Třetí epizoda The Last of Us přesvědčí i skeptiky. Takhle se dělají herní adaptace pro dospělé
zdroj: HBO

Třetí epizoda The Last of Us přesvědčí i skeptiky. Takhle se dělají herní adaptace pro dospělé

30. 1. 2023 17:00 | Popkult | autor: Pavel Makal |

U adaptací obecně preferuju snahu přiblížit se zdrojovému materiálu co nejvěrněji, rozhodně neoceňuji prohazování pohlaví či podob ikonických postav, případně až příliš nezodpovědné nakládání s dějem. V případě seriálu The Last of Us jsem se ale v prvních dvou epizodách přistihl, že si daleko více užívám scény, které v herní předloze nebyly. Dokonce do té míry, že bych si tajně nejvíc ze všeho přál seriál o začátcích nákazy v Indonésii, jak je načrtl úvod druhého dílu.

Důvodů je celá řada, jedním z těch nejsilnějších je prostý fakt, že samotný příběh Joela a Ellie (nebo spíš jejich každodenní štrapáce) na seriál Mazinova střihu nestačí, a pokud by tvůrci naopak přitlačili na akci, zcela nevyhnutelně by začali vykrádat konkurenci v podobě The Walking Dead. Tím by ovšem pod nánosy krvavé houbovky dokonale zničili to, o čem je The Last of Us především – o emocích.

zdroj: HBO

Moje přání odklonit se od známé a vyšlapané cesty a víc se soustředit na svět samotný mi plně vynahradila třetí epizoda. Zpočátku mě sice zamrzelo, že se tentokrát musíme obejít bez předtitulkové scény „z jiného času“, to jsem ale ještě netušil, jak silně mi to tvůrci vynahradí později.

Úvodní minuty ilustrují napětí, které v obou protagonistech zanechal závěr minulého dílu a dál klade důraz na to, že si k sobě budou muset cestu hledat ještě docela dlouho. Bella Ramsey se nicméně do role Ellie vciťuje s každým dalším dílem lépe a lépe a postupně mě přestává rušit její vyloženě dětská vizáž. Potěší její nerdí nadšení z arkádového automatu Mortal Kombat II, stejně jako její neustálá touha po vědění (a po zbraních).

Mazin s Druckmannem se tentokrát také pokouší vysvětlit, jak mohlo k pádu civilizace dojít tak rychle a hlavně všude naráz. Vysvětlení je to sice poněkud krkolomné a nepříliš pravděpodobné, je ale dobře, že se seriál nebojí pokládat si otázky směřující k logice jeho světa, než aby ji nechal zcela bez povšimnutí.

Události prvních minut seriálu ale divák rychle zapomene v momentu, kdy autoři udělají další časový veletoč a přenesou nás zpět v čase do prvních dní nákazy, kdy organizace FEDRA svážela obyvatele městeček v okolí Bostonu do karanténní zóny. Právě v tomto momentě se setkáváme s prepperem Billem, který jednoznačně odmítá opustit svůj dům a postup vládních jednotek sleduje ze skvěle zařízeného bunkru ve sklepení.

Nick Offerman v roli samotáře Billa ani na okamžik nezapře svého vnitřního Rona Swansona z komediálního seriálu Odbor městské zeleně, fanoušky musí vyloženě zahřát u srdce scéna s pečením steaku s redukcí z whisky, což je zcela jednoznačné pomrknutí na Offermanovu ikonickou seriálovou roli.

The Last of Us seriál plakáty zdroj: HBO

Sledujeme budování obranného systému kolem města, v jehož ulicích hráči prožili mnoho horkých chvil, Billův osamělý život ale netrvá věčně. Poněkud kuriózním způsobem do něj totiž přichází sympatický Frank, který si svou vřelou a milou osobností napřed získá srdce diváka a hned vzápětí i to Billovo.

V tomto momentu seriálové The Last of Us dělá obří zatáčku a de facto mění žánr, přičemž drobnost, kterou Bill ve hře jen zmínil, vykreslí do překrásně citlivého detailu. Zobrazení láskyplného vztahu dvou mužů, kteří si po konci toho velkého vytvořili svůj vlastní malý kousek světa se všemi radostmi a strastmi, které k tomu patří, mě zastihlo zcela nepřipraveného. Kde jsem čekal věrnost předloze a boj o život s nakaženými, případně s nájezdníky, jsem dostal něco úplně jiného, co ovšem daleko lépe splňuje nároky a potřeby seriálu The Last of Us.

The Last of Us seriál plakáty zdroj: HBO

Navíc se to celé kompletně obejde bez jakéhokoli nevkusného patosu, autoři do příběhu obou mužů umně zapletli jejich seznámení s Joelem a Tess, a i když má celá epizoda s Billem podstatně jiné vyznění než ve hře, funguje naprosto skvěle. Díky emotivnímu závěru s dopisem má navíc seriálový Joel další důvod, proč se o Ellie postarat a dovést cestu ke zdárnému konci.

Zatímco v minulém díle jsem se začal trochu obávat, aby tvůrcům se všemi těmi krásnými pomalými záběry na panenskou přírodu nezačal docházet dech, třetí epizoda ukazuje, že mají materiál a vizi pevně v rukou. Nezbývá než doufat, že si i v těch dalších budou šikovně pomáhat vedlejšími dějovými linkami a že Joel s Ellie budou fungovat spíše jako propojující prvek světa, o kterém se toho chceme tolik dozvědět.

Nejnovější články