Galerie

Asi není nutné dlouze připomínat pohnutou historii jedné z nejkultovnějších hororových značek. Silent Hill dlouhé roky nemohl v mlze najít ten správný směr. Loňský Silent Hill 2 Remake ukázal, že zvrácené příběhy mají stále své místo. Na druhé straně, krátká ukázka Silent Hill: The Short Message do mě zasela semínko nejistoty, že jen slavné jméno nestačí. 

Silent Hill f svatokrádežně odhazuje titulní město a vůbec poprvé se vydává do Japonska. Je to vlastně ještě Silent Hill? S klidem ale můžu prohlásit, že ano. A nejen to, „efko“ je nejen výborný horor, ale – a to je možná ještě důležitější – je to i výborný Silent Hill. 

Mlha v japonských horách 

V neklidných snech vidím to město – Ebisugaoka. Bývalé důlní město, kde se zastavil čas a lidé v něm lpí na starých zvyklostech a tradicích, má svou zlatou éru dávno za sebou. Mladí lidé se co nejrychleji snaží vyrazit do rušných velkoměst a dávno zavřené doly zastavily tok peněz. Starousedlíci se čím dál častěji odklánějí od okolního světa, stačí jim jejich jednoduché životy a spojení s prastarými bohy – hlavně liščí božstvo Inari, jehož svatyně jsou ve městě téměř na každém rohu. 

Co si má v takovém zapadákově počít mladá dívka Hinako? Černá ovce, která se odmítá podvolit konzervativním pravidlům společnosti. Středoškolačka, která bojuje s předsudky, násilnickým otcem i přáteli, kteří pro pomluvu nejdou daleko. Pohnutý osud ztrápené dívky kulminuje v den, kdy Ebisugaoku zahalí přízračná mlha a ulice pokrývá hmota z masa a rudých květin.

zdroj: Konami

Změna hlavního města, ve kterém se odehrává temný a morbidní příběh, přitom není jen kosmetická. Vyobrazení svázané japonské společnosti a šintoistických rituálů je v Silent Hillu f zásadní a těžko by bez něj fungoval. Dokládá to i fakt, že ztrápená cesta Hinako se odehrává taky v alternativní realitě, v níž ožívají bohové a zvrácené rituály. Stejně jako například v Silent Hillu 2 procházíme městem, kde se smazává hranice několika realit, i tady budete tápat, co je vlastně skutečné.

Recenze

Silent Hill 2 – recenze nezapomenutelného remaku

Symbolika obou her je přitom velmi podobná, a byť se nacházíme na úplně jiném kontinentě, Ebisugaoka je jen druhou stranou mince Silent Hillu, ve které noční můry taktéž ožívají. Nevíte, co je skutečné, co výplod mladé ztrápené mysli. Lidé se chovají zvláštně, ulice zaplaví zrůdná monstra a vy po celou dobu hraní máte nepříjemný pocit v žaludku, že Hinako možná není tak úplně nevinná oběť, která se vzpouzí roli, do níž ji chce vlámat společnost. 

Příběh je naprosto bravurní, plný symboliky a nejednoznačných náznaků. Stejně jako výše zmíněný Silent Hill 2, ze kterého si plnými hrstmi dopřává inspirace, vás i dlouho po závěrečných titulcích nechá tápat ve výkladu toho, co jste vlastně zažili. Nesklouzává přitom k patosu ani k domýšlivosti. Několik různých konců vás bude vábit okamžitě rozjet hru od začátku a dát si desetihodinovou vyčerpávající hrůzu znovu a znovu ve snaze pochopit, co se v Ebisugaoce vlastně událo. Hra odměňuje čtení mezi řádky – obrazné i doslovné, když listujete mezi nalezenými poznámkami, dopisy, ale i Hinačiným deníkem, kam si zapisuje vlastní myšlenky. 

Horor par excellence 

Děs a hrůzu budete v Silent Hillu f pociťovat na každém kroku. Fantastický design odporných monster patří k tomu nejlepšímu, co v žánru existuje. Pokřivené loutky z masa a kostí, jejichž siluetu vidíte vystupovat z přízračné mlhy, vás budou pronásledovat i po vypnutí monitoru. Špinavé a chátrající město vytváří ty správně morbidní kulisy pro divadlo, ve kterém je horor až hmatatelně skutečný. 

