Ještě před příchodem dlouho očekávaných Heroes of Might and Magic IV je tu jiná tahová fantasy strategie, která s nimi má mnoho společného, ale zároveň přináší i některé originální prvky.

Autor: ACE
Publikováno: 13.února 2002

zdroj: tisková zpráva Fantasy světy již delší dobu prožívají svoji renesanci. V dřívějších dobách jste se s draky, kouzelníky, magickými runami a hordami goblinů mohli setkat většinou jen v tzv. dungeonech - RPG hrách, zpravidla pro hardcore hráče, založených na principech papírových her na hrdiny, jako je Dungeons & Dragons. U těchto her zpravidla nikdy nezáleželo na grafice, hráči si libovali v ohromném množství vlastností své party postav, statistik a všemožných dalších čísílek, které běžný smrtelník nechápal, a tak pro spoustu obyčejných lidí bylo jednodušší na pohádkové příšerky zapomenout a utéci k pro ně přijatelnějším žánrům, například ke sci-fi. Postupem času se však hráčům přejedly plazmové blastery a alieni, takže postupně přišli fantasy hrám na chuť, tituly jako Warcraft nebo Diablo jsou toho důkazem.

• Další klon Etherlords a Heroes of Might & Magic
A tak v roce 1999 vyšla hra Disciples. Pravděpodobně jste o ní neslyšeli, mezi ostatními tituly bohužel nevynikla. Nicméně teď, v roce 2002, vychází její přímé pokračování, které se dílu prvnímu podobá jako vejce vejci. Pochopitelně ne, co se vizuální stránky týká, ale herní systém je prvnímu dílu značně podobný. Ve zkratce by se dalo říci, že se jedná o další klon Heroes of Might and Magic, obdobně jako prosincoví Etherlords (recenze) - s několika hrdiny chodíte po strategické mapě a bojujete s neutrálními příšerami, hlídajícími důležitá místa na mapě a následně s hrdiny protihráče. Zatímco v Etherlords byl kladen větší důraz na souboje, připomínající karetní hry Magic: The Gathering, v Disciples II je primární právě strategická část a chození po mapě.

Vzhledem k tomu, že se jedná o pokračování, i příběh, který je důležitou součástí této hry, úzce navazuje na události prvního dílu. Jste uvrženi do událostí deset let po té, co se podařilo zapečetit runou bránu, kterou do poklidného světa Nevendaaru začaly proudit jednotky chaosu a nemrtvých. Žádná magie však netrvá věčně, a tak je zlo opět tady a kladní hrdinové mají co na práci. Toto byl úvod do světa hry jako takového, vlastní příběh se však začíná odvíjet v závislosti na tom, za kterou stranu se rozhodnete bojovat.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Za stranu dobra nebo zla?
Jak na straně dobra, tak na straně zla máte na výběr mezi dvěma rasami. Za kladné hochy to jsou především armády Impéria, uctívající světlou magii a praktiky nablýskaného ocelového ostří obouručních mečů. Pokud vám ale nesedne královská formálnost, můžete zkusit důvěřovat tzv. Horským klanům. Vysoko v horách, kde vládne pouze sníh a led, totiž žijí trpaslíci, mistři bojových seker a runové magie, kteří mají k boji proti zlu spoustu osobních důvodů - už jenom to, že se zlo objevuje právě v jejich horách.

zdroj: tisková zpráva Avšak pokud máte záporňáckou náturu, určitě raději sáhnete po rasách, hájících zájmy temna, snažících se zaplavit tento škaredý, pozitivní svět plný lásky a dobrých skutků a přetvořit jej na útulné místečko v odstínech černé. Klasikou volbou pak pro vás budou armády nemrtvých, disponující temnou magií a jednotkami, jejichž společným rysem je odumírající tkáň. A pokud vám bude i tato rasa jenom malým zadostiučiněním, můžete sáhnout po armádách chaosu, sídlících kdesi v nitru země, v místech, kterým někteří říkají peklo.

Jak asi správně tušíte, váš výběr je klíčový pro styl vaší další hry. Každá rasa má zcela jiné jednotky, kouzla, města a také příběh - nicméně síla jejich jednotek je vcelku vybalancována, takže nehrozí, že by některá rasa měla navrch.

