zavřít

Order of Battle: Pacific - recenze skvělé tahovky

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt: Ze všech možných pohledů takřka dokonalá tahovka z druhé světové války, která se může prohlašovat za hrdého nástupce Panzer Generala. Tahy a hexy jsou konečně zase v módě.

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 81/100

22. 2. 2016 20:00 - Recenze autor: Tomáš Jung Komentáře: 0

Téma druhé světové války má jednu obrovskou výhodu. Skoro každý ji alespoň v hrubých faktech zná a rychle se zorientuje v situaci. Jasně víte, že záporák je ten s knírkem, že vlajka s červeným sluncem rozzlobila Ameriku a v základech máte přehled také o bojové technice. Je to vlastně takové domácké prostředí, k němuž rychle přilnete a cítíte se v něm jistě. Tahová strategie Order of Battle: Pacific toho využívá a zároveň dokazuje, že hex a tahy mohou být v moderním provedení stále přitažlivé.

Příbuzní s Panzerem

V Order of Battle: Pacific byste mohli spatřit několik jeho předchůdců. Rozhodně je cítit základ z více než 20 let stařičkého Panzer General i kousek moderního klonu Panzer Corps. Ve výčtu podobných strategií by se dalo pokračovat hodně dlouho. Zejména v poslední době se na mobilních zařízeních objevují různé strategické tituly, které spojují pěkné hexové mapy, hezky provedené jednotky a tahový systém. Například 1942 Pacific Front, 1941 Frozen Front od Handygames.

Zpočátku jsem nevěřil, že Order of Battle: Pacific může být něčím výjimečná. Předpokládal jsem, že pokud to dobře půjde, bude z ní příjemná oddychová strategie na pár večerů, k níž se po recenzování zřejmě už nevrátím. Mýlil jsem se. Takto dobře zpracované tichomořské bojiště, které uspokojí široké spektrum hráčů a obsahuje skvěle provedené pozemní i námořní bitvy jsem dlouho nehrál. Jestli vůbec někdy.

Vycházející slunce i hvězdy s pruhy

V Order of Battle: Pacific si můžete vyzkoušet válku za obě soupeřící strany, tedy Japonsko a USA. V obou případech dojdete k zajímavým koncům konfliktu. Včetně vlajky s červeným sluncem zapíchnuté do australské půdy nebo drsné invaze Američanů přímo na Japonské ostrovy. Každá kampaň má zhruba 13 bitev většinu na 50 tahů a ovládáte desítky jednotek.

Připravte se tedy na 40-50 hodin pacifického tahového pekla, v němž se objevují slavná bojiště jako Midway, Korálové moře či Guadalcanal. Jak asi tušíte, aby strategie z Pacifiku měla nějaký smysl, je třeba plně využít širých oceánů i letadlových lodí. Námořním bitvy zde naštěstí nejsou jen jako doplněk, s nímž pouze podporujete pozemní jednotky kousek od pobřeží. Naopak, bitvy na nekonečné vodní hladině se zde rozjedou na plné pecky. A to je první obrovské plus hry.

USS Enterprise hoří a Hornet potopen

Obrovská modrá plocha vypadá mírumilovně. Plují na ní asi dvě desítky vašich lodí včetně křižníků, torpédoborců a letadlovek. Dokonce i malá základna na ostrově Midway se zdá být ideálním místem pro dovolenou. Živě si můžete představit, jak místní posádka hraje v přítmí opevnění poker. Posunujete lodě pár hexů vpřed a především vysíláte průzkumná letadla do tří směrů, abyste dokázali najít nepřítele. Kromě konfliktu s malým konvojem jižně od atolu Midway vypadá vše klidně. Vy jste však napnutí, protože tušíte, že kousek od vás se nacházejí svazy japonských letadlových lodí. Průzkumná letadla bloudí oceánem, ani několik vpředu vyslaných ponorek nemá kontakt se nepřítelem. Až najednou...!

Objevují se první japonské lodě, zatím jen předvoj v podobě menších torpédoborců, který se snaží dotírat na náš svaz letadlovek. Křižníky rozstřílí tyhle japonské drzouny a mezitím již průzkumné letadlo objevilo japonské letadlové lodě. Zadáváte rozkaz ke startu letadel s bombami a torpédy, společně s několika stíhači, kteří si musí na cestě poradit s nebezpečnými letadly Zero. Modrá plocha je najednou plná letadel, lodí, výstřelů, kouře a dno oceánu se začíná plnit vraky potopených lodí. A vy sedíte před monitorem uchváceni zážitkem, jaký byste na tak fádní mapě oceánu nečekali.

