Pět let pracovala trojice vývojářů z CBE Software na nádherné hororové adventuře Someday You’ll Return. Poslední den před vydáním ještě tohle trio zuřivě dodělávalo poslední úpravy, aby se ke hráčům dostala co nejlepší verze.

Netušili ovšem, že současně s vydáním hry na Steamu je už připravené „vydání“ ukradené betaverze na warez serverech. Výsledek je pro CBE Software devastující, což nám v rozhovoru potvrdil i zakladatel studia Jan Kavan.

Na otázku, jaký je momentální poměr mezi pirátskými kopiemi a těmi prodanými, odpověděl zdrcujícími čísly: „Dle našich odhadů tvoří cca 98 % nelegální verze. Přesné číslo je samozřejmě nemožné zjistit, ale vzhledem k tomu, že hra je exkluzivní na Steamu a je se Steamem integrována, tak se některé věci zjistit dají snadněji, než kdyby byla hra distribuována na více platformách. Ve finále to je ale jedno. I kdyby bylo nelegálních 99 % kopií a to jedno procento nás uživilo, nechť. Bohužel ten poměr je v aktuální situaci pro nás likvidační, protože počet legálních kopií je pod jakoukoliv hranicí i těch nejskeptičtějších odhadů.“

To je ohromující číslo a ukazuje, že pirátství je stále pro mnohá studia bolestivý problém. CBE Software není velké studio a nepočítá s tím, že prodá miliony kopií, ale je třeba, aby se pětiletý vývoj alespoň trochu odrazil v prodejích.

Celá kauza je o to smutnější, že Kavan je dlouhodobým odpůrcem DRM, a proto jej hra, respektive ukradená verze, neměla. Pirátům prý stačilo vzít adresář se hrou, zabalit ho a někam nahrát. Tady se hodí poznamenat: „Pro dobrotu na žebrotu.“

zdroj: CBEsoftware

Dalším šokujícím detailem je zdroj této warezové verze. Jde o beta verzi, která byla poskytnutá padesáti novinářům. Jan Kavan přímo říká: „Pirátská verze vyšla ještě před vydáním originální verze a jednalo se o zabalený adresář beta verze, která sloužila za účelem novinářských předběžných recenzí. Tito novináři dostali dlouhý seznam věcí, které jsme ještě ladili a do vydání jsme od tohoto buildu nad vývojem strávili více než 200 hodin opravami apod. Takže jeden z padesáti novinářů, kteří dostali klíč ve várce, do které spadá uniklý build (což jsem si nechal poté ověřit) adresář s betou poskytl pro účely pirátské distribuce.“

Marně jsme si v redakci lámali hlavu nad tím, kdo může u malé a sympatické české hry sáhnout k tomu, že jí bude takto škodit. Ne, že by to bylo pochopitelné u jakékoliv hry, ale v případě Someday You’ll Return je prostě absurdní, že se někdo rozhodl cíleně hru „popravit“. O úmyslu svědčí fakt, že zveřejnění warezové verze bylo naplánováno na původní čas vydání na Steamu.

Pro Kavana šlo samozřejmě o šok. „Hru jsme vydávali po smrtícím crunchi 5. 5. večer a už od rána jsem dostával notifikace, že release hry je dostupný z pirátských zdrojů. Nejdříve jsem měl pocit, že to musí být nějaký špatný vtip, ale pak se ukázalo, co se vlastně stalo. Musím říct, že mě to docela sebralo. Samozřejmě se piráti nachytali, protože jsem zapomněl na Steamu změnit čas vydání a release na pirátských serverech byl přesně v čas uvedený na steamové stránce hry. Bylo tedy jasné, že to je všechno dopředu nějak nachystané,“ vysvětluje vývojář.

„O to víc mě potěšilo, že někteří hráči pirátské verze si pak hru koupili, protože uznali, že jsme se na vývoji nadřeli,“ pokračuje Kavan. „Těm moc děkujeme, ačkoliv by bylo asi jednodušší a pro ně bezpečnější si hru koupit na Steamu a případně využít standardní mechanismus refundu, když hráči hra nevyhovuje.“ Což je naprosto logická úvaha. Možnost refundu na Steamu vám nabízí dost času na to, abyste hru vyzkoušeli a posoudili, zda vám sedne. A krást nikdo nic nemusí.

Je to o to smutnější, že hra u nás vyšla i v krásné edici Xzone s turistickým deníčkem a artbookem a doprovázelo ji velké promo. Jenže aktuálně je Someday You’ll Return zoufale prodělečný projekt.

