Začínáme

Úvod hry a uzavřené bety je stejný. Začínáte ve vězení, ze kterého Faith propouští. Ikonické červené boty, bílé kalhoty a černý nátělník ještě nemá. Po krátkém tutoriálu se ale ke známému outfitu dostane poměrně rychle, byť si nejdřív musíte zopakovat základy. K tomu dopomůže chytrá kontaktní čočka, která vysvětluje interface, runner vision a všechny další prvky hry.

Tutoriál je jednoduchý a hned na začátku vás naučí běhat, jít po červené jako býk, ale i základy soubojového systému. Do rytmu hry se dostanete po pár minutách i v případě, že vás první díl z roku 2008 minul, nebo jste ho nikdy nehráli. Základ hry je totiž pořád stejný a grafická stylizace také. Veteráni první hry tedy budou jako doma od první minuty a nováčci si zvyknou během chvilky.

Jádro pudla

Po stručném úvodu se před vámi otevře celé Glass. Futuristické město plné bílé barvy, hlídek, dronů, bezpečnostních sil a zábradlí, trubek, říms, skokánků, billboardů a dalších věcí, po kterých můžete běhat nebo se od nich alespoň odrazit. V rámci bety se tedy musíte spokojit pouze s několika málo oblastmi, ale pohled na celou mapu dává tušit, že město nebude malé, naopak.

Otevřenost města je ve výsledku stejně omezena primárně na střechy, tudíž nečekejte svobodu pohybu jako v jiných městských hrách. I přesto jde o výrazně volnější a otevřenější hru, než jakou byla lineární jednička. Ruku v ruce s otevřeným světem jdou mise. Nejednou se ve hře objeví situace, kdy běžíte za novou hlavní misí, a někdo vám zavolá. Dostanete nabídku na misi vedlejší a je na vašem rozmaru, zda chcete pokračovat v plnění hlavního úkolu, nebo si udělat malou odbočku.

Když se rozhodnete pro vedlejší misi, tak jen zapnete mapu, přenastavíte checkpoint a vydáte se novým směrem. Vedlejší mise nejsou ale ani zdaleka to jediné, co vás může od hlavních misí rozptylovat. Mapa je přímo posetá různými výzvami od hackování billboardů a sbírání čipů přes různé závody až po online výzvy od ostatních hráčů, které jinak na pohled sterilní svět Mirror’s Edge Catalyst příjemně oživují.

zdroj: tisková zpráva

Těch několik málo misí z bety nijak nevyčnívá nad běžný standard (z jedničky) a v paměti mi zůstala jen ta s dronem. Nejdříve ho musíte najít, pak pronásledovat po střechách, abyste na něj nakonec skočili a nechali se jím chvíli unášet. Jakkoliv to na papíře nemusí vypadat nijak zvlášť zajímavě, během hraní šlo přeci jen o zpestření známé formulky a vypadalo to dobře.

Jistým zpestřením je i hackování billboardů. Žádná hackovací minihra se nekoná, ale svým způsobem je minihrou už cesta k billboardu. Těch je totiž po světě jenom pár, a i když jsou na očích, nedostanete se k nim tak jednoduše, jak to může vypadat. Cesta nahoru je takový malý puzzle, kdy najednou nejde o rychlost, plynulost a rychlou akci, ale o přemýšlení kudy, kam a jak.

RPG prvky, upgrady…

Po otevřeném a nelineárním světě jsou druhou největší změnou oproti jedničce různá vylepšení a „RPG systém“ obecně. Nejde o nic složitého, jen spíše menší strom několika schopností v kategoriích Movement, Combat a Gear. Movement vám zvyšuje možnosti pohybu, kdy jste s každou další schopností plynulejší, rychlejší a dostanete se na dříve nepřístupná místa. Gear je o rozšiřování možností mapy, hackování dronů a používání Magrope, kdy můžete vystřelit speciální přitahovací lanko a zhoupnout se s jeho pomocí přes velké propasti.

Vylepšování kategorie Combat se týká akční složky hry a znamená větší výdrž, větší poškození, nové chvaty, komba apod. Hru nezačínáte úplně na zelené louce, přeci jen Faith parkour ovládá. Nicméně od minula některé pohyby zapomněla a musí se je znovu naučit právě přes investování bodíků do jedné z příslušných kategorií. Je tak sice trochu zvláštní, že od začátku hry nemůžete například vyběhnout na zeď a odrazit se z ní zpátky v otočce o 180 stupňů, ale vše je jen o designu prostředí a misí.