Variabilita jednotek

Námořní boje se hra nesnaží jen odfláknout přetlačováním o to, kdo má větší útočné číslo. Simuluje i základní taktickou výhodu při bitvě mezi loděmi. Každý kapitán se totiž snaží, aby k nepříteli natočil svůj bok a tím využil palby všech palubních děl. Abyste této výhody dosáhli a měli větší šanci zásahu, musíte ve hře udržovat s cílem stejnou vzdálenost. Jakmile se vzdálenost s cílem změní, výhoda mizí. Podobně je to u torpéd, která udělí větší poškození lodím, které se v minulém tahu nehýbaly.

Je také třeba mít na paměti, že letadlová loď nese tři letadla, přičemž v jednom tahu dokáže odstartovat jen jedno. A samozřejmě letadla nemají bezedné nádrže a musí se vracet na doplnění. To může způsobit, že vás nepřítel nachytá s kalhotami dole, tedy bez letadel ve vzduchu nebo s piloty, kteří letí už jen na výpary z paliva a musí přistát. Přesně toto jsou faktory, které dělají námořní bitvy v Pacifiku tak opravdové.

Variabilitě a zábavě napomáhá i široké spektrum jednotek. Křižníky jsou vhodné pro obranu proti letadlům, torpédoborce jsou levné, dokáží objevit ponorky a mají k dispozici nepříjemná torpéda. Bitevní lodě excelují díky těžkým dělům a odolnosti. Stejně tak tomu je u letadel. Zatímco torpédová letadla TBD Devastator poškozují při zásahu jen loď samotnou, bomby z SBD3 Dauntless ničí při zasažení letadlové lodě i letadla na palubě. A to ještě není nic proti pozemním jednotkám.

Zpět na zem

Po oslavné ódě na námořnictvo se vrátíme na zem. V singleplayer kampaních, i přes propracované mechanizmy boje na moři, budou pozemní bitvy kvantitativně převažovat. Suchozemská klání nejdříve ochutnáte z pohledu začínajících stratégů. Ovládání je pohodlné a pochopíte ho prakticky během první minuty hraní.

Kliknete na jednotku, vidíte kam se po mapě rozdělené hexy dostane, koho může z daného místa zasáhnout a dokonce jaký bude předpokládaný výsledek souboje. Nad zaměřenou jednotkou se objeví dvě čísla, jenž napoví, kolik ztrát utrpí nepřítel a kolik vy. Mapa je graficky hezká, přehledná a nabízí několik stylů zobrazení, díky kterým nikdy neztratíte kontrolu nad situací ani u velkých map.

Order of Battle: Pacific vás na začátku vede za ruku a ve své podstatě nenechá udělat vážnější chybu v rozhodnutí kam jet a na koho útočit. Nováček by si měl uvědomit jen základní fakta, jako je větší zranitelnost jednotek v otevřené krajině a naopak lepší obranné číslo pro vojáky v lese či ve městě. Poté nováčka začne zajímat i zvýšená pohyblivost po cestách, časem už si dá pozor na bahno. A když chvilku vydrží, dozraje k pochopení, že při útoku na jednoho nepřítele z více směrů se jednotky podporují, a občas se hodí i dělostřelectvo.

Kruté bitvy zelenáče časem donutí přemýšlet o zásobování a obkličování. Tohle vše se naučí v pohodě, intuitivně, rychle a bude se u toho mnoho desítek hodin bavit. Skončí třeba jen u menších scénářů a u rychlých multiplayerových bitev, možná ani nebude mít potřebu dokončit kampaně. V zábavnosti to hře neubírá, obsahu je tu víc, než dost.

Sousto pro zkušené velitele

Postupem času ale pochopíte, že snadnost ovládání a veškeré základní principy boje jsou pouze vnějším obalem, přes který se dostanete k značně promyšlenému strategickému i taktickému jádru. Začněme rozmanitostí jednotek, kterých je ve hře přes 500 typů. Každá se hodí na něco jiného, téměř každou můžete nějakým způsobem vylepšit, přidat k ní velitele a samozřejmě během kampaně sledujete jejich statistiky a vývoj. Většina scénářů začíná masivním nákupem výzbroje, čímž jste nuceni se jejich schopnostmi skutečně zabývat.

Ano, začátečník si možná vystačí se základní pěchotou, jedním druhem tanku, pobaví se vylepšením pěchoty o přidaný transportní náklaďák, ale znalci válečného umění si pohrají s detaily. Bude se hodit plamenometný tank na bunkry? Má cenu nakoupit ženisty a bourat mosty? Využiju pokládání min? Jakým způsobem si zajistím průzkum?