Polovina děsu Silent Hillu ale tkví v neskutečném zvukovém zpracování. 3D zvuk vám rozbuší srdce při každém šustnutí nebo zavrzání ztrouchnivělých podlah. Budete přísahat, že ve fičícím větru slyšíte hlasy a zneklidňující disharmonická hudba plná tradičních japonských nástrojů do vás bude neustále vyplavovat adrenalin. Jestli má hrůza soundtrack, pak je to tento.

zdroj: Konami

zdroj: Konami

Horor není jen atmosférický a ambientní, ale taky syrový a naturalistický. Jsem poměrně otrlý hráč i divák, ale obzvlášť u jedné scény jsem znechuceně odvracel zrak. Silent Hill f ví, kdy má přitlačit na pilu, až zuby zaskřípou o kost, a kdy vás nechat bloudit zdánlivě prázdnými ulicemi a nechat uhánět představivost. Obzvlášť oceňuji, že hra zbytečně nesklouzává k laciným lekačkám. Ano, asi dvakrát jsem leknutím vykřiknul tak, že jsem očekával podrážděné klepání sousedů. Vtipné je, že jsem pokaždé úlek očekával, a přesto si mě hra dokázala povodit.

Hinako se dokáže hrůze postavit čelem, není bezbranná. V akčně-adventurním stylu dokáže popadnout ocelovou tyč, páčidlo nebo nůž a bránit se invazi příšer tělo na tělo. K tomu využívá omezené výdrže, ale taky příčetnosti, díky níž může zasazovat speciální úder nebo prodloužit okno, kdy se dá útok zrůdy odrazit nebo mu uskočit.

zdroj: Konami

zdroj: Konami

Nejlepší souboj je ale stále ten, kterému se vyhne. Hinako je pořád středoškolačka – útoky jsou toporné, rány ji rychle vyčerpají, a i dva protivníci naráz tvoří problém, který vám spotřebuje vzácné zdroje k léčení a doplňování síly. 

Skvělým mechanismem je pak možnost u záchytných oltářů směňovat nalezené předměty za víru, za kterou si můžete kupovat vylepšení zdraví, příčetnosti a výdrže anebo posilovací amulety. Budete se často rozhodovat, jestli si nechat v zásobě léčiva navíc, nebo je raději prodat a budete spoléhat na vlastní šikovnost, případně zběsilý útěk. Risk a zisk je skutečný faktor, se kterým můžete dle libosti nakládat. Obzvlášť, když inventář je tak akorát malý, abyste se rozhodovali, které předměty sebrat a které nechat ležet. 

Obrazy v mlze 

Unreal Engine 5 vykresluje fantasticky detailní a fotorealistickou grafiku. Mlha vypadá skoro jako živá entita, sytě rudé povlaky květin a masa pulzují vlastním životem v typicky japonském městečku se spoustou krásných detailů. Cinematografie je naprosto parádní, stejně jako estetika mlžného města a pokřivené alternativní reality se silnou východní tematikou. Záběry a celková aranže scén je strašně evokativní, až mě mrzelo, že jsem nezveřejnil více obrázků v galerii, abych zbytečně nespoiloval. Postupně ničící se školní uniforma Hinako vypráví příběh o strastiplné pouti a groteskní design monster ve vás probudí skutečný odpor. 

zdroj: Konami

Drobnou výtkou je možná příliš sevřené město – líbilo by se mi více možností k nepovinnému prozkoumávání a procházení interiérů. Na můj vkus je hra možná přímočařejší než Silent Hill 2, rád bych se uličkami Ebisugaoky toulal víc. Na druhé straně má díky tomu velmi silné a promyšlené tempo, kde nejsou žádné zbytečnosti a vata. 

S tím se pojí taky kratší herní doba, která podle vaší šikovnosti při řešení hádanek a hlavolamů bude při prvním hraní kolem deseti hodin. Je to ale dobrý argument, proč Silent Hill f dohrát vícekrát a snažit se zhlédnout různá rozuzlení příběhu.

Obavy ze špatné optimalizace, kterou je engine proslulý, se nenaplnily. Na základní PS5 v režimu výkonu jela hra stabilně a bez bugů s výjimkou jediného místa, kdy se obraz při přechodu z jedné lokace do druhé znatelně zacukal.  

Silent Hill je zpátky 

Budoucnost Silent Hillu vypadá růžově jako čerstvě otevřená rána, ve které pulzuje krvavé maso. Bez přehánění patří Silent Hill f k tomu nejlepšímu, co série nabízí a dokazuje, že titulní město ve hře vlastně ani být nemusí, a pořád hra dokáže být více Silent Hill než různé jiné horory, které se v něm odehrávaly.