„Když to srovnám s naší předchozí hrou J.U.L.I.A.: Among the Stars, tak jsme na naprostém zlomku legálních prodejů, ačkoliv měla Someday You'll Return nesrovnatelně větší propagaci, produkční hodnoty a celosvětové pokrytí,“ potvrzuje Kavan. „Someday bylo také nesrovnatelně dražší. Na rozdíl od Julie, kterou jsme dělali pouhých 18 měsíců, nám Someday zabralo přes 5 let.“

Tvůrci ale z neúspěchu neviní jen warezovou scénu. „Na druhou stranu, ona to není jen problematika pirátství, ale i toho, že hráči dnes mají gigantické katalogy koupených a nehraných her. Takže náš cíl je nesnažit se otravovat naše poctivé fanoušky nějakou novou DRM. Náš cíl je vysvětlit, že tady jsme, nemáme za zády žádnou korporaci, a pokud mají konkrétní hráči zájem o naši hru a celkově o naše trochu jiné vidění příběhových her, můžeme tu být i dál,“ říká Kavan.

„Pokud si hra zájemce, kteří by byli ochotni nás podpořit, nenajde, pak přece nedává smysl, abychom si ničili zdraví něčím tak extrémně fyzicky i psychicky náročným, jako je herní vývoj. Koneckonců jako spolutvůrce FB skupiny Story-driven games mám docela dobrou představu, co dnes vychází, protože se této problematice ve skupině věnujeme.“ 

„Ve finále tedy pirátství vnímám jako šum a snažím se najít jednotlivce, kteří chtějí prožít náš zvláštní příběh a chtějí ocenit práci, kterou jsme jako miniaturní, dnes tříčlenné studio do hry vložili. Je to skutečně velký rozdíl, udělat tak rozsáhlou hru a mít za sebou stovky lidí, nebo to utáhnout jen v hrstce vývojářů.“

Je jasné, že ne každý, kdo hru ukradl, by si ji jinak koupil, jenže z počtu hraných nelegálních kopií je jasné, že je tu mnohem větší zájem, než jakému nasvědčují ubohé prodeje. Warezová scéna a její „zákazníci“ se zaklínají vším možným, od toho, že trestají herní studio za nějaké chování (což snad nikdo v kontextu CBE nemůže tvrdit), přes tvrzení, že nechtějí kupovat zajíce v pytli (což je ale od možnosti refundu na Steamu lichý argument) až po to, že přece nejde zaplatit každou hru, která vyjde.

zdroj: CBEsoftware

Nikdo ale přece neříká, že je třeba každou hru kupovat. Je zkrátka třeba si vybrat takové tituly, které daného hráče doopravdy oslovují. Jan Kavan má pravdu v tom, že když o hru nebude zájem, tak to je jasné znamení pro studio, že si ničí zdraví zbytečně. Ale ve chvíli, kdy je o hru zájem na warezu a jen se uživatelům nechce platit, nejde necítit rozhořčení.

Hry jsou dnes velmi dostupné zboží a rozhodně jsme se posunuli od 90. let, kdy vzhledem k poměru cen originálek a platů byl svátek koupit si dvě hry za dva měsíce. Takže se nabízí otázka: Cítí vůbec někdo, že je morálně v pořádku ukrást hru malého studia, které ve třech lidech během pěti let vývoje vytvořilo titul, jako je Someday You’ll Return? Bylo by krásné, kdyby se víc pirátů chytlo za nos a uvědomilo si, že pokud hru hrají a baví je, je normální za ni zaplatit. A pokud je nebaví, proč ji hrají?

Jsem z toho rozčílený, uznávám. CBE Software ale s ostrými reakcemi šetří. Na jeho Twitteru najdete jen úsměvnou a smutnou výzvu s gifem jednoho bugu: „Pomoc! Eleanora je pod útokem pirátů. S každou prodanou kopií hry trochu povyroste. Pomozte jí získat původní velikost zakoupením hry na Steamu :)“.

A touhle výzvou se hodí ukončit i tenhle smutně rozhořčený komentář.

Help! Eleanora got seriously attacked by pirates. With each sold copy of Someday You'll Return, she grows a little. Help her gain her original height by legally getting the game at https://t.co/Uy9KIv3ksn :) #bugs #gamedev #indiedev #funnybugs #piracydestroysus #doyoustillwantcbe pic.twitter.com/3V8YHZVkOJ

— Jan Kavan (@CBEsoftware) August 3, 2020