Komando nemilosrdných
Původní formuli Syndicate Satellite Reign precizně zachovává. Hráč v 3D izometrickém pohledu v reálném čase diriguje čtyřčlennou jednotku „agentů“ skrze koridory kyberpunkové megapole, která jakoby z oka vypadla Los Angeles z Blade Runnera. Cílem je splnit jeden z několika úkolů, obvykle spočívajících v poškození jedné z několika militarizovaných korporací, a přitom zároveň neumřít rukou nepřátelských nohsledů nebo po zuby ozbrojené policie.
Naštěstí mají vaši agenti daleko k bezbrannosti. Krom speciálních schopností daných třídou třímají postavy i enormní zbraně. Zkrátka recept na kybepunková jatka jako z roku 1993, jenom vylepšený o moderní grafiku a několik principů z akčních RPG/MOBA her jako jsou třídy agentů nebo jejich schopnost se respawnovat na jediné mapě bez nutnosti loadování.
Na hru s předčasným přístupem nabízí Satellite Reign již nyní pořádnou porcí obsahu. K dispozici je sice jenom jeden z několika plánovaných městských sektorů, už jeho současná velikost však překvapí svou rozsáhlostí. Hratelnost se momentálně omezuje pouze na útoky na uzavřené enklávy korporací, popřípadě na několik triviálních úkolů v ulicích (najdi informátora v davu lidí apod.). Simulace městského života není zrovna dechberoucí (o tom více níže), minimálně na první pohled ovšem atmosféra šlape tak, jak by se od noirového kyberpunku čekalo. Posuďte ostatně sami z videí.
Jakmile dojde na akci, vaši sabotéři, doposud brázdící propršené a neony ozářené ulice pod závojem anonymity, vytasí zbraně nebo nahackují počítačové konzole s cílem dostat se k jednomu z několika „sejfů“ a připravit nepřátelskou korporaci o jedno z jejích tajemství. Neobejde se to bez poplachu, následně ani mnoha vystřílených projektilů, těl tancujících v rytmu olova či plasmy a vůbec všudypřítomné amorality celé operace. Prostě další obyčejný den kyberagenta v práci pro dystopii.
zdroj: YouTube.com
Když dva dělají totéž…
Komu tedy ke štěstí stačí jednoduché opakování stejných postupů, bude dozajista nadšený. Díky otevřenému designu si navíc úvodní město můžete procházet, jak je ctěná libost a plnit úkoly na přeskáčku či různými postupy. Navíc většina výtek proti Satellite Reign může být časem eliminována s tím, jak se hra bude postupně dostávat z alfa a beta verze do finální fáze vývoje. Přesto se nelze zbavit dojmu, že některé prvky jsou zatím poněkud povrchní.
Zároveň si musíme přiznat, že Syndicate, jako vzor Satellite Reign, z dnešního pohledu na taktické strategie nebyl zrovna etalonem taktiky ani strategie. Satellite Reign se přitom nese možná až v příliš podobném duchu, zatímco někdejší recept dnes už nefunguje jako kdysi.
Problém představuje už samotné město. Byť je možné jím proplouvat libovolně, celkový design připomíná spíše Potěmkinovu vesnici než komplexní simulaci, reagující na hráčovy činy. I staré zombie simulace na Javě nabízejí zajímavější simulaci městského prostředí. Ačkoliv sice město a jeho obyvatelé či doprava v Satellite Reign vykazují aktivitu, dění je veskrze generické a hráč na něj má pramalý vliv.
Předpřipravených NPC hra nabízí málo a komunikace s nimi nepřipomíná tradiční RPGčka. Bugy a absence simulace života navíc zamezují kreativnímu využití prostředí například zablokováním dopravy, protože auta mnohdy projíždí skrz sebe a policii tak nezpomalíte. Rovněž zatím nepočítejte, že byste mohli řešit úkoly v převlečení za civilistu či strážného a vyhnuli se tak využití akčního přístupu. Přitom bohužel chybí i zničitelné budovy, které by alespoň akci proměnily v něco mnohem výjimečnějšího.
zdroj: Archiv
I v akci samotné je postup podobný jako vejce vejci. Uzavřené korporátní enklávy ve městech obvykle nabízí hlavní vchod a zadní vchod. Kde to skill hackera dovolí, je lepší se vkrást zezadu, ani frontální útok však neplatí za sebevražednou misí. Jakmile se navíc hráč dostane do nitra enklávy, průzkumu bojem se nevyhne, ať už jde odkudkoliv. Agenti disponují jenom velmi omezenou paletou stealthových aktivit – vrcholem je automatické zakleknutí, když na ně míří kamera a mají zároveň před sebou překážku.
