IGN totiž nabídlo pohled ne na často ukazované potvory, vybavení a jednotlivé lovce, ale na to, co sérii Souls vždy doprovázelo – prostředí, které vám nedá vydechnout a když jste slavně zvítězili nad nějakým kletým sokem, jasně vám naznačovalo, že tedy jako fajn, ale o dva kroky dál to nebude o nic lehčí.

Záběry na architekturu Bloodborne ukazují dvě věci. Tou první je sympatická variabilita. Z viktoriánského stylu se brzy dostaneme do gotického prostředí, které výrazněji pomrkává směrem k původnímu fantasy žánru, tak se nepopírá s modernějším ražením, protože tohle je cesta do hloubi města, proti architektonickému toku dějin. Následně se objeví mimo základy města snad základy samotné Země, kde už jeskyně mručí lovecraftovskou hrozbou starší než lidstvo samo, abychom se zase vrátili k novověké architektuře, kterou někdo polil kýblem deprese a strachu.

A to je druhá věc, jíž ve videu sleduji. Přijde mi, že stylizace Bloodborne bude mít mnohem blíže ke grotesknosti Demon's Souls, jíž dle mne už Dark Souls nedosáhla. I když protivníci a prostředí bylo barvité, ten pocit nepříjemné bizarnosti a strachu z toho, co na mě zase vybafne, bez ohledu na faktickou sílu z Demon's Souls se tak úplně nedostavil. A mám pocit a doufám, že to není jen planá naděje, že Miyazaki s novým settingem vytáhne z rukávu zase svou zvrácenou chuť vytvářet opravdu divné a děsivé bytosti a lokace.