Hry, které jednoho dne chceme dohrát
Práskáme na sebe své největší herní resty
Jakou hru bychom si s sebou vzali do hrobu
Jakou hru byste si vzali do hrobu? Tedy, nemyslíme teď lehce nepříjemnou situaci, kdy vás někdo pohřbí zaživa, to byste asi na hraní neměli myšlenky. Místo toho optimisticky předpokládáme, že se po smrti objevíme na místě, kde strávíme nekonečně dlouhou dobu a kde bude počítač s jedinou nainstalovanou hrou. Která by to byla?
Hry, které nás naučily anglicky
Kvůli chybějící lokalizaci Assassin’s Creed Valhalla se v poslední době hodně skloňuje téma češtiny ve hrách, ale absence překladu nakonec může být dobrou zprávou pro ty, kdo by se potřebovali naučit anglicky. Spousta z nás se jazyku Shakespearovu naučila právě díky tomu, že jsme si chtěli zahrát nějakou hru, která v češtině nebyla, a takové macaté RPG mělo daleko větší vzdělávací hodnotu než celé pololetí s přeučenou paní ruštinářkou. V dnešním článku vzpomínáme na ty nejpřínosnější hry pro náš lingvistický rozvoj.
První hra, na kterou jsme se místo hraní raději dívali
Youtubeři, kteří za vás odehrají celou hru, ať už s komentářem, nebo bez něj, už hezkých pár let nejsou žádnou vzácností. Je to výtečná alternativa pro všechny, kdo si hry nemohou dovolit, nerozjedou je na svém starém železe nebo se jim prostě zrovna chce spíš koukat než hrát. Jak to ale se sledováním her na YouTube máme my, novináři, kteří mají hraní v popisu práce? Kdy jsme si odbyli svoje youtuberské poprvé?
Nejčtenější články týdne: Souboj Final Fantasy VII a Modern Warfare 2
Uplynulý týden se nesl ve znamení dvou předělávek starších her. V jednom případě jedné z nejlepších singleplayerových kampaní ve střílečce své doby, Modern Warfare 2. Ta vyšla poměrně nečekaně, a i když trochu zestárla, je dobrá. Co naopak zestárlo hodně a potřebovalo pořádně zamakat, je Final Fantasy VII. Jeho obrovský a ambiciózní remake je konečně venku, a i když jde navzdory názvu hry jen o první část celého dobrodružství, stojí to za to. FF7 je navíc absolutní klasika, a tak není divu, že se recenze remakeu dostala hned na špici nejčtenějších článků týdne.
Hry, které lahodí uším: Nejlepší soundtracky podle redakce Games.cz
Debatu, jestli mohou být hry uměním, jsme už dávno uzavřeli v jejich prospěch, ale může za to nejen grafická stránka. Spousta titulů se honosí ozvučením a hudebním doprovodem, který s klidem trumfne i filmové soundtracky a dá se sám o sobě považovat za umělecké dílo. Které herní písničky si v redakce broukáme? Ponořte se do našeho výběru!
První hra pro nehráče: Jaké tituly bychom doporučili úplným začátečníkům
„Co bych si měl/a zahrát za hru, když hry vůbec nehraju?“ Je to otázka, se kterou se od našich přátel a rodinných příslušníků setkáváme poměrně často a není zas tak snadné na ni odpovědět. Jaká je ideální vstupní brána do světa počítačových her pro ty, kteří doteď hráli akorát Solitaire, Hledání min nebo s trochou štěstí nějaké staré Sims?
Nejčtenější články týdne: Hry zadarmo a recenze Call of Duty i Dooma
Tenhle týden kraloval Doom. Jedna z nejslavnějších a nejznámějších herních značek vůbec se v roce 2016 vrátila v neskutečné formě a svým stylem i kvalitami překvapila všechny včetně nás. Doom Eternal laťku posouvá ještě výš a my jsme rádi, že se vedle standardních válečných a taktických stříleček otevírá prostor pro divokou, metalovou a pekelnou akční řež, která má koule. Není divu, že zrovna recenze Doom Eternal byla nejčtenějším článkem uplynulého týdne.
Co si zahrát, když musíte zůstat doma kvůli koronaviru
Pandemie koronaviru s sebou přináší bezprecedentní společenská opatření, včetně toho, že čím dál tím víc lidí musí pracovat z domova a všeobecně doma trávit daleko větší množství času, než jsou zvyklí. Je to i případ redakce Games.cz. Ale i z velmi špatné situace lze vytěžit něco dobrého, například si zahrát hezké hry. Hry, které vás přivedou na jiné myšlenky, které vás uklidní nebo zkrátka dobře zabaví. Nechte si od nás některé doporučit.
Naši Davidové a Goliášové: Malé hry, které byly lepší než giganti
Jednotlivým žánrům herního průmyslu vládnou železnou pěstí těžko porazitelní obři. Když se řekne týmová střílečka, hned vás asi napadne Overwatch nebo CS:GO. Když se řekne battle royale, vytane vám na mysli nejspíš Fortnite. Kartičky: Hearthstone. Fotbal: FIFA. A tak dále. Nám se ale občas líbí menší, méně úspěšné projekty, o kterých se zas tolik nemluví. Pokud vás zajímá, kteří mrňousové podle názoru naší redakce prostřelili obrovi lebku prakem, čtěte dál.
