Clash Royale nejspíš znáte. Mobilní hra eviduje vyšší stovky milionů stažení a víc než milion denních aktivních hráčů. Jenže studio Supercell tenhle hit vydalo už v roce 2016, zvládlo inspirovat nespočet následovníků a trend, který v době vydání prvního Overwatche vytvořili, už pomalu vyprchal. Ale teď se o slovo hlásí opozdilci z Blizzardu, kteří po takové době zvládli vytvořit něco, čemu bych se nebál říkat klon Clash Royale s tematikou Warcraftu.

Clash of Warcraft

Principy hratelnosti Warcraft Rumble jsou tak dobře známé a v základu téměř stejné jako u zmíněného žánrového lídra. Z vámi sestaveného nebo náhodného „balíčku“ armády postupně umisťujete na mapu bojové jednotky. Čím silnější jednotka, tím víc zlata stojí. Zlato se vám generuje automaticky pomalu, nebo rychleji, když si ho na mapě sami vytěžíte. Jednotky pak automaticky pochodují směrem k nepříteli a vy do soubojů nijak aktivně nezasahujete. A to je vše. Tak trochu tower defense naruby. Funguje systém kámen, nůžky, papír, fungují tu kouzla i různé typy jednotek.

Jednotky jsou dost pomalé a vy je můžete dávat jen na spodek obrazovky ke své startovní věži. Na většině map ale existují místa, kde se po zabrání zjeví vaše věž a loudající se armáda může začít svoji štreku odtamtud. 

zdroj: Blizzard

Je to zábava? Ale jo…

Pod triviálním konceptem, kdy máte kontrolu jen nad umístěním jednotek, ale už ne nad jejich pohybem a akcí, se skrývá přiměřeně hluboká a popravdě i příjemná strategická vrstva. Každá jednotka má totiž nějaké statistiky, vlastnosti a někdy i schopnosti. Je tak potřeba ladit jak složení armády v menu, tak i promýšlet, koho, kam, kdy a jak pošlete přímo na bojišti.

Pocit, kdy se vám daří a postupně efektivně přetlačujete nepřítele, umí být stejně opojný a zábavný jako umí být intenzivní pocit frustrace v případě opačném. Obzvlášť pokud jste ještě přesvědčeni, že posíláte správné jednotky tou nejlepší možnou cestou – nutkání mrsknout telefonem o zeď jsem musel odolávat hned několikrát.

Hře se musí nechat, že není obsahově zrovna chudá. Vedle poměrně macaté singleplayerové kampaně je tu ještě její alternativa v podobě misí Arclight, kde vaše jednotky hrají druhé housle. Prim v nich mají buď náhodné sestavy, nebo vaše jednotky zatěžkané různými modifikátory či specifickými podmínkami. A do toho je tu ještě PvP nebo třeba separátní mise pro úkoly vázané na progres konkrétních jednotek. Není toho málo a obsahově se vám Warcraft Rumble hned tak nevyčerpá.

zdroj: Blizzard

Hra má na jednu stranu parádní start, kdy vám všechno takřka dokonale ukáže a vysvětlí, jenže záhy zjistíte, že tvůrci zapomněli na koncept frakcí jednotlivých Minis nebo třeba na dopad vzácnosti jednotek a hrdinů. Nemluvě o různých detailech týkajících se levelování a dalších systémů. Pro běžné každodenní hraní to sice není vyloženě nutné, nicméně by bylo hezčí, kdyby tvůrci byli přeci jen trochu sdílnější a objasnili všechno. Jakkoliv jsou totiž první hodiny nenáročné, rychle se dostanete do fáze, kdy je potřeba něco takového řešit.

Podivně nesdílní je Warcraft Rumble i v případě opakovaného neúspěchu. Fakt, že vám zrovna tady, v jinak přístupné mobilní hře, nedají sebemenší tip, jak překonat těžkou úroveň, je prazvláštní. Několikrát jsem vrážel hlavou do zdi, sestavu armády i hrdinu jsem měnil snad třikrát a pořád se přes danou úroveň ne a ne dostat. Hra mi nebyla schopná dát jediný tip nebo mě jakkoliv nasměrovat.

Po příliš mnoha neúspěšných pokusech jsem na hru na celý den rezignoval a jen kroutím hlavou – proč mi tady tvůrci odmítají kontextuálně pomoct? Méně trpěliví hráči by v takovémto případě odložili hru možná ještě dřív než já a Blizzard by přišel o potenciální zisky. Tvrdohlavé trvání na tom, abyste si na řešení přišli sami, mi v kontextu dnešní doby, mobilní platformy a jinak přístupné hry nedává smysl. Skoro jako by si vývojáři nebyli vědomí faktu, že já si můžu jít ten instantní dopamin šlehnout během pár sekund kamkoliv jinam, kde se kvůli němu nebudu muset tak trápit.

Špetka RTS

Ale zpátky k pozitivům, kterých ani přes zádrhele opravdu není málo. Na rozdíl od některých jiných žánrových konkurentů vám Warcraft Rumble neukáže celou mapu najednou, musíte skrolovat. Většina bojišť je totiž relativně členitých a větších než třeba i leckteré mapy z Clash Royale, což můžeme novince od Blizzardu taky přičíst k dobru.