• Specializace hrdiny
Po výběru rasy na vás ještě čeká výběr specializace vašeho hrdiny. Na výběr máte ze tří možností - válečník (warrior lord), mág (mage lord) a nebo vůdce gildy (guildmaster). Pro začátečníky je asi nejjednodušším řešením válečník - má sice omezené používání kouzel, ale každý tah se mu regeneruje trocha energie. V pozdějších kolem je však nejsilnější mág - kouzla ho stojí pouze polovinu many a může kouzlit častěji, než ostatní. Guildmaster je nejzajímavější volbou, která vám srazí náklady na vývoj vašich měst na polovinu a přidá speciální vlastnosti vašim špiónům.

Každá rasa může používat špehy na zjišťování informací o nepříteli, ale pouze guildmaster má špehy-sabotéry. Ti můžou například kompletně eliminovat slabší jednotku nebo změnit pořadí jednotek v nepřítelově armádě a tak umístit slabé jednotky do první linie.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Následuje už jen výběr jedné ze čtyř obtížností a jste uvrženi do vlastní hry. Mezi jednotlivými misemi v rámci kampaně (které se zde říká sága) je vám vyprávěn příběh, doplněný video-sekvencemi, kombinující nádherně kreslenou grafiku s renderovanými postavami, které však bohužel už tak kvalitní nejsou - mnohem reálněji vypadají například postavy z Dead or Alive 3 na X-box, tam se dokonce jedná o real-time, ale zde už o vyrenderované modely, na kterých si autoři mohli dát více práce.

• Klady a zápory mapy
Nejvíce času budete trávit na taktickém pohledu na celý svět s klasickou lištou s ovládacími prvky u pravého okraje monitoru. Tam kromě různých ovládacích tlačítek najdete i minimapu, která by vám měla usnadnit orientaci na větších mapách. Bohužel tomu tak není, je vcelku nepřehledná a moc toho na ní vidět není, takže pro rychlou navigaci nakonec stejně zůstanete u stylu, naučeném v Heroes of Might and Magic (HoMM) - u tlačítek pro přechod na dalšího hrdinu nebo město. Díky pevně daným ovládacím prvků hry navíc nemáte možnost zvolit si rozlišení. Celá hra běží v 800x600, což je pro nás, majitele větších monitorů, ne zrovna velký komfort - dal bych přednost většímu rozlišení s tím, že budu mít větší přehled o mapě.

zdroj: tisková zpráva Ta je provedena v isometrickém stylu a je opravdu detailní. Jednotlivé budovy zapadají do okolního prostředí, někdy možná až příliš - takže vám bude chvíli trvat, než se zorientujete a poznáte důležité budovy od ostatního „křoví“. Bohužel jsou občas až moc dobře maskovány i nepřátelské jednotky, takže se vám bude stát, že celkem poklidná procházka horskou roklinou se změní v krvavá jatka.

Princip hry na taktické mapě je víceméně identický s HoMM - hra probíhá na tahy, při kterých se jednotliví protivníci střídají. Když na vás přijde řada, můžete s každým svým hrdinou popojít o určitý počet kroků, případně bojovat v nějakém tom setkání s nepřítelem. I ve vlastní hře je naskriptován příběh, takže často se dozvídáte důležité okolnosti z dialogů s postavami, které během hraní potkáte.

• Těžba zlata nebo dalších surovin
Systém surovin je zde, oproti v tomto ohledu bolestivým Etherlords, značně zjednodušen. Prakticky univerzálním platidlem je zde zlato, za které pořizujete jednotky, stavíte budovy a upgradujete města. Dále se na mapě nachází zdroje čtyř druhů many, každý typ pro jednu rasu, kterou používáte primárně při kouzlení. Nicméně postup zabírání zdrojů surovin je zde poněkud odlišný, než v ostatních hrách. Zlatý důl nelze jednoduše zabrat - k tomu, abyste z něj těžili zlato, se musí nacházet na vámi ovlivněném území. Vaše území se rozrůstá kolem vašich měst a jeho velikost také záleží na velikosti města - podobně jako v Civilizaci 3.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Nicméně i zde existuje možnost, jak si zabrat důl, který se nenachází v bezprostřední blízkosti vašeho města - můžete v jeho blízkosti pomocí speciální jednotky do země umístit jakousi kouzelnou hůl, v jejímž okolí se pak země stává vaším majetkem a tím pádem i důl. Tuto hůl však musíte chránit jako oko v hlavě, protože nepřítel může udělat to samé. A vzhledem k tomu, že to všechno byste nestihli pouze s jedním hrdinou, můžete si najmout dalšího.

