zdroj: Archiv
Pokud ale máte Battlefield 3 v hledáčku a číháte na každou novou informaci, můžete svůj apetit ukojit v tomto českém vývojářském deníčku, ve kterém designér a hlavní scenárista David Goldfarb předkládá charakteristiku příběhu BF3 a jeho odlišnosti od ostatních Battlefield titulů.
Nezaujatý pozorovatel by možná řekl, že BF3 vlastně jen kopíruje strukturu vyprávění, se kterou přišla série Call of Duty/Modern Warfare. V průběhu hry ovládáte různé vojáky v různých situacích a bojuje se v různých koutech světa. Celé je to navíc samozřejmě retrospektiva. Že se tvůrci u přímé konkurence inspirovali, nelze popřít, oni sami to asi veřejně propírat nebudou. Důležitý je však výsledek, s nímž se vás BF3 pokusí zaujmout. A k tomu Goldfarb říká: „Je to o atmosféře, stylu a pocitech. Je to stejné, jako v případě skvělého Temného rytíře a slabého Batmana ze 60. let, nebo rozdílu mezi filmy Zachraňte vojína Ryana a Hoganovi hrdinové. Je to jedna z věcí, které když uděláte pořádně, ovlivní zásadně vše ostatní. Přesně to je také ten aspekt příběhu kampaně pro jednoho hráče v Battlefield 3, na kterém jsme si dali záležet s cílem udělat ho ‚jinak’“.
Jinak přitom znamená, že je pryč odlehčený pohled na válku z Bad Company her, jejichž hrdiny přirovnává Goldfarb k Indiana Jonesům se samopalem. V kurzu je nyní snaha ukazovat možnou podobu současných vojenských konfliktů se vším, co k tomu patří, včetně přirozené nejednoznačnosti v otázce toho, co je dobré, a co je špatné. O něco podobného, o rozostření linie dobra (západu) a zla (východu) se ostatně také pokoušela Modern Warfare série, ale velmi naivně, neumětelsky a ve výsledku trapně (samozřejmě se mnou můžete nesouhlasit). Už z toho důvodu bude zajímavé sledovat, jak si s problémem hodnověrnosti vyobrazení morálně roztříštěného moderního světa poradí BF3, když s tím tuze bojují i filmaři, pisálci a jiní umělci.
Podle tvůrců s tím pomůže, když bude hráč situace v jednotlivých misích sledovat z pohledu několika vojáků, přestože v globále se jedná o vzpomínky jednoho člověka. „Možnost hraní za různé postavy a prožití jejich osudů a situací z první ruky vede k silnějším a hlubším zážitkům v singleplayeru,“ říká Goldfarb a není důvod mu tuto domněnku dopředu vyvracet. Když ale říká, že se tvůrci pokusili dát lidi (postavy ve hře) do kontextů, ve kterých musí přijímat emotivně věrohodná rozhodnutí, moc velkou vůli tomu přikládat jakýkoli význam nemáme. Battlefield 3 je přese všechno lineární střílečka (v singleplayeru), a jakkoli se postava ve hře může dle své charakteristiky rozhodovat věrohodně, hráči to tak vůbec nemusí připadnout. Ale s tím se perou všechny lineární hry.
Na závěr však dejme ještě jednou slovo Davidu Goldfarbovi, aby shrnul to hlavní, oč se při psaní scénáře tvůrci BF3 snažili: „Děláme jinou hru, než všechny předchozí. Je to svým způsobem strašidelné. Vše v ní je větší a dramatičtější. Atmosféra je stísněnější, temnější a syrovější, než v čemkoli jiném, co jsme dosud vytvořili. Ale hlavními hodnotami zůstává zájem o lidi vedle vás, o lidi, s nimiž se setkáváte a hrajete s nimi. To je pro nás neměnná konstanta.“
