Jenže to je organizačně náročné a hlavně globální rozměr bere datům informace klíčové právě pro regionálně specifické trhy. Takže se musíme spokojit s obrazem amerických hráčů. Což není tak od věci, protože americký trh patří k tahounům celého herního byznysu.


Uvedená data zahrnují všechny herní branže, takže samozřejmě i casual hry, protože i ty formují celé postavení her ve společnosti a jejich vnímání společností. Takže, vzhůru na výsledky. To, že je průměrnému hráči třicet let, není tak překvapivé, protože dospívají starší herní generace. Rozdělení ve věkových skupinách do 18 let, 19 – 35, 36+ je víceméně rovnoměrné, ale nejvíce lidí (37%) je v té nejstarší skupině. Zajímavější je, že 49 % domácností vlastní herní konzoli a průměrná americká rodina má alespoň jedno zařízení, na němž jde hrát hry.

Hodně překvapivé je genderové rozdělení hráčů, kdy muži tvoří už jen 53 procent z hráčské populace, za což nejspíše může právě vzestup casual, internetových a mobilních her. Pozoruhodné ale je, že žen starších osmnácti let hraje víc, než mužů mladších sedmnácti let (poměr 30 % vs 18 %). Co se týče kupování her z hlediska pohlaví, muži vedou o dvě procenta a věk nejčastějšího kupujícího je 35 let. Jednoduše, finančně produktivní lidé se nebojí za zábavu platit. Ostatně, 42 % lidé říká, že v porovnání s ostatními formami zábavy dostává od her nejvíce za investované peníze.

Naopak, co mi přijde smutné, jsou nejčastější důvody, proč si hru koupí. Jedná se o kvalitní grafiku, pokračování série, doporučení známými a zajímavý příběh. Jednoduše, sequely to opravdu mají, jak víme, jednodušší a proto se stále vydávají nové a nové.

Pouze 15 % z pravidelných hráčů online her za ně platí, a pokud jde o oblibu žánrů, tak dominují karetní, puzzle a obecně casual žánry s 42 procenty. Za nimi je s 25 procenty balíček online her tradičních žánrů a 11 procent připadá na ryzí MMO.

Nejčastější herní platformou v domácnostech jsou konzole (70 %), pak následuje PC (65 %) a za ním mobily (38 %), handheldy (35 %) a bezdrátová zařízení, tedy asi tablety (26 %). 

Většina těch, co hrají víc, než v předchozích letech, migruje od hraní stolních her, sledování filmů v kině, doma či na TV. To, že konzole plní roli multimediálních center potvrzuje fakt, že 40 procent z těch, kteří je používají i na jiný styl zábavy, si na nich pouští filmy (Netflix tu asi hodně boduje). Sociální hry prý hraje jen 33 procent dotazovaných, což je překvapivé a 91 procent rodičů prý věnuje pozornost tomu, co jejich dítě hraje.

Není to samozřejmě kompletní výstup z výzkumu, ten si musíte přečíst sami ve zveřejněném dokumentu, který najdete tady. Najdete tu ještě detaily o mobilních hrách, roli rodičovství, oblíbenosti žánrů atd.