Vynikající je třeba při deathmatchi změna radaru. Už vás nevede za ručičku, aby vám ukázal směr, kde se váš cíl nachází. Jen se rozzáří, když máte oběť v linii dohledu a je jen na vás, abyste podle chování poznali, kdo z davu to je. Tady mám malou poznámku ke grafické stylizaci postav. Zdálo se mi náročnější hrát za postavy, které jsou celé v bílém, protože většina ostatních má na sobě oblečení v tónech hnědé, tmavě červené či zelené. Zatímco vyhledání „tmavého“ cíle chvilku trvá, obě „bílé“ postavy z davu vystupují. Ale spíše půjde o zvyk, kdy se naučíte odlišovat i ty „tmavé“.

Postavy a jejich animace působí skvěle. Esteticky mi přišlo, že lépe sednou do atmosféry Istanbulu, protože minule v Brotherhoodu třeba technik celkem vyčníval z davu. Každá postava má jinou animaci, odpovídající pozadí dané postavy. Osobně oceňuji práci mamlúckého bojovníka, jíž ostatně vidíte v traileru, který prostě přijde a umlátí vás bojovým kladivem, palicí, obouručním palcátem, nebo co to vlastně je.

Klíčové ovšem pro multiplayer ACR je, že pořád platí pravidlo: „promyšlená vražda se vyplatí víc, než tři akční“. Několikrát po osobě se mi podařilo vyhrát kolo i se záporným KDR (kill death ratio - poměr toho, kolikrát jste zabili a byli naopak zabiti), protože jsem za jedno zabití dostával mezi 400-650 body, zatímco neopatrní spoluhráči se velmi často prozradili a za zabití dostávali stěží 100-250 bodů.

Vliv nových prvků však bude nutné otestovat dlouhodobě až v plné hře. Jedna chyba může na vyšších levelech hru zcela destabilizovat. Oceňuji však již nyní systém odemykání jednotlivých vlastností, které už nenaskakují tak, jak se probíráte novými úrovněmi. Naopak získáváte body, které následně investujete do toho, co se vám hodí.

Celkově si multiplayer stále drží specificky adrenalinovou atmosféru, jakou měl už minule a odměňuje trpělivé hráče, kteří jedou podle pravidel, a nezvýhodňuje zběsilé zabijáky, kteří úrovní probíhají. ACR multiplayer bude podle všeho opět pro trpělivé hráče a fajnšmekry.