Jenže všichni víme, že udělat free-to-play systém ve hře více hráčů tak, aby v konečném důsledku netrestal neinvestujcího hráče je těžké. Navíc, podle Petera Molyneuxe je většina současných freemium her ve své podstatě nepříliš morální (byť je trochu paradoxní hledat morálku v oblasti byznysu).


Molyneux celkem na rovinu říká: „Většina freemium her nejsou ani v nejmenším k hraní zdarma, tedy free-to-play. Pokud nechcete vůbec platit, nabídnou vám jen velmi málo uspokojení. Je to spíše takové demo, na jehož konci na vás čeká nutnost zaplatit“. Což je pravda, byť zrovna v poli nejvýraznějších free-to-play titulů, tedy ne facebookových apod je tohle chyba, jíž se zatím, naštěstí, daří víceméně vyhýbat.

Podle Molyneuxe je tento systém financování morálně kritizovatelný. „Je tu celá řada otázek kolem toho, zda je morální vytvářet u lidí závislost a chtít za to pak peníze. Myslím, že spousta lidí, kterým říkáme velryby, jsou děti, které vzaly svým rodičům mobily. Vím, že můj syn to udělal“. I proto prý přidal do své hry ono „milionové dláto“, které vidí jako jakýsi test. Osobně si prý nemyslí, že někdo ty peníze utratí, ale...

Přitom se ale tomuto modelu financování nebrání. Pouze se ale dle něj musí uchopit tak nějak... správně. „Pokud tu správnou monetizaci budujete od základu a nedesignuje ji nějaký producent, nebo osoba, které jde jen o ty peníze, myslím, že může fungovat úžasně. Jsme lidské bytosti, milujeme své koníčky, máme různé koníčky během celého života a milujeme, když za ně můžeme utrácet peníze. Rádi lidem vaříme, rádi ostatním ukazujeme svou zahradu. Proč bychom tohle nemohli mít i v rámci herní zábavy? Lidé ale musí chtít investovat, ne být k tomu nuceni a nebo nějak puzeni“.

Nicméně, Molyneux zapomíná na to, že i v našich koníčcích se projevuje fakt, kolik jsme ochotni či schopni do nich investovat. A kdo bude mít obrovskou načančanou zahradu bude asi jen těžko srovnatelný s tím, kdo si udělal záhonek za panelákem – byť i ten může být krásný. Ale to je o nalezení té zlaté střední cesty, kdy monetizace hry dá těm, kdo investovali pocit uspokojení a těm, kteří neinvestovali se nebudou cítit mimo. Jenže i tak se pohybujeme na úrovni velmi křehké rovnováhy, která byla nejsilnější v době, kdy prostě do her jste investovali jednou a všichni byli na stejné startovní čáře, jíž nemohly změnit další investice.