DayZ je hra o přežití. Při jejím procházení nervy často pochodují od zdi ke zdi, zejména pokud narazíte na jiného hráče nebo probudíte z letargie hordu zombíků. Intenzivní herní zážitek se však střídá s melancholickým průchodem úžasnou krajinou plnou kopců, temných lesů a opuštěných vesnic s tíživou atmosférou.

Celá mapa Černarus, tedy první a hlavní mapa DayZ, byla modelována podle skutečného kusu Českého středohoří, na sever od Ústí nad Labem. Od roku 2008, kdy jsem se tam poprvé virtuálně objevil (tehdy v Armě 2), jsem toužil ji projít a fyzicky poznat její působivost.

Je neuvěřitelné, že se to povedlo až za 14 let, ale dvoudenní trek s přenocováním v přírodě stál za to (tady si můžete prohlédnout moji trasu). Podělím se s vámi o svůj zážitek a pokusím se virtuální a skutečnou krajinu porovnat. Třeba vás to inspiruje k podobnému výletu od monitoru do přírody!

Prapůvod Černarusi

Na konci roku 2008 jsem měl možnost jako novinář navštívit centrálu Bohemia Interactive v Mníšku pod Brdy. Tam nám Marek Španěl a hlavní designér Army 2 Ivan Buchta poprvé ukázali Černarus ve vší velkolepé kráse. Už tenkrát Marek vtipkoval, že tahle hra nemusí být jen vojenskou simulací, ale také simulátorem turistiky.

Téma

Nejhranější české hry na Steamu

V číslech tento kus země vypadal ohromně. Rozloha 225 kilometrů čtverečních, více jak 50 měst či vesnic a 326 km silnic nám nechalo popadat čelisti proklatě nízko. Terén působil naprosto skvěle. Bylo možné se tam účastnit velkých vojenských operací a i cesta na místo boje chvíli trvala. Během boje jste museli využívat znalosti terénu, to bylo prostě klíčové. Úspěch Army 2 spočíval z velké části právě ve zvolené krajině a její věrnosti fyzické předloze i přirozenosti.

Pár let po vydání Army 2 se objevila její modifikace DayZ vytvořená Deanem Hallem. Popularita modu vystřelila dramaticky vzhůru, což později vedlo k jeho vydání jako samostatné hry. Hodnotit, jak moc je DayZ povedené, není účelem článku – každopádně právě tato hra přinesla řečenému kusu naší země obrovskou virtuální slávu.

Kde přesně to je?

Nejdřív by bylo fajn stanovit, o jaké oblasti se konkrétně bavíme. Mrkněte se do map na Ústí nad Labem. Odtud směrem na sever startuje modelovaná krajina, jejíž jižní a východní hranici tvoří řeka Labe. Přikládám mapu, ať víte přesně, kde je Černarus, ve které se Labe proměnilo na moře a ohraničilo pole působnosti:

  zdroj: Mapy.cz

Na jiných místech už mapa tak hezky ukončená není a přechází do texturově prázdné bezobjektové plochy. Ale než tam dojdete, trvá to dlouho – a to, co je uprostřed, je dostatečný kus země na jakékoli virtuální vyžití.

V následujícím textu předpokládám vaši aspoň částečnou znalost mapy DayZ i nějakou tu nahranou hodinu. Při popisování cesty budu používat herní označení míst, v závorce uvedu jméno skutečné vesnice. Tak jdeme na to!

Elektro alias Povrly

Cestu ze svého bydliště ve východních Čechách absolvuji vlakem. Podtrhuji si tím svobodu a nevázanost cesty, kterou si hodlám pořádně užít. Cílovou stanicí je Elektrozavodsk (Povrly), kde často začínám i v DayZ.

Při stoupání od nádraží Mašovickou ulicí směrem na Pustu (Mašovice) začínám poprvé objevovat záhyby cesty, louky i rozložení lesa velmi podobné herní skutečnosti. Následně přicházím do samotné Pusty. Moc hezké předpolí vesnice! Doslova vidím své spoluhráče na louce běžet vylootovat domy. Dokonce i samotná potemnělost vsi, která je vlastně slepou silnicí a nic dál nevede, nahrává atmosféře DayZ.

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Zbytek vesnice je hře nepodobný, alespoň co se týče zástavby – jen krajinný reliéf lze dobře rozeznat. Přestože jsem z daleka, lehce díky herní zkušenosti odhadnu, kdy na cestě odbočit a dostat se dál do Mogilevky (Mírkov).

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Kopce jako prase

Jak se blížím k Mogilevce, zažívám radost. Terén i rozložení vesnice jsou při pohledu z dálky skutečně věrnou kopii herní reality (anebo obráceně?). Procházím celkem hezkou vsí, v níž statek stojí přesně tam, kde by podle hry měl. Bez zombií, ale plný moderní zemědělské techniky.

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

A kam dál? Jasně! Začínám stoupat na hrad Zub (Blansko). Na zádech 11kg batoh, funím jak lokomotiva. Už při stoupání na Pustu jsem se zapotil, ale Zub mi dal do těla ještě mnohem víc. Kdysi jsem zahlédl 3D model Černarusi a přišel mi až přehnaně kopcovitý, nerealisticky nafouklý. Teprve na vlastních nohách poznávám, že designéři Bohemia Interactive se striktně drželi terénního modelu a kopce jsou tu celkem ostré. Od Labe jen stoupáte – a držet tlačítko W, nebo jít po svých, to je sakra rozdíl.

