Proteus dokazuje, že to jde i bez násilí
zdroj: tisková zpráva

Proteus dokazuje, že to jde i bez násilí

19. 6. 2011 12:20 | Novinky | autor: Marek Král |

„Damn, that was annoying,“ hláškuje Atomový vévoda. Jenže Duku, ne vždycky má každý chuť nakopávat prdele a žvýkat gumu. Je to tak, nebo ne? Proteus jako by čekala, až se jí vrátí bratříček Minecraft (který vyrazil do světa na zkušenou), že si počká, jak ve světě pochodí, a pak, až se bude navracet s rozzářenou tváří, tak teprve sama vyleze ze stínu a řekne si: „Tak já to teda taky zkusím!“ Jasně že plácám, ale náhody, že obě dvě hry vypadají „podobně“, jsou prostě moc náhodné. Ono je to ale stejně jedno. Důležité je, že tu JSOU vývojáři, kteří nabízejí odlišný zážitek z hraní, než na jaký jsme zvyklí odjinud („Hail to the king, baby.“), takže si můžeme říct: „Teď bych se nejradši na všechny vykašlal, kecnul si na zadek, dal si vodu s medem a s ledem a vychutnal si támhleten moc príma západ slunce.“

Ed Key, kryptolesník se zájmem o etnobotaniku, ze severozápadní anglické Cumbrie to vidí stejně; i proto ostatně rozjel nadějný projekt, který se duchem blíží spíš k Cestě od thatgamecompany než k Minecraftu (něčím jsem ten úvod načnout musel). Ed Key je pro mnohé neznámým pojmem, ačkoli zmiňuje, že v herní branži dělá již devátým rokem; nezbývá než věřit. Proteus je nezávislý projekt, na kterém si nejvíc užijeme toho, že v něm jsme. Zapomeňme na střílení, exploze a šimrání očí kudlou, Proteus nabízí svět, kde je radost zahledět se na hvězdy a následně pronásledovat prchající světlušky. Tady jde o ryzí objevování a nasávání atmosféry nosem, zatímco nám uši přikyvují, že tohle je doopravdy skutečné.

Procedurálně tvořené prostředí je totiž doprovázeno dynamicky namíchaným ambientem s příměsí reálných zvuků přírody; opět potvrzující můj názor, že je úplně jedno, jak moc pixelatá grafika nám propaluje oči, poněvadž jakmile si naše uši řeknou: „Jo, tohle rezonuje reálně!“ tak to mozek jako reálné vyhodnotí (tohle si schválně pusťte, abyste viděli a slyšeli, co mám na mysli). O hudbu se u Protea stará talentovaný David Kanaga, jehož psychedelické kusy jsou k dohledání zde. (Na Bandcampu můžete okusit např. jeho Music for Games 2 nebo Flower Walk EP.)

Ed plánuje projekt vydat ve dvou vlnách: v té první s koncovkou EP by se vypustila „hotová“ hra s nějakými těmi tweaky, fixy a další přidanou hodnotou za cenu 5 doláčů (85 kaček); ta druhá s příponou LP by nabízela větší obsah za nulovou cenu nebo se slevou (pro majitele EP verze); a možná přijde i třetí vlna se štítkem „speciální edice“, která bude obsahovat CD nosič s hudbou a dalšími zábavnými bonusy, jaké si od indie vývojářů jen dokážeme představit; toto vydání bude už pochopitelně krabicové.

Kdo zhlédne video ze hry a měl by chuť si ji projít sám, ten ať stahuje z této stránky. „Who wants some?“ Promiň, Duku, tady v tom rajonu se fakt nestřílí.

zdroj: Archiv

Nejnovější články