Pointou totiž je, že většinou máte minimálně dva, někdy i tři způsoby, jak se dostat k nepříteli. Do toho se cesty mohou ještě všelijak klikatit a proplétat, přičemž vy můžete pohyb jednotek občas upravovat skrze „výhybky“ určující směr. Proto tak musíte zpravidla zvážit, jestli se chcete rychle hrnout na nepřátelského lídra, nebo upřednostníte klikatější cestu, kde je ale možnost získat víc zlata. Nebo třeba jestli nepůjdete raději úplně jinou stranou oklikou, kde sice můžete být v bezpečí, ale taky si to k nepříteli budete šinout fakt dlouho.

Faktorů je tu jednoduše hodně a pro úspěšné splnění mise je potřeba úplně stejně promyslet složení armády, ale i správně zvolit cestu ve správnou chvíli. I s tou nejlepší armádou se totiž můžete vydat „špatnou“ cestou a dojet na své rozhodnutí dřív, než se vzpamatujete. Často jsem zápasil s nějakou konkrétní misí, která mi fakt nešla, ale většinou stačilo buď jen pozměnit sestavu, nebo se vydat pro jednou jinudy a vítězství bylo stejně rychlé jako má předchozí porážka.

Monetizace s otazníkem

Samozřejmě se jedná o mobilní hru dostupnou zcela zdarma, tudíž je prakticky automatické, že narazíte na mikrotransakce. Tlačítko obchodu je hned to první a najdete toho v něm spoustu. Primárně vás hra nenápadně tlačí do nakupování zlaťáků, skrze které se pak můžete dostávat k téměř všemu. Praktický dopad mikrotransakcí a balancu ale zatím posoudit nemohu, ostatně i proto píšu první dojmy a ne recenzi. Stejně tak jsem si ještě moc nepohrál s gildami, PvP, dungeony a obecně „endgame“ obsahem, balancem a trvanlivostí, popravdě do Warcraft Rumble tolik času asi ani investovat nehodlám.

Zase pozdě

Warcraft Rumble je hezký, hraje se dobře a není nezábavný. Jenže to na téhle úrovni nestačí. Blizzard tady prostě zase zaspal dobu. Rumble měl vyjít nejpozději někdy v roce 2017 či 2018, rok, dva po vydání Clash Royale. Tehdy by mohl dělat vlny a třeba i ramena. Teď je to jen kompetentní mobilní titul s hezkými produkčními hodnotami, který ale nepůsobí nijak zásadně nebo zajímavě. A nic podstatného ani pozoruhodného mezi mobilními hrami taky nedělá.

Na téhle úrovni produkce a od takového studia už prostě jen bezproblémová a solidní základní hratelnostní smyčka na hitovku nestačí. Je to, jako kdyby dnes někdo přišel se standardní a adekvátní hrou z žánru battle royale. Inu, proč ne, jen ať přijde. Jenže tenhle žánr také vrcholil taky někdy v letech 2017-2018 a dnes už prostě nebude stačit udělat „jen“ dobrou, z řady nijak nevyčnívající battle royale.

A stejně tak dnes už nestačí udělat jen kompetentní klon Clash Royale. Warcraft Rumble má sice pár vlastních vychytávek navíc, jenže jinak je přímo slovníkovou definicí starého dobrého „příliš málo, příliš pozdě“. Blizzard, zdá se, to v posledních letech opravdu moc nezvládá. Málokdy byl první, ale nikdy nebyl vyloženě pozadu.

Jenže třeba Heroes of the Storm přesně na tohle zpoždění doplatilo - vyšlo několik let potom, co vyjít mělo - a jak to dopadlo. Diablo Immortal taky na mobilech nenabídlo o moc víc než několik jiných, dávno etablovaných mobilních akčních RPG a do toho ještě všechno zkazilo nevkusnou monetizací. Kdysi legendárním tvůrcům se dokonce podařilo zpackat i předělávku vlastní hry, kdy byl Warcraft III: Reforged, minimálně při vydání, neuvěřitelná ostuda.

No a teď tu máme Warcraft Rumble. Hru, které by v tomhle stavu mnohem víc slušelo vydání před několika lety. Teď, na konci roku 2023, působí nový Warcraft trochu náhodně a možná i malinko nepatřičně. Honí totiž trendy, které už tak trochu vyčpěly. Z prvních hodin hraní na mě nedýchla žádná zásadní žánrová evoluce, nějaké vyloženě neviděné nebo natolik unikátní mechanismy, ani nic, díky čemuž bych musel najednou Warcraft Rumble všude doporučovat.

Přitom samozřejmě vůbec nevadí udělat hru „pozdě“, respektive naskočit do už dávno rozjetého žánrového vlaku. Jen je potřeba to udělat opravdu výjimečně. Stačí se podívat na vítr, jaký loni udělal třeba Marvel Snap. Minimálně několik týdnů mu nešlo utéct, hráli ho skoro všichni a nadšeně o něm mluvila polovina internetu. Díky svému chytrému a inovativnímu designu tak Marvel Snap nebyl jen „zase další karetkou“ a uspěl. Warcraft Rumble ale nic takového nemá a minimálně pro mě osobně tak po pár dnech padá do kategorie „zase další klon Clash Royale“.