Ne každá hra musí mít komplexní, dramatický příběh. Ale když už nějaký příběh má, je velmi žádoucí, aby byl co nejkvalitnější. Jak se pozná? Protáhne vás i skrze momenty, kdy máte pocit, že hratelnost nemá co nabídnout. Donutí vás zůstat vzhůru dlouho po večerce. Mluvíte o něm ještě měsíce poté, i když to třeba vaše okolí úplně nezajímá. Případně se ptáte: „A kdy bude pokračování?“ Nám za rok 2024 vyšly tyto tři herní příběhy jako ty nejlepší.

3. místo – Metaphor: ReFantazio

zdroj: Atlus

Atlus, respektive Kacura Hašino, umí. Tvůrčí brk cizelovaný na sérii Persona využil v téhle dystopicko-utopické fantasy naplno. Příběh světa, který je rozdělený jak podle hranic, tak podle kast, zaujme od první chvíle. Jakmile zjistíte, že tu nenajdete lidi a když už se o člověku mluví, jde o podivná monstra, jste zaháčkovaní.

Hašino vytváří paralely s naším reálným světem, ale zabývá se i otázkami svobodné vůle nebo toho, co vlastně tvoří utopické, vysněné světy. Do toho přidává notnou dávku politikaření a zamyšlení nad úlohou víry ve společnosti. A také odolal tradičnímu fanservisu v podobě romancí, protože prostě do příběhového konceptu Metaphoru nesedly. Kdyby občas tohle vyprávění nesklouzlo k žánrovým stereotypům, bylo by to i na víc než bronzovou pozici.

2. místo – Silent Hill 2

zdroj: Bloober Team

Jasně, můžete říct, že tady trochu Bloober Team se svým stříbrem podvádí, protože příběh remaku Silent Hillu 2 následuje šlépěje původní hry. Okamžitě lze ale nabídnout pár protiargumentů. V první řadě, i když je příběh sám o sobě prakticky totožný, tým kolem scenáristy Andrzeje Mądrzaka hodně zapracoval na tom, aby se původní vize Hirojukiho Owakua dostala k (staro)novým hráčům ve stejně působivém stylu jako u originálu. To není nic jednoduchého, protože celý koncept vyprávění funguje jinak ve hře staré 23 let, s tehdejšími technologiemi, a dnes.

K tomu je ale vyprávění rozšířené a některé nové nuance ocení především ti, kteří originál znají zpaměti. Navíc, celá zápletka a její rozuzlení stále fungují na jedničku a jak už bylo řečeno, původní hra vyšla v roce 2001. Pro někoho je tak Jamesova cesta po stopách zesnulé manželky úplně nová, neokoukaná.

1. místo – Final Fantasy VII: Rebirth

zdroj: Square Enix

Zase remake! Ale koncepčně naprosto odlišný. Že předělávka Final Fantasy VII se příběhově pustí v klíčových momentech jiným směrem než původní hra, jsme si vyzkoušeli už v prvním dílu. Je to součást kouzla téhle oživené klasiky, protože si nikdy nemůžete být docela jistí, kdy slepě následuje předlohu a v čem se místní hrátky s příběhovými zvraty odliší.

Rebirth tento přístup ještě akcentuje a navíc dodává spousty, spousty nového obsahu, který prostě v původní hře nenajdete. Popravdě, brzy vás ani nenapadne řešit, jak to bylo v před dekádami a necháte se plně pohltit celým epickým dobrodružstvím, které v posledních hodinách finišuje v pořádném tempu a zároveň se vyhýbá prokletí prostředních dílů – ačkoliv končí otevřeně, nemáte pocit, že by nedošlo k uzavření mnoha důležitých linií. Těšíte se na trojku, ale zároveň nemáte pocit, že vám někdo sebral hračku ve chvíli, kdy jste nebyli připraveni. Skvělá hra, skvělý příběh.