Největší nepřítel rohy nosí

Ze zříceniny hradu Zub je nádherný výhled. Skoro bych se dotknul mraků! Potřebuji doplnit sílu, tak vytahuji Pájku (paštika Majka) a mažu chleba, plus spořádám jedny Makovky. Klasická strava nesmí na tomto výletu chybět…

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Pode mnou se rýsuje Vyšnoe (Skalní Mlýn). Opět mě těší terénní podobnost reality a hry i přesná struktura rozložení plochy lesů.

Po svačině to valím dolů a mám v plánu pokračovat na Starý Sobor, přičemž po cestě potkávám úhlavního nepřítele turisty ve zdejší krajině – ohraničení pastvy elektrickým ohradníkem. Majiteli vůbec nevadilo, že zatarasil přímo barevně značenou turistickou trasu, a tak se musím prodírat vpravo hustým lesem.

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Není to žádná sranda, ale trochu dobrodružství nevadí. Jelikož terén znám ze hry, držím směr a vím, že vyjdu kousek od Starého Soboru.

Čím jdu po své trase dále na sever, kde se ve hře i skutečnosti hojně vyskytují louky, je zřejmé, že se musím držet silnic a stezek. Veškeré volné lučiny, kde se v DayZ můžete normálně pohybovat, kvůli pastvě obklopují dráty a někdy i cedulky s upozorněním, že ve stádu je býk. Tak na to pozor!  

Starý Sobor

Každý DayZ fanda by si ji vyfotil – onu krásnou červenou plechovou halu umístěnou v objektu zemědělského družstva ve Starém Soboru (Lipová). Tahle plechová bouda existovala už v Armě 2. Je také v DayZ, kde k ní přitiskli pěknou vojenskou základnu s armádním lootem. Ikonická záležitost!

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Fotka až pět a jde se dál, dnes je v plánu dojít až někam ke Gorce (Javory). Cestou potkávám standardní DayZ pumpu, ale zásoby vody mám, tak nezkouším její funkčnost.

Starý Sobor se opět podobá Lipové hlavně elevací terénu a umístěním luk a lesů. Avšak jako u většiny vesnic v DayZ, i zde padlo rozmístění budov uvnitř obce za oběť hernímu designu (jen silnice se kroutí stejně). Což je podle mě správně a zejména v DayZ je dnes vše hezky herně odladěné.

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Budu se s tím setkávat i na dalších místech. V každé vesnici narazíte na nějaké ikonické místo, budovu nebo objekt shodný se hrou, ostatní je ale nové a jiné, případně vše zakryje bujná příroda. Jen terénní úrovně a věrné tvary lesa skoro vždy kopírují skutečnost. Lze toho bezvadně využít například při čtení map, kde dokážu identifikovat vlastní polohu právě podle tvarů zalesněných ploch.

Pivo a Altar

Mám chuť udělat pár fotek Starého Soboru z různých úhlů na blízkých lukách, ale všude jsou zpropadené dráty a pastvy. Neriskuji hněv zemědělcův, jdu dále po silnici. Provoz je v tomto kraji minimální, silnice úzké, roztomilé, tak proč ne.

Pokračuji na Kabanino (Mnichov) a dále na Grišino (Čermná), kde se už ozývají bolavé nohy. Místní hospoda otevírá v 16 hodin. Jsem zde trochu dříve, ale vidina osvěžujícího piva mě donutí si odpočinout a počkat. Chmelový nektar dodá energii a při stoupání na Altar (Javorský vrch) se mi báječně šlape.

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Už se ale začíná schylovat k západu slunce a ještě musím najít místo pro stanování. Vzhledem ke všem těm pastvám mám obavu, zda něco rozumného, klidného najdu. Nakonec volím remízky kousek pod Altarem… A v noci se skutečně cítím jako v DayZ. Je říje a troubení jelenů, pro hru tolik typické, se ozývá všude okolo. Fouká silný vítr, ale naštěstí neprší. Mám v nohách asi 18 divokých kilometrů a usínám jako špalek krátce poté, co slunce zmizí na západě. Kouzelný DayZ Real Day.

Gorka, louka a domů

Nemohu dospat, už od šesté ráno mám sbaleno a dupu směr Gorka (Javory). Čekám typické výhledy na tuto vesnici, kde jsme ve hře často stavěli základnu, jenže mě zrazuje bujará příroda zastiňující zásadní výhledy, které bych chtěl vidět a srovnat je se hrou.

Zástavba je opět jiná než herní, ale s tím už počítám. Gorka je typická svým kostelem, jehož fotka mi nesmí chybět ve sbírce a vám v článku.

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Další část cesty probíhá hodně po pastvinách a před každým výstupem z lesa si oddychnu, že stezka není zahrazena. Boty mám durch mokré, protože ráno hezky sprchlo.

Musím uznat, že zajímavá krajina odvádí myšlenky od kaluží ve škrpálech. Kochám se vystouplými kopečky, zařízlými údolími a naprostým klidem a jsem moc rád, že mě hraní her dovedlo zrovna do tohoto koutu naší země. Bez DayZ by mě ani nenapadlo tuhle destinaci navštívit.

zdroj: Vlastní foto autora zdroj: Vlastní foto autora

Z luk vycházím kousek nad Šachovkou (Šachov), pokračuji na Staroje (Český Bukov), Msta (Maškovice) a přes zříceninu hradu Rog a Naděždino zpět do Elektrozavodsku (Povrly). Mraky plné vody se protrhly a silný vytrvalý déšť mě odhání z krásné Černarusi.

Nasedám na vlak a mířím domů s hřejivým pocitem, jak jsem si putování užil. A s odhodláním se ještě někdy vrátit. Chci poznat další části mapy!