Už vím! Plameny se hodí vždycky, ženisté mě uvolní cestu přes minová pole a jako průzkum použiji rychlé lehké obrněné transportéry. Z jednoho letiště pak vyšlu pár letadel, ať mám přehled o bojišti. Radši si vezmu i dva křižníky, aby mohly ostřelovat pobřeží a pomoci mě s vyloděním. Vrcholem, k němuž nemusí všichni dorazit je pak například finální šedesátitahová invaze do Japonska s hlavním cílem - obsadit Tokio. Jen počáteční nákup jednotek a jejich rozmístění poskytne hodiny válečné zábavy.

Konzervy a náboje

Stojím si za tím, že dobrá strategie ze skutečného pozemského konfliktu musí obsahovat simulaci zásobování. U Order of Battle: Pacific je to klíčový a především dobře zpracovaný prvek. Zmáčknete mezerník a ihned zjistíte, která jednotka má problém s dodávkou virtuálních konzerv a střeliva. Hlavními centrálami zásobování jsou města, případně lodě na moři nebo u pobřeží.

Každý tento zdroj má však omezené kapacity a pokud některé území přetížíte počtem jednotek, začnou ztrácet efektivitu. Tu představuje souhrn morálky a bojové připravenosti. Nepočítejte pak, že z takové armády dostanete při jednotlivých bitvách kloudný výsledek. Opačně lze faktor zásobování využít také při obklíčení protivníka. Z obklíčení nepřátelské jednotky pomalu vysajete poslední chuť bojovat a pak ji jednoduše zničíte.

Další zajímavou drobností jsou specializace armád. Po úspěšně dokončené bitvy a v určitý moment kampaně, vám hra nabídne volbu specializace. Můžete například u pěších japonských jednotek použít schopnost útoku banzai, Američané mají časem dostupnou atomovou bombu, která zničí nepřítele na rozlehlém území. Specializace vám také zvýší zkušenost jednotek nebo dodá extra body v zásobování. Celkově nejde o zásadní výhody, ale příjemné oživení strategických možností.

Mody a scénáře zdarma

V současné době na mě ve Steamu svítí neskutečných 98 odehraných hodin Order of Battle: Pacific. Samozřejmě, za tu dobu jsem našel i několik chyb. Ubíjející jsou dlouhé časy při odehrávání tahu AI protivníka, zejména ve velkých bitvách. Občas se hra zasekne a někdy vás bude štvát až přílišné zjednodušení principů, které povede k podivným a nerealistickým výsledkům jednotlivých soubojů. Ve hře však nenajdete nic zásadního, co by mělo zabránit koupi Order of Battle: Pacific.

Co vás může zarazit je na titul podobného vzezření a žánru nemalá cena 37 euro, což je ale u her od Slitherine běžné. Ta je však kompenzována mnoha bezplatnými scénáři dostupnými na internetu a také oficiálně vydanou bezplatnou modifikací Battle of Britain. Další peníze dáte až za přídavnou kampaň Order of Battle: Morning Sun, zahrnující čínsko-japonskou válku. V přípravě je pak datadisk Order of Battle: US Marines, jenž slibuje zajímavé bitvy na ostrovech i okolních mořích.

Obsah navíc silně zvětšuje multiplayer. Jde o klasický PBEM, který je však plně automatický a bezproblémový. Tahy neposíláte emailem, jak bylo v době herně kamenné zvykem, ale samy se nahrají na server a protihráči přistane do mailu je upozornění o odehraném tahu. Skvělý, jednoduchý a chytlavý způsob, jak vést bitvy proti živým stratégům.

Panzer General znovu povstal

Pokud vám není tvar hexu protivný a druhou světovou válku považujete za stále herně zábavný konflikt, k němuž se navíc dokonale hodí strategický žánr, je pro vás Order of Battle: Pacific naprosto ideální záležitostí. Sympatické je, že inteligentně usnadňuje vstup do hry nováčkům. Otrlé velitele pak potěší pomocí stovek různých jednotek a nespočtu možností, jak v každé bitvě zvítězit. S čistým svědomím mohu prohlásit, že po více než dvaceti letech od vydání Panzer Generala se objevil jeho skutečný následovník. Je modernizovaný a vylepšený a přesto ctí původní mechanizmy i myšlenky.

Tagy: strategie tahová válečná

Zdroje: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.