Tým dostal za svůj výzkum cenu Neuropsychofarmakologické společnosti a výsledky byly publikovány v odborném časopisu Frontiers in Behavioural Neuroscience (studii najdete zde, ale buďte připraveni na ryze odborný text). Výhodou testu je, že probíhá takzvaně na lidech, kteří mohou výzkumníkům sdělovat své aktuální dojmy, což u výzkumu na zvířatech nejde. Dvojice testů prozkoumala poruchy vnímání, logického uvažování a kognitivních funkcí, což bývá příznak typický pro nemocné schizofrenií.

„Potkana se nemůžeme zeptat, zda slyší hlasy, nebo prožívá vkládání myšlenek. Dokážeme ale zjistit jeho pocit ohrožení, který patří k projevům bludných představ u schizofrenie, a to sledováním změn v jeho chování - bázlivé nebo odvážné prohledávání nového prostoru a reakci na stres," říká Iveta Fajnerová, která na výzkumu pracovala.

K testu vědci použili střílečku Unreal Tournament 2004, ve které vytvořili trojrozměrnou arénu ohraničenou bílým plátnem s povrchem z šedého koberce. V aréně vzniklo bludiště, přičemž cílem studovaného subjektu bylo dostat se za pomocí kontextuálních nápovědí k cíli. Subjekty se v simulaci pohybovaly pomocí gamepadu Logitech F310 ovšem jen s jedním analogem, aby byla vytvořena pouze iluze pohybu dopředu, dozadu a otáčení.

U zvířat, pro která vědci vytvořili jiné testy, se potvrdilo, že schizofrenní zvířata se hůře orientují a hledají cestu. Experiment zahrnoval jak skupinu nemocných subjektů, tak i kontrolní skupinu zdravých. „Předběžné výsledky ukazují, že v prvním z testů má skupina pacientů průměrně o 20 procent horší výsledky a v rotující aréně je výsledek dokonce dvakrát horší," říká Iveta Fajnerová. Lidé se schizofrenií se ve virtuálním prostoru hůř orientovali, dělali více chyb a déle hledali cestu k cíli.

Ukazuje se, že hry, byť ve formě prostých virtuálních místností, mohou pomáhat při diagnostice duševních chorob tím, že vytváří pro testované uvěřitelný prostor s podmínkami, jaké si může navolit sám vědec, aniž by musel vytvářet složité reálné prostory pro testování.

Zatímco u potkanů se využívala pro jeden z testů nádoba s vodou, u lidí by to samozřejmě bylo nemožné. Nejde ale o jediný pokus v této sféře. Loni kupříkladu berlínský Institut Maxe Planka zveřejnil studii, podle níž je hraní her terapeuticky vhodné při onemocnění schizofrenií, posttraumatické stresové poruše či neurodegenerativních onemocněních mozku.