Během hraní bety jsem nenarazil na žádné místo či situaci, kdy bych se bez otočky neobešel. Nakolik vás bude uzamčení některých schopností omezovat v plné hře, obzvláště v případě, kdy se rozhodnete investovat body třeba do soubojů na úkor pohybových schopností, jde v této chvíli odhadovat jen těžko.

Během hraní uzavřené betaverze bohužel nebyla možnost otestovat všechno, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že se kousek hry odehrával hned na začátku příběhu a k dispozici bylo jen několik málo misí. I přesto mi postupné odemykání schopností nepřišlo na škodu a zatím ho beru jako příjemné a neškodné oživení hry.

zdroj: tisková zpráva

Souboje

Poslední a nejméně důležitou částí hry jsou souboje. Ty zde mají podobnou roli jako v prvním díle, tedy podřadnou. Mirror’s Edge: Catalyst není akční hra a tentokrát už nemůžete ani sebrat protivníkovu zbraň ze země a dostřílet mu zásobník. Spoléhat se musíte jen na své nohy, ruce a prostředí. K dispozici máte lehký útok, těžký útok a jejich různé kombinace v závislosti na vašem pohybu.

Potyčky s protivníky s obušky byly alespoň v betě taková jednoduchá „skoro puzzle“ zábava, kdy máte relativně čas na přemýšlení, a tak jen řešíte kdy a koho uhodit jakým směrem, aby byl výsledek co nejlepší. Nepřátele můžete kopnout až spadnou ze střechy, nebo až povalí na zem vedle stojícího kolegu. Dobře poslouží i zeď, ať už pro váš odraz a následný kop, nebo jen k uhození nepřítele tak, že vrazí hlavou do zdi.

Horší je to už se střelnými zbraněmi. Jakmile po vás někdo začne pálit, měli byste buď vzít nohy na ramena, nebo se ke střelci dostat nějakou oklikou a rychle ho zpacifikovat. Proti střelcům pomůže také mechanika Focus Shield, která se nabíjí běháním bez chyb. Jakmile chvíli běžíte a překonáváte překážky bez zaškobrtnutí, nabije se Focus Shiled a vás nikdo nezasáhne. Jako blesk tak potom můžete běhat po místnosti nebo střeše, dorážet nepřátele nebo prostě jen utéct.

Souboje povinné nejsou, Faith toho moc nevydrží, a tak je většinou lepší utéct. Obecně mi přijdou souboje velmi podobné těm z prvního dílu, byť minimálně v betě nejsou ještě tak obtížné. Jde o složku hry, které se chcete spíše vyhnout. Ne kvůli jejím kvalitám, ale kvůli designu. Když už se rozhodnete bojovat, musíte přistoupit na specifická pravidla a hrát podle nich. Jakmile se to ale naučíte, můžete si nepřátele slušně vychutnávat. Stejně jako v prvním díle, kde ale mohly být místy frustrující.

zdroj: tisková zpráva

Šlape to?

Uzavřenou betu jsem odehrál na Xbox One a PC. První jmenovaná verze držela framerate během hraní většinou dostatečně nahoře, byť sem tam trochu zakolísal. Horší to bylo u některých enginových filmečků, kdy už začala hra trochu cukat. Vývojáři se ale mohou pořád odvolat na stav hry: jde o betaverzi, nikoli finální produkt.

To samé pochopitelně platí i pro PC verzi. Problémy s framerate řeší na PC výkonný hardware či snížení grafického nastavení, tudíž potud v pořádku. Horší už bylo občasné problikávání modelů, kusů oblečení a jiné menší grafické glitche. Je to nepříjemné a rušící, ale snad je to na seznamu vývojářům v kolonce „Opravit do vydání“.

zdroj: tisková zpráva

Návrat Mirrors Edge

Faith je zpátky. Pokračování k odvážnému a originálnímu počinu DICE z roku 2008 nakonec přeci jen vyjde a já jsem na základě bety spíše optimistou. Nekoná se sice žádné zásadní rozšíření původního konceptu, nic neviděného nebo originálního, ale více téhož. Což, vzhledem k absenci podobných her, stále vítám. Jestli něco uzavřená beta slibuje, je to menší pokrok v mezích zákona. Pokud je absence zásadních změn dobře, nebo špatně nechám na individuálním posouzení. Nicméně platí, že komu nesedla jednička, nad dvojkou pravděpodobně ohrne nos. A opačně.