Pravda je někde venku - tvůrci Punch Club vedou slovní válku s G2A
zdroj: Archiv
Téma

Pravda je někde venku - tvůrci Punch Club vedou slovní válku s G2A

23. 6. 2016 19:29 | autor: Aleš Smutný |

Opět se vrací problém digitální distribuce a teprve se formujícího legislativního rámce, který by tento stále se vyvíjející a přitom velmi výdělečný systém prodeje pokryl. A opět se vrací i problém přeprodejců klíčů s hrami, tentokrát v podobě serveru G2A, který funguje primárně jako aukce, ve které mohou uživatelé prodávat kódy nejenom (ale hlavně) na Steam. Do stále probíhajícího sporu s G2A se dostali vývojáři z tinyBuild, především kvůli prodeji jejich hry Punch Club. A nutno dodat, že během několika dnů jejich spor eskaloval kvůli řadě prohlášení a ultimát z obou stran.

Celý spor otevřel blogový příspěvek Alexe Nichiporchika z tinyBuild, který zároveň rozeslal několika herním serverům. Jeho příběh rozhodně není neznámý řadě vývojářů a distributorů. TinyBuild prodávali své hry kromě Steamu i na vlastních stránkách a dalších platformách, které klíče na Steam distribuují - třeba Bundle Stars nebo Humble Bundle. Jednoho dne ale tvůrce Punch Club zaplavila vlna vrácení příchozích plateb ze strany banky, za což nejspíše mohly požadavky majitelů ukradených karet na zmrazení karty a vrácení všech bankovních transakcí.

Současně s tím se na G2A objevilo určité množství klíčů na hry od tinyBuild, které původně tvůrci prodávali přes shop na svých stránkách. Podle Nichiporchika se těchto her na G2A prodalo za 200 tisíc dolarů, ale kdyby se prodávaly za běžné ceny, vynesl by prodej 450 tisíc dolarů. Pravda, vývojář zde nepočítá s tím, že své hry dává do bundlů a slevových akcí, kde jsou k mání za výrazně nižší než běžné ceny. Není tedy úplně fér argumentovat ztracenými tržbami, nebo dokonce žádat o vyplacení rozdílné sumy, ale pro samotné jádro problému to je podružné.

Ukradené, nebo ztracené?

Problém tkví v tom, kolik klíčů pocházelo z kradených kreditních karet. Jeden z prodejců na G2A, který si takhle vydělává, Nichiporchikovi popsal proces, jak vydělat rychle peníze. Nejprve koupí údaje z ukradených kreditních karet, následně za ně nakoupí spoustu klíčů, a pak je na G2A prodává hluboko pod cenou. Než se dostane k bance požadavek na zmrazení karty, prodá hráčům, kteří chtějí hru pod cenou, dost klíčů na to, aby byla celá akce výdělečná. TinyBuild se na základě blokací peněz od banky domnívá, že se přesně tohle stalo s jejich hrami, a odpovědnost svaluje na G2A.

Odpověď G2A na sebe nenechala dlouho čekat. Zástupci firmy poukázali na to, že viníka je třeba hledat spíš u partnerů studia, kteří kódy přeprodávali, a pokud mají přímé podezření na prodej z ukradených kreditních karet, rádi tinyBuild pomohou – ovšem pod podmínkou, že s nimi začnou spolupracovat. Ale žádné peníze jim rozhodně nevrátí, což není nejdiplomatičtější odpověď. A je zjevné, že Nichiporchika ještě víc naštvala.

TinyBuild podotýká, že není možné bez neúměrného množství práce zjistit, které klíče unikly, a tým nechce deaktivovat celé soubory klíčů, protože by tím určitě poškodili i zákazníky, kteří neudělali nic špatného. Nutno říct, že každý, kdo nakupuje na G2A, nic neudělal, protože si jen kupuje levné klíče. Nichiporchik pak tvrdí, že od jejich partnerů včetně BundleStars a Humble Store kódy na G2A rozhodně neunikly. Malý tým navíc ještě naštval rozhovor G2A pro ruský server, v němž jako řešení podobných problémů vidí přeprodejce spolupráci, a nabádá vývojáře ke spolupráci přímo s nimi, což už zní trochu jako výpalné.

Válka slov

Dalším vystupňováním slovní války mezi oběma subjekty bylo tiskové prohlášení G2A, ze kterého přímo sálá povýšený tón, ale obsahuje i trefné poznámky, proč částka 450 tisíc dolarů neodpovídá realitě - hry od tinyBuild jde koupit s až 85% slevou, takže není fér kalkulovat škody s plnou cenou. G2A se zároveň ptají, proč tinyBuild nepřišli se seznamem klíčů, které byly údajně pořízené na ukradené kreditní karty (na což vývojář odpovídá, že by to byla strašná práce). Na závěr tiskového prohlášení dala G2A zmíněnému vývojářskému týmu tři dny na to, aby jim dodal seznam podezřelých klíčů, který následně prověří.

