Není to poprvé, kdy komiks zpracovává videoherní předlohu pocházející z vod FromSoftware. Už před pár lety jsme vám přinesli recenzi komiksu Bloodborne: The Death of Sleep. Tentokrát tu ovšem mám komiksovou mangu, která vychází ve skvělém překladu skvělého Richarda Podaného pod záštitou komiksového nakladatelství Crew. Jmenuje se Dark Souls – Vykoupení a dá se říct, že o něm platí vše, co neplatilo o Bloodborne.
Největší slabinou The Death of Sleep byl fakt, že bez dobré znalosti hry jste absolutně netušili, co se v komiksu děje. Vykoupení je naproti tomu souvislý příběh (tedy alespoň v prvním dílu, který zatím vyšel a nese podtitul Ztracená lidskost), kde, pokud netušíte, co se děje, jde o ryze tvůrčí úmysl scenáristy Juliena Blondela. Ostatně objevování toho, co se stalo v minulosti a proč to nese takové následky do přítomnosti, je hlavním leitmotivem celé mangy. Pokud se tedy ptáte, jak vzniká lineární příběh ke hře a vlastně celé sérii, jejíž styl vyprávění je velmi nelineární a velmi fragmentovaný, mohu s klidem odpovědět: Velmi dobře. Zároveň je třeba zdůraznit, že nejde o adaptaci děje hry, jde o nový, unikátní příběh.
V Dark Souls – Vykoupení se prolíná jak původní příběh samotné mangy, tak tradiční motivy celé Souls série. Neznámo, pocit opuštění, neustálého ohrožení, nepochopení toho, proč se něco děje a spousta náznaků od lidí(?), kteří na rozdíl od vás mají jasné ponětí, co se stalo. Hrdinka beze jména i paměti se probouzí v kryptě a než by člověk řekl: „You died,“ napadne ji v obrovské nekropoli neméně obrovský kostěný golem. Před ním ji zachrání slepý válečník a, jak se brzy dozvíte, kovář Euno, který zjevně o její existenci ví dost na to, aby ji bránil s nasazením vlastního života.
Byla by škoda pokračovat v popisu děje, protože Vykoupení stojí na tom, že postupně, společně s hrdinkou, odhalujete to, co se vlastně stalo a proč jí jde po krku hned několik aktérů. Jakkoliv jsem byl zezačátku trochu skeptický a bál jsem se, že půjde jen o akční mangu s vizuálními referencemi na Mijazakiho svět, v polovině už mne příběh dostatečně zaháčkoval a jeho nečernobílost začala fungovat.
Jak už bylo řečeno, reference na sérii Dark Souls tu jsou, ale fungují spíše v celkovém kontextu pocitu ze světa. Architektura a design zbraní a zbrojí, vizuální podoba monster, spirituální zákonitosti. Pokud jste Dark Souls nehráli, nehrozí, že byste se v komiksu ztratili. Pokud jste nějaký titul ze série hráli, budete chápavě pokyvovat u některých narážek, jako je ztvárnění invazí z jiného světa, motiv vzkříšení, zapomenutého hříchu, význam draků pro celý svět a podobně.
Dark Souls – Vykoupení je sice manga, ale vlastně trochu nestandardní. Jak už bylo řečeno, scénář napsal Julien Blondel, který patří mezi zavedená jména západního komiksu a u nás jste si od něj mohli přečíst třeba vynikající komiksovou adaptaci Elrika z Melniboné nebo Conana, v němž zpracoval Hodinu draka. O kresbu se ovšem postaral mangaka Shonen, jehož jména zajistí imunitu vůči vyhledávání na Googlu, protože „shonen“ je i žánr mangy. Co o něm víme je fakt, že patří mezi fanoušky her od FromSoftware a je to vidět i na jeho designu postav a prostředí.
Shonenova kresba je v rámci akce abstraktnější a pokud čtete česky přeloženou mangu, je někde na půli cesty mezi abstraktním chaosem Gegeho Akutamiho (Jujutsu Kaisen) a spořádanou akcí Kóheie Horikošiho (My Hero Academia). Hlavní je, že dobře chápe roli vizuálního stylu série Dark Souls a ten plní na jedničku, aniž by se ovšem vzdával vlastního stylu, což vám ukáží i skici na konci komiksu.
Dark Souls – Vykoupení je přesně ten příklad komiksu, který se nebojím širšímu hernímu publiku doporučit, protože nesází na detailní znalost univerza, nejde o vypočítavou a línou sázku na známou značku a samotný příběh funguje. Navíc, jak je u mangy u nás zvykem, první díl vás vyjde na zhruba 220 korun, což je prostě velmi sympatická cena na to, abyste danou sérii zkusili. A já si jdu zase nainstalovat Dark Souls…