Hráč by se přidal k jedné ze tří frakcí, přičemž by si i vybral povolání. Ne ve smyslu válečníka, mága apod., ale řezníka, obchodníka, mechanika... prostě běžná povolání. Přes den vykonávají své běžné povolání a když zavolá povinnost, ve stylu superhrdinů nahodí obleček a vrhnou se do boje proti konkurenční frakci.

Titan být zajímavý tím, že by každodenní činnost byla plnohodnotnou součástí herního zážitku. Takže klidně kašlete na volání do zbraně a dál opravujte auto. Sice moc nevím, jak by zrovna tohle mělo přitáhnout lidi k hraní Titanu, ale tuším, že by každodenní docházka do práce dala nový význam pojmu grind.

zdroj: tisková zpráva

Kromě klasického povolání byste ale měli i to akční - třeba Jumper, Titan, Ranger, Reaper nebo Juggernaut. Jumpeři by se uměli teleportovat, Titan by fungoval jako Tank, Ranger by měl maskování... V tomto ohledu už zní koncept Titanu poměrně klasicky. Vícekrát bylo zmiňované přirovnání k Team Fortress ve smyslu grafického stylu i hraní, tedy důraz na týmovou spolupráci v nadsazeném vizuálním stylu – takže žádné smrtelně vážné Destiny.

Jedním ze základních konceptů byl rozdíl mezi civilním, „reálným,“ světem a „stínovým“ tedy tím, kde se odehrávala akce. V normálním jste vyráběli předměty pro využití v akci, vytvářeli party, klany apod. V akčním šlo primárně o boj. Obě součásti měly být rovnocenně zábavné, navíc podle situace se pohled přepínal mezi první a třetí osobou.

Právě tento dvojí styl měl být hlavním lákadlem Titan. Svět měl fungovat jako v reálu, společnosti mohly na základě dobré práce expandovat, obchody prosperovat a NPC by měnila svůj přístup k vám na základě předešlých zkušeností po vzoru AI v The Sims.

Jakkoliv to zní dobře na úrovni konceptu, postupem času se prostě ukázalo, že ve hře není to „něco,“ co by měla mít. Své asi sehrál stále expandující a nemilosrdnější trh s MMO hrami a Blizzard celkem rozumně, alespoň dle svých slov, vývoj zarazil.

zdroj: tisková zpráva

Sice do vývoje investoval minimálně 50 milionů dolarů (analytik Michael Pachter dokonce odhaduje, že mohlo jít o 70 až 120 milionů), ale Blizzard si něco takového může dovolit, aniž by při takové investici musel přijít s něčím, co bude mít šanci alespoň část peněz přinést zpět. Navíc je dobře včas zastavit vývoj něčeho, co by se stalo černou dírou, v níž mizí peníze.

Analytik Billy Pidgeon k tomu poznamenává: „Tento postup není netypický. Blizzard už dříve zrušil několik her v různých fázích vývoje. Náklady na nevydanou hru mohou být velké, ale vydání nedostatečně kvalitní hry může poškodit reputaci úspěšného vydavatele jako je Blizzard. Náklady na vývoj můžete brát i jako užitečné, protože se v nich skrývá nedocenitelný trénink personálu a vývoj technologií a nástrojů, které můžete využít při vývoji jiných her.“

Je zjevné, že zrušení Titan se Blizzardu nějak radikálně nedotkne, ostatně sebejistý přístup, s nímž likviduje podobné projekty jen dokazuje, že si jsou jeho představitelé jistí v obchodnických kramflecích. Osobně si stále moc neumím představit, jak by finální verze Titan vypadala, respektive čím by lákala. Trochu připomíná týmové akční hry, trochu Sims, trochu Secret World a v něčem i trochu Destiny. Výsledný mix mi ale přijde jako zvláštní mišmaš. Možná by fungoval, ale v Blizzardu zjevně dospěli k závěru, že ne. Nehledě na to, že už dá nechtějí dělat rozmáchlé onlineovky.