Co se týče nepřátel, ačkoliv se ve hře objeví samozřejmě i nelidé, tentokrát se představují roboti, kteří jsou zjevně lidské výroby. Poznáte v jejich designu zbroje vojáků COG a také řeči. Je pravděpodobné, že Marcusův syn J.D., hlavní hrdina hry, něco provedl na velitelství a utekl před jednotkami COG, které jej teď chtějí zabít s pomocí robotů.
Hra se totiž odehrává pětadvacet let po konci třetího dílu. Na Seře zbývá jen několik set tisíc lidí, které COG nahnal do opevněných měst, kterým vládne stanné právo. Jen zlomek populace tohle odmítl a žije mimo diktát vojenské vlády, přičemž sem zjevně spadá i notně prošedivělý Marcus Fenix, který patří opět k tomu nejlepšímu, co video nabízí. Zajímavé je, že roboti jsou označování jako DeeBees, což vede k úvahám, že může jít o vynález Damona Bairda, člena původního kvarteta (a mého oblíbence, takže běda, jak z něj bude záporák).
V základu jde ale stále o to samé. Vejdete do arény, přikrčíte se za překážku, střílíte nepřátele dokud nepadnou, odejdete z arény a jdete do další. Gears of War nutně potřebují větší variabilitu v tom, jak se vypořádat s monotónní akcí. Noví nepřátelé jsou fajn díky několika drobným nápadům, jako je přeskočení překážky a následné odpálení se, ale to se obehraje už za oněch osm minut. Jinak je vše ve stejném stavu, v jakém jsme to opouštěli před lety. A to doklouzávání v kleku za překážky vypadalo podivně už před lety.
Když k těmto osmi minutám přidám i předchozí video z hraní, nejvíc mě mrzí jakási ztráta duše. I když tři první díly byly plné vojáckého drsňáctví a přehnaných hlášek, pořád šlo o temné a depresivní hry. Jednička disponovala skvělou atmosférou skupinky outsiderů, kteří během cesty počítají jednu ztrátu za druhou. Dvojka byla rozmáchlejší, ale pořád prokládala akci pocitem zoufalství a ztráty a třetí díl se nesl v duchu Marcusova vyčerpání válkou, které se týkalo ale všech lidí, a Dominicova pozvolného pádu.
zdroj: Archiv
Čtyřce zatím chybí cokoliv mimo oněch hlášek, byť je jasné, že nejde hru odsoudit na základě dvaceti minut videa. Jen je to tím, že mi tón příliš připomíná atmosférou i hratelností dost nezvládnutý Judgment. Hlášky tu jsou, ale rozjařenost podtrhuje mládí hlavních hrdinů (viz článek) a i když Marcusovy výkřiky o zničených rajčatech mohou pobavit, čtyřce zatím chybí leitmotiv, který měl každý díl a především osudovost, která naznačovala, že lidstvo je na Seře na konci cesty a bojuje spíš o to, kolik let si pro sebe ještě urve.
Ale, popravdě, i přes to všechno bylo příjemné vidět známá mířidla, slyšet Marcusův hlas a tak doufám, že tým Coalition má v rukávu schované eso, které dostatečně ozvláštní hratelnost a příběh, který nabere temnější a depresivnější tóny. Na to jsem měl první tři díly příliš rád, než abych hned nad novou hrou zlomil hůl. Gears of War 4 vyjde 11. října na Xbox One a Windows 10.
