Dojmy z bety Mirror’s Edge: Catalyst - Faith se vrací v plné síle
zdroj: Archiv

Dojmy z bety Mirror’s Edge: Catalyst - Faith se vrací v plné síle

25. 4. 2016 18:06 | Dojmy z hraní | autor: Adam Homola |

Pokračování Mirror’s Edge vyjde na začátku června skoro přesně tři roky po oznámení, a osm let od vydání prvního dílu. Ve své době šlo o jednu z nejodvážnějších a nejoriginálnějších tříáčkových her od EA, ale komerčně tato parkourová first person hra s velmi specifickými souboji a vizuálem příliš úspěšná nebyla. Není tedy divu, že si museli fanoušci na dvojku počkat tak dlouho. Uzavřená beta ovšem naznačila, že dlouhé čekání nebylo marné - fanoušci prvního dílu se mají nač těšit.

Začínáme

Úvod hry a uzavřené bety je stejný. Začínáte ve vězení, ze kterého Faith propouští. Ikonické červené boty, bílé kalhoty a černý nátělník ještě nemá. Po krátkém tutoriálu se ale ke známému outfitu dostane poměrně rychle, byť si nejdřív musíte zopakovat základy. K tomu dopomůže chytrá kontaktní čočka, která vysvětluje interface, runner vision a všechny další prvky hry.

Tutoriál je jednoduchý a hned na začátku vás naučí běhat, jít po červené jako býk, ale i základy soubojového systému. Do rytmu hry se dostanete po pár minutách i v případě, že vás první díl z roku 2008 minul, nebo jste ho nikdy nehráli. Základ hry je totiž pořád stejný a grafická stylizace také. Veteráni první hry tedy budou jako doma od první minuty a nováčci si zvyknou během chvilky.

zdroj: Archiv

Jádro pudla

Po stručném úvodu se před vámi otevře celé Glass. Futuristické město plné bílé barvy, hlídek, dronů, bezpečnostních sil a zábradlí, trubek, říms, skokánků, billboardů a dalších věcí, po kterých můžete běhat nebo se od nich alespoň odrazit. V rámci bety se tedy musíte spokojit pouze s několika málo oblastmi, ale pohled na celou mapu dává tušit, že město nebude malé, naopak.

Otevřenost města je ve výsledku stejně omezena primárně na střechy, tudíž nečekejte svobodu pohybu jako v jiných městských hrách. I přesto jde o výrazně volnější a otevřenější hru, než jakou byla lineární jednička. Ruku v ruce s otevřeným světem jdou mise. Nejednou se ve hře objeví situace, kdy běžíte za novou hlavní misí, a někdo vám zavolá. Dostanete nabídku na misi vedlejší a je na vašem rozmaru, zda chcete pokračovat v plnění hlavního úkolu, nebo si udělat malou odbočku.

Když se rozhodnete pro vedlejší misi, tak jen zapnete mapu, přenastavíte checkpoint a vydáte se novým směrem. Vedlejší mise nejsou ale ani zdaleka to jediné, co vás může od hlavních misí rozptylovat. Mapa je přímo posetá různými výzvami od hackování billboardů a sbírání čipů přes různé závody až po online výzvy od ostatních hráčů, které jinak na pohled sterilní svět Mirror’s Edge Catalyst příjemně oživují.

Mirror's Edge 2 zdroj: Archiv

Těch několik málo misí z bety nijak nevyčnívá nad běžný standard (z jedničky) a v paměti mi zůstala jen ta s dronem. Nejdříve ho musíte najít, pak pronásledovat po střechách, abyste na něj nakonec skočili a nechali se jím chvíli unášet. Jakkoliv to na papíře nemusí vypadat nijak zvlášť zajímavě, během hraní šlo přeci jen o zpestření známé formulky a vypadalo to dobře.

Jistým zpestřením je i hackování billboardů. Žádná hackovací minihra se nekoná, ale svým způsobem je minihrou už cesta k billboardu. Těch je totiž po světě jenom pár, a i když jsou na očích, nedostanete se k nim tak jednoduše, jak to může vypadat. Cesta nahoru je takový malý puzzle, kdy najednou nejde o rychlost, plynulost a rychlou akci, ale o přemýšlení kudy, kam a jak.

zdroj: Archiv

RPG prvky, upgrady…

Po otevřeném a nelineárním světě jsou druhou největší změnou oproti jedničce různá vylepšení a „RPG systém“ obecně. Nejde o nic složitého, jen spíše menší strom několika schopností v kategoriích Movement, Combat a Gear. Movement vám zvyšuje možnosti pohybu, kdy jste s každou další schopností plynulejší, rychlejší a dostanete se na dříve nepřístupná místa. Gear je o rozšiřování možností mapy, hackování dronů a používání Magrope, kdy můžete vystřelit speciální přitahovací lanko a zhoupnout se s jeho pomocí přes velké propasti.