Umělá inteligence vojáků je "naštěstí" tak mizerná, že pokud se s komandem chytře schováte a nevykukujete pár desítek sekund, žoldáci soukromého sektoru klidně zapomenou na předešlou pětiminutovou přestřelku i tlející hory mrtvol a vyrazí na své původní pozice.
Hra navíc neumí neúspěšnou snahu náležitě potrestat, poněvadž zastřelení agenti se jednoduše respawnují u nejbližšího oživovacího bodu. Klidně tak přispěchají na pomoc svým obleženým parťákům, kterým u nohou ještě nestihly ani vychladnout provrtaná těla staronových kamarádů…
Inspirace překonaným?
Jak už padlo, a musí tomu tak v dojmech z early acces verze být vždycky, některé uvedené problémy patří k nešvarům rané verze a brzy zmizí. Lze si třeba představit, že možnost zvolit vybavení jednotky nebo širší simulace města včetně možné destrukce se časem ve hře objeví. A výrazně proměnit se mohou i souboje.
Hře například fatálně chybí možnost zapauzovat dění a rozdat rozkazy, což rozhodně není nenapravitelný nešvar. Těžko se však u triviálních střetů lze zbavit dojmu, že samotné jádro hry, totiž infiltrace enkláv plížením nebo střelbou, někdy projde výraznější proměnou a rozpracováním. Podobně pochybuji, že nynější systém akce, obvykle probíhající ve stylu „parta 1 kropí do party 2, dokud jedné nebo druhé straně nedojdou životy,“ dostane nějakou oživující vývojářskou injekci.
Satellite Reign zkrátka nepůsobí, že je na propracovanější taktickou či akční část stavěná. Původní Syndicate, ani nynější verze Satellite Reign jednoduše nedosahuje takové komplexnosti stealthu jako třeba o fous mladší Commandos, ani není tak detailní akcí jako Fallout Tactics či alespoň XCOM: Enemy Unknown.
Aby se hra přiblížila Commandos, chybí jí větší prostor na mapě a pestřejší skilly postav. Aby se posunula směrem k Fallout Tactics, postrádá tahové bitvy (přestřelky probíhají, stejně jako dříve, v reálném čase) a silnější zbraně. Nynější bitvy nápadně připomínají nekonečné kropení A-týmu. Extatické ohlasy na Steamu jsou tak dle mého do značné míry dané absencí Syndicate podobné hry na trhu, ne ani tak vysokou kvalitou Satellite Reign.
Čas od času ale už první verze Satellite Reign vyčaruje kouzelné momenty. Třeba když s týmem utíkáte po podařené zabíjačce v sejfu jedné korporace, ale s agenty vběhnete rovnou před vrata korporace jiné, kterou jste okradli o půlhodinu dříve, a celá scenérie se stane svědkem šílené křížové palby. Bohužel se mi už ale nepodařilo dostat dvě korporace do vzájemné bitvy nebo něco podobně zajímavějšího. Solidnější okamžiky simulace kyberpunkové metropole, které by jednoho donutily sednout si na zadek, tak prozatím chybí.
Základ solidní hry tu ale rozhodně je a i early access verzi Satellite Reign lze projít několikrát dokolečka. Na druhou stranu, pokud vývojáři nevylepší důležité součásti designu, ze slibně působící hry může nakonec docela dobře být pouhé torzo původní Syndicate, které sice navenek působí věrně, uvnitř však ani zdaleka nenabízí tolik možností, kolik by podobná hra v roce 2015 zasluhovala.
