds bude splněný sen tvořivých hráčů
zdroj: tisková zpráva

Dojmy z hraní: LEGO Worlds bude splněný sen tvořivých hráčů

15. 7. 2015 20:37 | Dojmy z hraní | autor: Václav Pecháček |

Když jsem se poprvé doslechl o projektu LEGO Worlds, přišlo mi to jako naprosto logické vyústění současné situace a spojení dvou obrovských fenoménů. Stavebnice LEGO je srdeční záležitostí pro nespočetné množství dětí i dospělých. A když se spojí s konceptem, na kterém funguje Minecraft, jedna z nejúspěšnějších her 21. století? To prostě nemůže dopadnout špatně! Úplně jsem tu hru viděl před očima: běháte, dolujete ze země kostičky, jásáte, když najdete tu žlutou 2x8 čudlíků, kterou jste potřebovali na zlatou střechu svého LEGO obydlí à la Théodenův palác v Edorasu. Ale jak už to s takovými předčasnými představami bývá, realita je od nich nakonec opravdu na hony vzdálená.

Tohle není LEGO Minecraft 

Early access verze LEGO Worlds je sice tak trošku Minecraft, ale většinu času připomíná spíš sandbox verze kooperativních LEGO her od TT Games, jenom s otevřeným světem. A dává to smysl, protože stejní vývojáři stojí i za Worlds. Ale tato podobnost vlastně platí jen pro jednu polovinu hry, zatímco ta druhá opravdu Minecraft připomíná. I když ta první v některých ohledech trochu taky. Ale ne tak docela. Ehm. Takže od začátku.

Jakmile se vaše malá žlutá LEGO postavička zjeví v náhodně vygenerovaném světě, může běhat, skákat i mlátit do nejrůznějších věcí ve svém okolí, ze kterých následně vypadávají stříbrné, zlaté, modré nebo dokonce i fialové LEGO ťuflíky, což je místní měna, za kterou se odemykají nejrůznější šikovné věcičky. Tyto aktivity budou povědomé úplně každému, kdo hrál LEGO Star Wars a další hry od TT. Nepobíhá tu však žádný parťák, kamerou se dá otáčet podle libosti a samozřejmě místo předem definovaného levelu, plného základních logických hádanek, před sebou máte neprozkoumaný svět, který se táhne až někam za obzor.

Krásy objevitelství

Nejsou tu žádné mise, úkoly nebo příběh. Motivaci hrát dál si musí každý najít sám. Jedna ze základních cest, které je možné se věnovat, je objevování. Jakmile najdete nový předmět, rostlinu, zvířátko, dopravní prostředek nebo postavičku, tak se zařadí do databáze, odkud si ji následně můžete zakoupit pomocí ťuflíků vymlácených z okolních kostiček. Takhle zakoupenou věc pak můžete kdykoliv povolat do světa.

Některé postavičky dokonce musíte nejdřív brutálně zavraždit, aby se vám odemkly - to platí především pro ty “zlé”, jako jsou třeba upíři, vlkodlaci nebo bandité. Následně se do těchto postaviček můžete výměnou za ťuflíky proměnit, což naštěstí není jen kosmetická změna. Jednotlivé charaktery často mají speciální schopnosti, se kterými lze zažít docela dost legrace. Vyloupit pyramidu je kupříkladu o dost snazší, když se místo toulání labyrintem plným kostlivců přeměníte ve zlého čaroděje a celý ten pitomý obří hranol rozbombardujete ohnivými koulemi.

Když se tak potulujete po světě, narážíte na nejrůznější biomy přesně ve stylu Minecraftu. Dá rozum, že v poušti najdete jiné postavičky a předměty než mezi sopkami nebo v lese. A je zábava zkoumat, co všechny ty nové věci dokážou, zvlášť pokud na ně budete narážet se vzestupnou mírou peckovosti. Po prvních deseti minutách jsem byl nadšený z nálezu koně, pak mi přirostlo k srdci ježdění na maličkatém štěkajícím huskym. Když mi huskyho zabila špatně naladěná horská koza, začal jsem jezdit na krávě. A pak v autíčku. A v helikoptéře. A v obrovském důlním krtkovi, který se provrtává až do hlubin země a zanechává za sebou jen smrt, zkázu a rozvrácené životy. A to už vůbec nemluvím o strašlivém, oheň chrlícím drakovi. Zvlášť když na něm jezdíte v roli strašlivého, oheň metajícího čarodějníka.

