Dark Messiah - multiplayerové dojmy

Většina asi zná svět Might and Magic pouze ze strategické série HoMM. Někteří možná vyzkoušeli krátké SP demo a přesně pět tisíc šťastných předplatitelů GameSpot mělo příležitost vrhnout se do testu multiplayerové betaverze (později byla zpřístupněna i majitelům zdarma zřízených účtů na GS). Asi netřeba dodávat, že jsme hned od začátku měli tu čest být při tom a krátce po vypuštění na Steamu jsme stahovali 1,5 GB velký balík.

K mému překvapení obsahoval pouze jednu mapu a jediný herní mód. Naopak nechybělo všech pět povolání zahrnujících lučištníka, vraha, válečníka, kněžku a kouzelníka - včetně kompletního stromu schopností, odlišného pro každou z těchto postav. O grafickou stránku se postaral jak jinak než Source engine, který však ani zdaleka nevyložil na stůl všechny svoje trumfy. Zapomenuty zůstaly kdejaké fígly s fyzikou, o nichž jste se mohli dočíst v preview, ale vezměme to hezky postupně...

TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

•BOJ!
Otázka dne zněla, jak funguje a jak zábavný bude soubojový systém. Musím potvrdit, že se opravdu nejedná o žádné rádoby máchání páčidlem či hasákem jako v klasických střílečkách. Například svým způsobem obyčejná práce válečníka s mečem chce zpočátku hodně obratnosti. Jedno kliknutí levým tlačítkem znamená slabší výpad, delší podržení mohutné napřažení, které se zastavuje jen velmi obtížně. Krytí za štítem naopak obstarává pravé tlačítko. Není tady samozřejmé, že by každý úder prošel na soupeře. Pokud dva válečníky nikdo nevyruší, řinčení zbraní může trvat klidně celou minutu. Během této doby se musíte pořádně ohánět a nestát pouze na jednom místě.

Podobně probíhají i souboje u vraha, který spoléhá mnohem více na útoky ze zálohy a maskování, které mu garantuje částečnou neviditelnost a postupně ubírá manu. Možná by se někdo mohl mylně domnívat, že půjde o malou variaci na Thief. Tam se však Garrett spoléhal především na šípy všeho druhu. Luk je v Dark Messiah vyhrazen úplně jinému povolání a stejně jako u všech ostatních platí, že lepší triky se naučíte teprve po zabití několika protivníků.

•Za každou hlavu bod do statistik
Velmi jednoduchý strom schopností známý z RPG už od pradávna zajišťuje kouzelníkovi přístup k daleko silnějším hrátkám s magií než pouhému pošimrání od základního eldritch projektilu. Jedna větev obsahuje ohnivá kouzla a druhá různé blesky. S každým postupem na další level, který se odvozuje především od počtu zabití, se můžete naučit nové kouzlo nebo schopnost.

To, že máte ve statistikách zpřístupněné nejlepší čarodějnické triky, ještě neznamená, že jich umíte náležitě využívat. Házení fireballu je daleko větší věda, než by se mohlo zdát. Při jeho vyvolávání se celá obrazovka řádně protřepe během pohybu rukou vyvolávajících ohnivou kouli. Trefit se poté navíc s pomalu letícím projektilem přesně na cíl, žádá trochu více cviku.

Obdobně to vypadá u lučištníka, který ladným pohybem natáhne tětivo a drží do té chvíle, než pustíte levé tlačítko myši. Šíp také není žádný rychlík a už vůbec neplatí, že po jednom zásahu by se útočník složil. Teprve vyšší level přináší třeba zpřesnění střelby nebo otrávené šípy, po kterých se vám začne řádně motat hlava a všechno je rozmazané. Na některých serverech se tomuto stavu říkalo „walking dead man“. Zde se ještě sluší doplnit, že dosažená úroveň se neukládá v nějakém centrálním registru a v každé bitvě v tomto módu začínáte zase od nuly.

