Oproti DEFCON se čerstvě vydaná War, the Game zaměřila více na konvenční jednotky a jejich zápolení. Srovnání s DEFCON se ovšem přesto nevyhneme. Obě hry sdílejí globální mapu, snahu o rychlé leč stále vědomě epické mače a nechybí jim ani stylizace plná svítících neonů. V neposlední řadě navíc za oběma tituly stojí nezávislí tvůrci - War, the Game má dokonce na svědomí snad pouze jeden vývojář.

Při bližším pohledu však War, the Game vychází jako mnohem konzervativnější titul. Kde totiž DEFCON sázel na limitované počty jednotek a atomovek (přičemž podstatný díl strategie vycházel už z jejich rozmístění), ve War, the Game je klidně možné budovat jednotky nové, rovněž zde chybí i obranné budovy a celý taneček armád se tak vlastně omezuje jenom na dobývání velkoměst.

Absentuje při tom jeden z nejvýraznějších prvků DEFCON, totiž vraždění civilistů jako na běžícím páse. War, the Game, zdá se, nějaký satirický přesah zcela chybí. Soudím tak z toho, že v dlouhém videu hra nijak neokomentuje absurditu situace, při níž dnešní Italové (!) bez problémů dobudou Moskvu...

zdroj: tisková zpráva

War, the Game tak při letmém srovnání stále působí jako méně propracované dílko než zbožňovaný DEFCON, který je perfektně hratelný i dnes (což vím, protože jsem ho naposledy hrál předevčírem). Alespoň při pohledu na videa či jiné informace. 

Tento text však není recenze, přestože ji na Games připravujeme. Let'splayeři a jiní interneti navíc vehementně tvrdí, že War, the Game se rozhodně neztratí.

Hra je k dispozici za vskutku lidová tři a půl eura. Kdo by jí tak vzdor všemu chtěl věnovat pozornost, nechť zamíří na oficiální stránky War, the Game či rovnou do obchodu na Desuru.

zdroj: Archiv