Vylepšování kategorie Combat se týká akční složky hry a znamená větší výdrž, větší poškození, nové chvaty, komba apod. Hru nezačínáte úplně na zelené louce, přeci jen Faith parkour ovládá. Nicméně od minula některé pohyby zapomněla a musí se je znovu naučit právě přes investování bodíků do jedné z příslušných kategorií. Je tak sice trochu zvláštní, že od začátku hry nemůžete například vyběhnout na zeď a odrazit se z ní zpátky v otočce o 180 stupňů, ale vše je jen o designu prostředí a misí.

Během hraní bety jsem nenarazil na žádné místo či situaci, kdy bych se bez otočky neobešel. Nakolik vás bude uzamčení některých schopností omezovat v plné hře, obzvláště v případě, kdy se rozhodnete investovat body třeba do soubojů na úkor pohybových schopností, jde v této chvíli odhadovat jen těžko.

Během hraní uzavřené betaverze bohužel nebyla možnost otestovat všechno, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že se kousek hry odehrával hned na začátku příběhu a k dispozici bylo jen několik málo misí. I přesto mi postupné odemykání schopností nepřišlo na škodu a zatím ho beru jako příjemné a neškodné oživení hry.

Mirror's Edge 2 zdroj: Archiv

Souboje

Poslední a nejméně důležitou částí hry jsou souboje. Ty zde mají podobnou roli jako v prvním díle, tedy podřadnou. Mirror’s Edge: Catalyst není akční hra a tentokrát už nemůžete ani sebrat protivníkovu zbraň ze země a dostřílet mu zásobník. Spoléhat se musíte jen na své nohy, ruce a prostředí. K dispozici máte lehký útok, těžký útok a jejich různé kombinace v závislosti na vašem pohybu.

Potyčky s protivníky s obušky byly alespoň v betě taková jednoduchá „skoro puzzle“ zábava, kdy máte relativně čas na přemýšlení, a tak jen řešíte kdy a koho uhodit jakým směrem, aby byl výsledek co nejlepší. Nepřátele můžete kopnout až spadnou ze střechy, nebo až povalí na zem vedle stojícího kolegu. Dobře poslouží i zeď, ať už pro váš odraz a následný kop, nebo jen k uhození nepřítele tak, že vrazí hlavou do zdi.

zdroj: Archiv

Horší je to už se střelnými zbraněmi. Jakmile po vás někdo začne pálit, měli byste buď vzít nohy na ramena, nebo se ke střelci dostat nějakou oklikou a rychle ho zpacifikovat. Proti střelcům pomůže také mechanika Focus Shield, která se nabíjí běháním bez chyb. Jakmile chvíli běžíte a překonáváte překážky bez zaškobrtnutí, nabije se Focus Shiled a vás nikdo nezasáhne. Jako blesk tak potom můžete běhat po místnosti nebo střeše, dorážet nepřátele nebo prostě jen utéct.

Souboje povinné nejsou, Faith toho moc nevydrží, a tak je většinou lepší utéct. Obecně mi přijdou souboje velmi podobné těm z prvního dílu, byť minimálně v betě nejsou ještě tak obtížné. Jde o složku hry, které se chcete spíše vyhnout. Ne kvůli jejím kvalitám, ale kvůli designu. Když už se rozhodnete bojovat, musíte přistoupit na specifická pravidla a hrát podle nich. Jakmile se to ale naučíte, můžete si nepřátele slušně vychutnávat. Stejně jako v prvním díle, kde ale mohly být místy frustrující.

mirrors edge catalyst zdroj: Archiv

Šlape to?

Uzavřenou betu jsem odehrál na Xbox One a PC. První jmenovaná verze držela framerate během hraní většinou dostatečně nahoře, byť sem tam trochu zakolísal. Horší to bylo u některých enginových filmečků, kdy už začala hra trochu cukat. Vývojáři se ale mohou pořád odvolat na stav hry: jde o betaverzi, nikoli finální produkt.

To samé pochopitelně platí i pro PC verzi. Problémy s framerate řeší na PC výkonný hardware či snížení grafického nastavení, tudíž potud v pořádku. Horší už bylo občasné problikávání modelů, kusů oblečení a jiné menší grafické glitche. Je to nepříjemné a rušící, ale snad je to na seznamu vývojářům v kolonce „Opravit do vydání“.

Mirror's Edge 2 zdroj: Archiv

Návrat Mirrors Edge

Faith je zpátky. Pokračování k odvážnému a originálnímu počinu DICE z roku 2008 nakonec přeci jen vyjde a já jsem na základě bety spíše optimistou. Nekoná se sice žádné zásadní rozšíření původního konceptu, nic neviděného nebo originálního, ale více téhož. Což, vzhledem k absenci podobných her, stále vítám. Jestli něco uzavřená beta slibuje, je to menší pokrok v mezích zákona. Pokud je absence zásadních změn dobře, nebo špatně nechám na individuálním posouzení. Nicméně platí, že komu nesedla jednička, nad dvojkou pravděpodobně ohrne nos. A opačně.

Nejnovější články