•Dokonalá dvojka
Z všemožných mixů začalo postupně vznikat spojení papírově nejsilnějšího a nejslabšího povolání. Válečníci jako největší hromotluci ve hře zaopatřovali většinu špinavé práce a svými převážně pasivními bonusy posilovali všechny okolo. Oproti tomu skupina kněžek léčila nejen sebe a ostatní, ale i křísila padlé bojovníky a na dálku vysávala život z nepřátel. K tomu měla v zásobě pár zajímavých kouzel, jako třeba Stone Skin pro zvýšení obrany nebo otrávený mrak pro chvíle hodně dusné atmosféry. Občas se do této dvojky válečníka a kněžky připletl se svými ohňostroji i kouzelník, ale zásadní slovo před dosažením pátého levelu obvykle neměl.

Lučištník a vrah tedy stáli na pokraji zájmu hráčů, což rozhodně dobře není a tvůrci si s vybalancováním povolání musí ještě pohrát, k tomu je ostatně taková beta určena. Zpočátku jsem možná poněkud podcenil běžné hráče a jejich schopnosti při sestavování týmu v jediném přítomném módu, známém třeba z Battlefieldu, ve kterém je hlavním posláním zabírání po mapě napevno rozmístěných vlajek.

VIDEA Z VLASTNÍHO HRANÍ

V prvním videu (7 MB, XVID) se podíváte na základní schopnost kněžky, kterou jsem využil téměř okamžitě po respawnu. Vrhnul se na mě nemrtvý válečník a nebýt týmového kolegy poblíž, už bych se nedostal k léčení ostatních, kteří se snažili udržet jednu z vlajek. Na závěr ještě zjistíte, jak falešný může být pocit bezpečí se dvěma bojovníky po boku. Druhá, třicetivteřinová ukázka (4 MB) předvede nejenom technickou složitost střelby u lučištníka, při níž je třeba brát zřetel na balistickou křivku, ale i několik pěkných kouzel. Na mostě to byly malé řasy vyvolané kněžkou, jež při průchodu ubírají nepřátelům zdraví. V pozdější fázi pak čarodějnické pyromanství s blesky a firebally. Jinak omluvte občasné trhání, způsobené abnormálními nároky na hardware při záznamu videa.

•Kampak se zatoulala fyzika?
Co do designu se level Vradek’s Crossing řadí do lepšího průměru. Rozdělit by se dal zhruba na tři nejdůležitější části. Krypta na nejnižší úrovni slouží jako základní stanoviště nemrtvých, od kterého už je to jenom kousek k velkému útesu vedoucímu až k hlavní bráně. Za ní se nachází několik venkovských obydlí, kde dochází k nejtvrdším bojům o vlajky na dvou náměstích. O něco výše se tyčí samotný hrad, do něhož se můžete dostat několika různými cestami a úplně zabezpečit nejde v podstatě nikdy.


další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Škoda jen, že Source engine v této úrovni postrádá jakoukoli fyziku. Nepočítaje rag-doll efekty, marně byste hledali nějaké sudy, bedny či jiné předměty, které by šlo přemístit nebo rozbít. Vše je buď napevno přiděláno k zemi nebo menší objekty naprosto chybí. Moje očekávání, že MP Dark Messiah bude trochu připomínat HL2 Deatmatch a všechno bude létat vzduchem, se bohužel nesplnilo. Možná to je způsobeno ne úplně obvyklým faktem, že síťovou část hry vyvíjí separátně studio Kuju Entertainment, zatímco Arkane se zabývají převážně jen singleplayerem.

I tak měla betaverze dost krvavé HW nároky a zatímco Half-Life 2 jsem si mohl dovolit na vyšší až střední detaily, zde muselo jít všechno o stupínek níže. Na HDR a podobné parády jsem mohl na své sestavě Sempron 2600+, 1 GB RAM, Radeon 9800 zapomenout už předem. Co jsem si však pochvalovat mohl, byla kvalita připojení serverů - pingy se točily okolo padesátky. K úplné spokojenosti by ještě stačilo zvýšit počet hráčů na jedné mapě ze současných 24 na slibovaných 32.

•Čekání na spasitele