Oproti DEFCON se čerstvě vydaná War, the Game zaměřila více na konvenční jednotky a jejich zápolení. Srovnání s DEFCON se ovšem přesto nevyhneme. Obě hry sdílejí globální mapu, snahu o rychlé leč stále vědomě epické mače a nechybí jim ani stylizace plná svítících neonů. V neposlední řadě navíc za oběma tituly stojí nezávislí tvůrci - War, the Game má dokonce na svědomí snad pouze jeden vývojář.
Při bližším pohledu však War, the Game vychází jako mnohem konzervativnější titul. Kde totiž DEFCON sázel na limitované počty jednotek a atomovek (přičemž podstatný díl strategie vycházel už z jejich rozmístění), ve War, the Game je klidně možné budovat jednotky nové, rovněž zde chybí i obranné budovy a celý taneček armád se tak vlastně omezuje jenom na dobývání velkoměst.
Absentuje při tom jeden z nejvýraznějších prvků DEFCON, totiž vraždění civilistů jako na běžícím páse. War, the Game, zdá se, nějaký satirický přesah zcela chybí. Soudím tak z toho, že v dlouhém videu hra nijak neokomentuje absurditu situace, při níž dnešní Italové (!) bez problémů dobudou Moskvu...
War, the Game tak při letmém srovnání stále působí jako méně propracované dílko než zbožňovaný DEFCON, který je perfektně hratelný i dnes (což vím, protože jsem ho naposledy hrál předevčírem). Alespoň při pohledu na videa či jiné informace.
Tento text však není recenze, přestože ji na Games připravujeme. Let'splayeři a jiní interneti navíc vehementně tvrdí, že War, the Game se rozhodně neztratí.
Hra je k dispozici za vskutku lidová tři a půl eura. Kdo by jí tak vzdor všemu chtěl věnovat pozornost, nechť zamíří na oficiální stránky War, the Game či rovnou do obchodu na Desuru.
zdroj: Archiv