Prezident Nintenda Satoru Iwata se tomu vlastně vůbec nediví. V dlouhém rozhovoru pro Telegraph přiznává, že je nesmírně obtížné vysvětlit a ukázat základní principy Wii U, proto prý informace podané na tiskové konferenci během E3 byly dost vágní. Zároveň však dodává, že se přístup k Wii U zásadně mění ve chvíli, kdy má člověk možnost si novou konzoli vyzkoušet. A v tomto musím dát Iwatovi za pravdu a doplnit jej, že nejde jen o to vzít si do ruky ten zdánlivě podivný ovladač a vyzkoušet jeho funkce na jakémkoli softwaru. Kdepak, je potřeba jej vyzkoušet na zábavném softwaru, což se Nintendu povedlo až tento rok, kdy na svém stánku neukazovalo narychlo spíchnutá technologická dema, ale skutečné hry.
Zatímco minulý rok jsem po vyzkoušení Wii U odcházel sice zpravený o jeho možnostech, ale zmatený z nezáživných demoverzí, letos už rád přiznám, že koncept konzole s tabletovým ovladačem má něco do sebe a toho něčeho může být hodně. Záleží jenom na hrách, jak kreativně budou Wii U ovladač využívat, protože funkcionalita sama o sobě vás prostě nepobaví. A takové Lego City Undercover, Zombi U nebo Project P-100 ukázaly, že už launchové tituly mohou být zábavné a zajímavé.
Z hlediska zajímavých herních prvků se tedy Nintendo opět dostává z kroužku ostatních dvou konzolí PS3 a X360, které se jen snaží nabídnout něco podobného přes SmartGlass, potažmo propojení s PS3 s handheldem PS Vita. Otázka však zní, jak dlouho si Nintendo bude onu výlučnost užívat společně s tím, že se konečně dostalo na výkonem na úroveň ostatních konzolí a může se tak těšit i z multiplatformových her?
Pokud Sony a Microsoft příští rok ohlásí nové konzole (jak ostatně sám Iwata předpovídá), které se na trh dostanou hned v roce 2013, nejpozději v roce 2014, propadne se Wii U zase výkonově dozadu a s podporou od third-party vývojářů by to opět mohlo být dost vachrlaté. Jak se Nintendo přesvědčilo u Wii, tak je možná super mít funkci, kterou nemá nikdo z konkurence, ale zároveň je také dobré držet s konkurencí krok v oblasti výkonu. Mít exkluzivní hry využívající onu unikátní funkci je totiž jedna věc. Mít k nim ještě standardní sadu multiplatformových hitovek o EA, Activision, THQ a dalších firem, je věc druhá – ještě lepší. Dokud bude Wii U na technologické úrovni s PS3 a X360, tak se o zásobu multiplatformových her zřejmě bát nemusí. Ale co nastane ve chvíli, kdy se objeví PS4 a X720?
Nemyslím si, že si Nintendo na tuto otázku interně odpovídalo, jinak by se Iwata nedržel dosti obecné linie názorů, podle nichž by nové a výrazně silnější konzole všem vývojářům a vydavatelským firmám dost zavařily, protože tvorba her pro ně by byla náročnější a dražší. Tento názor totižzcela ignoruje souběžně probíhající evoluci vývojářských nástrojů, technologií a metod, které se snaží právě tohle řešit a dá se říci, že docela úspěšně.
Iwata však konkrétně naráží na to, jestli výkonnostní skok mezi současnými platformami a další generací bude pro hráče natolik znatelný a důležitý, že všechny ty potenciálně vyšší náklady budou dávat smysl. Na to konto tak Iwata v hloubi duše doufá, že MS a Sony se s dalšími mašinkami vydají spíše cestou Nintenda a místo navýšení výkonu se budou soustředit na specifické funkce.
Jestli uvažuje správně, to sám nechce řešit až do příštího roku, kdy Sony a Microsoft podle něj uzavřou a představí specifikace nových strojů. Já si ale říkám, jestli pak nebude na řešení situace trošku pozdě, stejně jako u Wii, které bylo enormně úspěšné u casual hráčů, ale velmi rychle se odcizilo core hráčům a nadělalo tím Nintendu časem nejednu velkou vrásku...