• Zlepšování jednotek
Nového hrdinu si můžete najmout ve svém hlavním městě - na výběr máte z pěti různých specializací - a rovnou ho vybavit jednotkami. Oproti HoMM je zajímavostí, že i hrdina v soubojích bojuje a tak má svoje místo v rámci celé party. O každé jednotce si pomocí pravého tlačítka myši můžete zobrazit překrásně malovaný portrét a její detailní informace - například počet životů, síla a typ útoků a také množství zkušeností a hodnota nutná pro postup na vyšší úroveň.

zdroj: tisková zpráva Postup na vyšší úroveň je v této hře naprosto zásadní záležitostí, bez které se nikdy nedostanete k silnějším jednotkám. K hrdinovi můžete totiž najmout pouze „záklaďáky“ - elementární bojovníky na nejnižší úrovni, ze kterých se při přechodu na další úroveň stávají specialisté. O tom, k jaké specializaci budou inklinovat, rozhodují právě budovy, postavené ve vašem hlavním městě.

Vzhledem k důležitosti vývoje zkušeností vám bojovníci, kteří jsou poraženi v boji, zůstávají v rámci party a vy je můžete - buďto pomocí magických artefaktů, nebo ve městech - přivést znovu k životu. Podmínkou pochopitelně je, že jste daný souboj vyhráli - v opačném případě pochopitelně přicházíte o všechno. Bohužel bojovník, který v dané bitvě zemřel, si z ní neodnese drahocenné zkušenosti, takže se vyplácí mít s sebou vždy pár magických předmětů, kterými můžete své jednotky léčit. Ty však nemůžete používat, jak se vám zlíbí, spoustu artefaktů se váš hrdina teprve musí naučit používat. K těmto vědomostem se dostane vždy při přechodu na další úroveň, kdy si můžete vybrat z několika speciálních vlastností, kterými ho můžete obdařit.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Slabé zpracování soubojů
Nakonec jsem si nechal souboje. Ty jsou bohužel velkou slabinou této hry. Jediné, co u své party můžete nastavit, je pozice svých jednotek v rámci formace (tři vpředu a tři vzadu). Při vlastním boji pak už můžete jen klikat na jednotky, které jsou nejblíže a modlit se, aby se vaši bojovníci co nejvíce trefovali. Na rozdíl od HoMM je zde tlačítko pro automatický souboj vcelku užitečnou záležitostí, protože moc ovlivnitelné souboje nejsou. Jednotky jsou zobrazeny relativně pěkně, ale občas v tak podivné perspektivě, že jednoduše ztratíte přehled. V tomto ohledu zůstávají Etherlords nepřekonáni.

Kromě celé kampaně máte možnost hrát i jednotlivé mise, které si také sami můžete vytvářet v přiloženém editoru. Za zmínku určitě stojí možnost hry více hráčů, ať už přes TCP/IP nebo tzv. hot-seat, čili střídání několika hráčů u jednoho počítače. Nepředpokládám však, by to zrovna Disciples II byly žhavým kandidátem na nejoblíbenější hru nějaké lanparty - jak už to tak u her na tahy bývá, jedná se o opravdu zdlouhavou záležitost.

zdroj: tisková zpráva Dostali jsme se k závěru recenze. Zde by mělo zaznít rezolutní ano, nebo ne. U této hry to však není jednoduché. Na jedné straně několik originálních nápadů co se týká konceptu hraní, na straně druhé dost ochuzené souboje a stavění měst. Pro fandu tohoto typu her to je však určitě vynikající hra a svou závislost stylu „ještě jeden tah a už fakt končím“ dosyta tímto titulem nakrmí.

Mimochodem, zdá se mi, že hry tohoto žánru jsou čím dál tím víc stejné - při hraní se neubráním pocitu, že „tohle jsem už někdy hrál“. Možná je to můj osobní pocit, zkuste se k tomu vyjádřit v .

Stáhněte si: Demo (147 MB)