Patrice Désilets prosazuje ve hrách kulturní revoluci
zdroj: tisková zpráva

Patrice Désilets prosazuje ve hrách kulturní revoluci

28. 6. 2013 12:30 | Téma | autor: Adam Homola |

Patrice Désilets má teď asi napilno. Bohužel ho nezaměstnává vývoj 1666: Amsterdam, ale soudní tahanice s Ubisoftem o hru a nedávné nečekané ukončení spolupráce (tak se dnes říká vyhazovu, víme). I přesto si udělal čas a zajel se do Barcelony podívat na konferenci Gamelab, kde měl malou přednášku. Rozpovídal se během ní nejen o nutné změně ve velkých hrách, digitální budoucnosti, ale potvrdil také, že o svoji hru s Ubisoftem bojuje a prý je, jak jinak, úžasná.

Na přetřes nemohla nepřijít ani digitální budoucnost, která se neblíží, ale už tu dávno je. Konzole jsou vlastně jeden z posledních zábavních oborů, který se ještě tak pevně drží fyzických médií a Désilets je jen dalším z těch, kdo nám znovu a jasně říká, že to je už minulost. Prý chápe, že hráči byli na restrikce Xbox One naštvaní, ale “Stejně je vám všem v nitru už jedno, že nemáte CDčka. Budoucnost je digitální a vy s tím neuděláte nic,” řekl stručně a jasně tvůrce prvních tří Assassin’s Creedů, jak reportuje Games Industry International.

Obrat politiky Microsoftu kolem Xbox One o 180 stupňů onu digitální budoucnost jen trochu zbrzdí, ale samozřejmě ji nezastaví. Ví to Désilets, víme to všichni. A podobně jako herní trh potřebuje vyřešit bazarové hry, obří rozpočty a návratnost velkých investic, je potřeba i další evoluce v tematice her. Désilets to nazývá dokonce revolucí. Na to, jak ho “teplí vesmírní mariňáci” už štvou, si svého času stěžoval producent Mafie II, Denby Grace. A není sám. Klišovitost a ohranost vojenských a sci-fi stříleček s mariňáky se už opravdu začíná přejídat.

Štve to asi i Désiletse, jen se k tomu nevyjádřil tak peprně jako tehdy Grace. Řešením by podle něj mělo být nahlížení na hry kulturním pohledem. Co to přesně znamená? Inu, podívejte se na Assassin’s Creed. Kdybyste to chtěli brutálně zjednodušit, tak je to prostě 3rd person akční adventura. Désilets to vidí tak, že udělali hru o muslimské víře a italské renesanci. Americká revoluce pak byla tématem v Assassin’s Creed III. A právě jak dokazuje assassínská série, hra se může dívat na události i jinak, kulturně, a být mega úspěšná a komerčně výdělečná.

Ze všech náznaků, rozhovorů a útržků je jasné, že podobně kulturně chtěl na věci Désilets nahlížet i v 1666: Amsterdam. Nezbývá než doufat, že spor s Ubisoftem dopadne dobře a hlavně se vyřeší brzy. Pokud se potáhne roky, může pak 1666 přijít příliš pozdě. Ať už 1666 udělá nakonec jeho tvůrce, nebo jiný tým v Ubisoftu, už jen samotný letopočet a místo zní dostatečně atraktivně. Minimálně pro ty hráče, kterým už drsní vesmírní mariňáci lezou krkem.

Nejnovější články