Best of 2019: Vyhlášení čtenářské hry roku
Leden nám pomalu končí a s ním tím končí i bilancování uplynulého roku. Za naši redakci jsme už nejlepší hry za 2019 vyhlásili snad ve všech myslitelných kategoriích, přidali i osobní zhodnocení jednotlivých členů redakce a nyní nám zbývá už vyhlásit pouze volby vás, našich věrných čtenářů. Některé výsledky jsou překvapivé, jiné zas tolik ne, tak pojďme na to!
Staří přátelé a čerstvé známosti v roce 2019
Minulý rok na mě z křoví nevyskočil žádný stříbrem ozbrojený Zaklínač 3, neočarovala mě božská podstata jako v Divinity: Original Sin 2, neobjevila se prostě žádná dechberoucí hra, která by pro mě celý rok definovala. Ale vážně si nemám nač stěžovat. Místo toho jsem se setkal se starými známými, se kterými je vždycky fajn se pobavit, a pak taky s několika úplnými cizinci. Jak často máte šanci sledovat při práci vesmírnou archeoložku?
2019 a takový Ten moment...
Na herní rok 2019 nebudu vzpomínat se zalíbením ani se slzou v oku. Taková docela obyčejná, nijak nevybočující sbírka dvanácti měsíců, jejichž obsah mě nadchl jen zřídka, stejně jako mě skoro neurazil. I přesto jsem si v loňském roce našel několik Těch momentů.
Best of 2019: Hra roku
Rok 2019 byl z hlediska her podivným obdobím. Celý průmysl už se připravuje na bombastický letošek a hned několik titulů se dočkalo odkladu, ať už ze strategických důvodů, nebo prostě proto, že vývojáři potřebovali víc času na dokončování. Díky tomu se letos podařilo vyšvihnout spoustě her, které by jinak zapadly v cunami AAA titulů. Tady je naše desítka nejlepších her za rok 2019. Zítra spustíme čtenářské hlasování a jsme zvědaví na výsledky, protože tenhle rok neměl jednoznačného favorita.
Best of 2019: Nejlepší svět
Herní svět. Může být roztahaný na polovinu Spojených států, nebo se rozprostírat na malé plošině. V tom, jak jej vnímáme, nehraje roli samotná rozloha, ale jeho funkčnost. Nejen po stránce různých herních prvků, ale i po stránce emocionální, kdy vás svět dané hry pohltí a takřka plesáte nad tím, co před vás staví a jak dobře vám v něm je. Pojďme se společně podívat na ty nejlepší světy loňska.
Best of 2019: Nejzajímavější postava
Existuje spousta různých důvodů, proč si zamilovat herní postavu. Možná za ni stovky hodin hrajete a pomáháte utvářet její osobnost jako v případě Geralta z Rivie. Nebo je předem daná a vy s její povahou nenaděláte vůbec nic, jako třeba u takového Krata. A letos se do naší trojice nejoblíbenějších herních postav za rok 2019 dostaly obě tyto varianty.
Divné, divnější a jiné normální hry roku 2019
Rok 2019 byl pro mě trochu jako horská dráha a kupodivu to platilo i pro herní část mého života. Zatímco na jaře mě zklamalo prakticky všechno, čemu jsem povolila vstoupit na pevný disk, na podzim jsem v záplavě ze všech stran doporučovaných titulů nevěděla, kam se vrtnout dřív. Konejšivou náruč mi nakonec nabídly spíš nenápadnější nezávislé tituly než očekávané tříáčkové pecky, ale tak už to prostě občas v životě redaktorky chodí.
Vynikající hry, které nás příliš nezaujaly
Hodnocení počítačových her je velice subjektivní záležitost, ovšem když už nějaké hře 95 procent kritiků naděluje devítky a desítky, můžete se skoro vsadit, že to bude úžasný zážitek. Ale neplatí to vždy. Připravili jsme si pro vás seznam her, které jsou objektivně vynikající, všeobecně oblíbené a nám z nějakého důvodu moc nesedly.
Best of 2019: Nejlepší příběh
Jedna z věcí, které na hrách milujeme, je různorodost postupně objevovaných způsobů, kterými lze vyprávět příběh. Na rozdíl od knih či filmů nám hry nechávají podstatně víc svobody a zároveň si nás dokážou podmanit klidně na desítky hodin. Mnohdy nás poutavé vyprávění zvládne připoutat i ke hrám, jejichž ostatní kvality jsou přinejmenším diskutabilní. Byl to případ těch nejlepších příběhů pro loňský rok? Ve shrnutích se snažíme vyhýbat velkým spoilerům, z principu kategorie to ale není možné úplně.
Samotářské radosti roku 2019
Všechno je online, všechno má multiplayer, bývá to zadarmo, ale prošpikované mikrotransakcemi. Taková už je moderní doba. Aby se člověk skoro bál, že staré dobré singleplayerové příběhové hry vymizí, protože většinou nevydělají tvůrcům tolik jako barevné repetitivní střílečky, ve kterých jde jen o to, honit se za skillem. Ale jakožto hráč, který nedá na singleplayer dopustit, mohu za sebe s radostí říct, že jsem si rok 2019 moc užil i navzdory multiplayerovým trendům.
