Asi jste tuhle historku už někdy slyšeli – drobná programátorská chybička z pacifistického indického vůdce v mžiku stvořila monstrum sázející na mapu jednu atomovku za druhou. Tvůrce původní Civilizace Sid Meier nicméně nedávno vydal svůj memoár, kde vysvětluje, že příběh téhle chyby je pouhou fikcí. Gándhího agresivní zbrojení je prý jen výplodem hráčské představivosti.
Podle historky měl Gándhí coby dobrodinec a pacifista v původní Civilizaci nastavenou nejnižší možnou míru agresivity, tedy 1. Ovšem v případě, že hráč ze své říše udělal demokracii, se agresivita snížila ještě o dva body, a protože se engine neuměl vypořádat s negativními čísly, měl dát Gándhímu maximální možnou hodnotu 255 a tím z něj udělat vraždící mašinu.
Vývojáři údajně na chybu z prvního dílu odkazovali tím, že Gándhímu v následujících dílech nastavovali vysokou agresivitu coby easter egg, avšak podle Sida Meiera nic z tohoto příběhu není tak docela pravda. Ačkoliv nevyloučil, že jinak mírumilovný vůdce skutečně po atomovkách v některých kampaních baží, původní bug prý ve hře nikdy nebyl. „Je to jedno z těch tajemství, která jsou zábavnější, když zůstávají tajemstvím,“ prohlásil.
Mimo svých pamětí Sid Meier’s Memoir!: A Life in Computer Games se tohle nedorozumění snažil vysvětlit i v dopise adresovaném novináři Chrisi Brattovi, který fenomén nukleárního Gándhího zkoumal loni v patnáctiminutovém videu.
Dle Meiera se kvůli limitacím tehdejší technologie většina příběhů Civilizace odehrávala v hráčských hlavách a bylo jen na nich, jak si akce vůdců interpretují. Pokud by prý uvedl pravý důvod Gándhího zbrojení, příliš by představivost hráčů limitoval.
Ať už Gándhí ve vaší Civilizaci řádí a shání jaderné hlavice, nebo je mírumilovným jehňátkem, je zřejmě jen na vás, které verzi příběhu se rozhodnete věřit. Mýtus už ale stačil inspirovat bezpočet vtípků a memů – a ty o humor rozhodně nepřichází jen kvůli tomu, že jsou založené na chybném předpokladu.