Tón požadavku samozřejmě podráždil tinyBuild ještě víc, na což Nichiporchik reagoval vlastním ultimátem  – G2A mají tři dny na to, aby vyřešili problém vývojářů a distributorů, kteří na přeprodávání klíčů tratí. Samozřejmě, na rozdíl od G2A tomuto ultimátu chybí jakákoliv síla, protože tinyBuild nemají žádnou páku, zatímco po G2A chtějí, aby jim vrátili peníze. Zároveň ale navrhují tři body, které by dle nich situaci zlepšily – dovolit vydavatelům, aby stanovili minimální cenu produktu, stanovit minimální podíl pro prodejce, kteří nabídku klíčů umožňují, a nakonec aby G2A zavedla systém verifikace prodejců skrze přesné - osobní údaje. Tak jak to má třeba eBay.

zdroj: Archiv

Řešení je uprostřed

Dá se čekat, že budou následovat další silná slova, ale popravdě řečeno, nejspíše nic nevyřeší. V celé situaci nelze najít jasného viníka, jakkoliv ho obě strany nalézají. G2A určitě ví, že jejich stránky využívají i obchodníci, kteří se ke klíčům nedostanou legálně. Protože ale G2A má zisk z každého prodeje, moc se nežene do toho, aby zaváděli přísnější regulace prodejů. Na druhou stranu, stanovení minimální ceny ze strany distributora zní jako popření smyslu samotného „bazaru“ s hrami. Je jen otázka, kde by byly minimální ceny her tinyBuild, když nemají problém nabízet hry v bundlech, kde jsou k dostání za desetinu původní ceny.

V tomto tkví prohřešek vývojářů, kteří dávají své hry do bundlů a všemožných slevových akcí, kde není žádná smysluplná kontrola nad tím, co se s klíči děje. Ve chvíli, kdy pustí klíče do světa mimo tradiční portály na prodej, zvyšují riziko, že se jejich balíček ukáže být jako příliš lukrativní pro velký podvod - vzdají se velkého množství klíčů a neví, co s nimi jejich partner udělá.

Nevinně jsou v tom celém banky, které jen chrání své klienty - držitele platebních karet. Vůbec je nemusí zajímat, co kde kdo koupil, banky pouze vrátí transakce, které provedl zloděj, což v tomto případě vždy znamená ztrátu příjmů na straně vydavatele hry. Ten může teoreticky klíče deaktivovat, ale na Steamu to jde jenom v dávkách a ne jednotlivě, čili tím poškodí i hráče, kteří si v dobré víře koupili klíč na hru, kterou jim pak někdo sebere.

Jeden by řekl, že by hráči měli poznat, kdy je cena hry natolik nízká, až je podezřelá. Pokud ale tvůrci a vydavatelé prodávají své hry klidně s více než 50% slevou, faktická hodnota zboží nejde odhadnout. Když někdo prodává hru za pětinu ceny, nemusí to znamenat, že se snaží rychle zbavit kradených kódů. Stejně tak mohl koupit hry z výprodeje, kde jsou k dostání za zlomek ceny. Zkrátka je třeba si uvědomit, že je rozdíl mezi nákupem hry na Steamu přímo od vydavatele, a nákupem hry v bazarech typu G2A od přeprodejce. Nese to totiž jisté riziko...

Všichni se musí snažit

Těžko říct, co si od celé akce slibuje tinyBuild, protože je jasné, že G2A studiu peníze nevrátí. Není k tomu důvod. Navíc kvůli vzájemné nedomluvě tinyBuild ani nezjistí, kolik kódů v nabídce G2A opravdu pochází z trestné činnosti. Určitě to nejsou všechny. Na druhou stranu, požadavek, aby prodejci na G2A byli dohledatelní a před povolením cokoli prodávat i prověření, je naprosto legitimní. Pokud nebudou spojeni s konkrétní adresou či číslem účtu, jejich postižitelnost v případě překročení zákona je prakticky nulová. Firma typu G2A navíc nechce být spojována se zloději kreditních karet, respektive s lidmi, kteří si vědomě kupují kradené údaje od jiných zlodějů, aby pak s nimi okradli tvůrce, vydavatele, vývojáře a hráče. Míč je tak v zásadě na obou stranách hřiště...

Nejnovější články