Upeč třeba chleba, postav třeba asymetrického sněhuláka

Výše popsané tvoří jednu část hry, ale to není ani zdaleka všechno, co LEGO Worlds nabízí. Všechny ty biomy a světy se totiž v LEGO Worlds dají nejen prozkoumávat, ale i měnit. Není to však organický prvek explorativní části hry, jako je tomu třeba v Minecraftu. Čas ve hře se zastaví a vy najednou máte k dispozici nejrůznější stavební možnosti. Můžete zarovnávat terén, přidávat hory, hloubit doly, nebo třeba přebarvit všechny mraky na růžovo.

Taky máte k dispozici celou řadu klasických LEGO kostiček, ze kterých si můžete stavět cokoliv, co hrdlo ráčí. Právě fakt, že tato stavební a kreativní procedura není absolutně nijak omezena jakýmikoliv zdroji, je celkem klíčový v pocitu nepříliš velké provázanosti s explorativním elementem. Je to jako mít v Minecraftu oddělený kreativní mód a variantu, ve které můžete světem chodit, ale ne jej měnit nebo v něm provést nějaký trvalejší zásah.

zdroj: Archiv

Stavění samotné je nesmírně zajímavou složkou hry s obrovským potenciálem. Když jsem viděl, jaké neuvěřitelné věci dokázali někteří lidé postavit - obrovské hrady, sochy, vesnice - protočily se mi panenky. Stavění z kostek 1x1 metr je jedna věc, ale tohle je… LEGO. Doopravdy vezmete každou jednotlivou kostičku a připlácnete ji na jinou kostičku přesně tak, jak chcete. A pane jo, rozhodně to není legrace pro malé prcky. Máte sice k dispozici všemocné tlačítko “zpět”, ale to vám nepomůže, když svoji nevyhnutelnou botu odhalíte v polovině stavby úžasného projektu.

Tomu všemu moc nepomáhá ani kamera, která je podle mého názoru navržena trochu nešikovně a občas je její správné ovládání mnohem větší výzvou než stavění. Zvláště nepříjemný je tento problém při stavění v interiérech. Obecně platí, že člověk musí nejdřív stavět vnitřek stavby a až potom jej obložit zdmi, aby se z kamerové neplechy nezbláznil.

Trpělivost přináší růže a dobré hry

Stavění je nicméně dost zábavné, i když často frustrující, a podle mě má potenciál být ještě o 200 % lepší. Pokud tvůrci spraví kameru, přidají nové kostičky a trochu zjednoduší ovládání, mohl bych dokonce příště zkusit postavit něco složitějšího než jen obří nohu bez těla nebo ubohou napodobeninu hradní věže. Stavební mód nabízí příslib sladké budoucnosti. Něco, do čeho budou nadšení architekti investovat desítky a stovky hodin svého času a já se jim vůbec nebudu divit. Ale ještě nejsme v cíli, ani zdaleka ne. LEGO Worlds je běh na dlouhou trať.

I s druhou složou hry je třeba mít svatou trpělivost a čekat, s čím tvůrci v budoucnu přijdou. Pobíhání po světě a ježdění v autíčkách a na zvířátkách je půvabné maximálně prvních několik hodin, po kterých následuje prudká repetitivnost. V současné podobě je to mód vhodný spíše pro prcky školou ještě nepovinné. Na druhou stranu připomínám, že se jedná o early access verzi a tvůrci s každým updatem přidávají do hry nové biomy a věci k objevování. Stejně mám však pocit, že ono běhání po světě potřebuje něco velmi zásadního, aby z něj vznikla přitažlivá varianta.

Komunita je klíč

LEGO Worlds je ještě potřeba dát čas - čím více, tím lépe. Je skvělé vidět, že TT Games na hře pilně pracují. Upravují, opravují, přidávají obsah, jejich přístupu není co vytknout. Je pravda, že optimalizace je zatím dost příšerná a hra je alespoň na mém systému úplný Otesánek, ale to je něco, za co nejde early access verzi moc přísně pranýřovat. Já osobně jsem tvůrcům ochoten leccos prominout už jenom kvůli jejich skvělému přístupu ke komunitě. Podporují tvorbu vlastních staveb i lokací a pořádají pravidelné soutěže o to, které z těchto kreací budou nakonec vloženy do samotné hry, aby si je mohl vychutnat úplně každý.

Má cenu se na LEGO Worlds hned příští víkend bezhlavě vrhnout a naplánovat si na ně dvě pařící dvanáctihodinovky? Ani náhodou, pokud nechcete stavět megalomanské katedrály za pomoci prozatím omezených budovacích nástrojů. Má cenu těšit se na vydání finální verze produktu, což by mělo být někdy v roce 2016? To si pište. A to i přesto, nebo možná právě proto, že to opravdu není LEGO Minecraft. 

Smarty.cz

Nejnovější články