Sekce chytrých her
Windowframe
Největší krásou Ludum Dare a game jamů obecně je možnost bezbřehého experimentování. Nakonec, mnohé originální hry posledních let (třeba SUPERHOT) vznikly původně právě pro game jamy. Výběr první pětice her proto vypíchne tituly, které možná objevily geniální myšlenku pro příští herní generace. Windowframe je první a asi nejzajímavější z nich.
Hrajete za upíra poskakujícího 2D levelem. Podstatnější je, že zároveň upravujete i samotné prostředí – ve Windowframe je rozhled obvykle omezený jen na výseč z obrazovky. S postavou však zároveň putujete po celé obrazovce, přičemž výseč výhledu putuje spolu s vámi. Zároveň ale lze hranou výhledu vytvořit nové stěny a využít je pro překonání překážek. Velmi špatně se to popisuje, jde však o velmi chytrý nápad, který by se snadno mohl stát základem kvalitní plošinovky.
zdroj:
Vlastní foto autora
Robot Snake
Další zajímavý nápad nese jméno Robot Snake a tentokrát jde o variaci na starého dobrého Hada. I zde je nutné pro prodloužení sbírat předměty rozeseté různě po mapě. Oproti Hadovi však není možné se pohybovat prostorem volně, jedna z končetin se vždy musí dotýkat hrany úrovně.
Klíčem je rozluštit, kde po vás předpřipravené rébusy chtějí, abyste si prodloužili svého avatara, a poté skrze toto natáhnutí překonali dříve nepřekonatelné pasti a překážky. Výsledkem je překvapivě uspokojující a zároveň relaxační hra, která by velmi dobře mohla fungovat i na mobilech a tabletech. Namísto frenetických hopsaček se tu počítá rozhled a prostorová představivost, princip sám je navíc perfektně odpočinkový a časově nenáročný.
zdroj:
Vlastní foto autora
Maitre D
Když dva dělají totéž, není to nutně totéž – důkazem je Maitre D, která má vlastně zcela identický nápad jako Robot Snake, avšak s několika drobnými odlišnostmi, které z ní činí docela jiný zážitek. V první řadě je nutno k dobru počítat hoteliérskou stylizaci. Zatímco v Robot Snake překonáváte generické levely za titulního robohada, v Maitre D jste číšníkem, který své tělo musí natahovat, aby přepravil hosty svého podniku k jejich stolům.
Mezi nimi se přirozeně rozkládají nepřekonatelné překážky či rybníčky s kyselinou, znovu je tak třeba sbírat předměty, které hlavní postavě dovolí trochu více prodloužit svůj trup. Subjektivně lze říct, že Maitre D má o něco méně chytrý level design než Robot Snake. Hra ovšem dojem vyvažuje nápadnějším humorem a milejší grafikou.
zdroj:
Vlastní foto autora
Cavern of Flight
Většinu v článku zmíněných her jsem si s gustem zahrál na vlastní kůži, Cavern of Flight je ale bohužel docela jiný příběh. Hra totiž opakovaně padala někde ve třetí mapě – zabugovanost je častou daní za narychlo vytvořené hry. Zároveň je však Cavern of Flight natolik promyšleným titulem, a ostatním hráčům zjevně funguje lépe, že by byla škoda ji nezmínit, byť jen jako zkušenost z druhé ruky.
Atmosféra Cavern of Flight je totiž zjevně inspirována Knytt Stories a Limbo, přičemž hratelnost plná rébusů a časté umírání je i zde na pořadu dne. Hráči, kteří měli více štěstí než já, si pochvalovali vysokou, ba přímo frustrující obtížnost, danou úprkem před pavoukem, a celkovou hororovou atmosféru. Těžko říct, zdali by dnes něco podobného mohlo příjemně fungovat na komerční úrovni – řemeslná kvalita Cavern of Flight však ukazuje, že autor hry o sobě ještě nechá slyšet.
zdroj:
Vlastní foto autora
SLAM_SHIFT
Po veskrze relaxačních titulech je čas na podstatně frenetičtější zážitek! SLAM SHIFT je mixem arkády a endless runner hry - tak trochu na způsob Canabalt. Ovládáte šipku, kterou je třeba navigovat úzce sestaveným levelem, aniž byste se byť jen otřeli o jednu z mnoha stěn. Vtip je v tom, že se zároveň můžete přetransformovat do odrážejícího se balónu, který sice neumí létat, za to však krájí oponenty jako nůž máslo, a navíc se může dotýkat stěn.
Notně schizofrenická hratelnost je navíc omezená několika desítkami sekund, během nichž musíte překonat daný level. I přes minimum úrovní – pokud se pamatuji správně, pouhé tři – je SLAM SHIFT zábavným a přitom i originálním titulem. Jde o přesně takovou hru, jaké mají největší šanci dostat se za hranice pouhého game jamu.
zdroj:
Vlastní foto autora
Sekce divných her
Georena
V druhé části článku se podíváme na hry, které možná nebudou vzpomenuté v encyklopediích jako prototypy velkého hitu, což ale rozhodně neznamená, že jim chybí zábavnost! Georena je například arénová survival hra, ve které je nutné měnit tvar do úsečky, trojúhelníku nebo čtverce, a likvidovat tak protivníky stejného tvaru. Ale pozor - můžete zasahovat skutečně jenom stejné geometrické symboly, a to ještě v ostrém úhlu. Georena je pekelně obtížná a rozhodně nejde o příčetný titul, pro milovníky výzev ale hodnotu určitě má.
zdroj:
Vlastní foto autora
Special Delivery
Mezi bizarními příspěvky do soutěže se ovšem najdou i mnohem divnější zástupci. Special Delivery vlastně není ani tradiční hra. Namísto toho jde vlastně o interaktivní hudební klip, v němž za zmutované cosi spadnete do konzervativní domácnosti amerických 50. let. A tím se rozjede party. Je to opravdu podivná hra, podobně jako Osada od Amanity ovšem zároveň limitovaná interaktivita přímo vybízí k tomu najít, kam ještě v ovlivňování zážitku můžete zajít, a kde už jsou mantinely. Navíc vám hra zabere sotva pět minut.
zdroj:
Vlastní foto autora
Ghost Bird
Naopak Ghost Bird je ve svém základu úplně běžná hopsačka. Tentokrát je hra navíc vcelku předvídatelná – za ducha ptáčka poskakujete po polygonových levelech a postupujete dále. Téma Ludum Dare 35 je naplněno skrze velmi vágní transformaci herního prostředí. Minimálně stylizace ale rozhodně stojí za pozornost, podobně vyhlížející titul totiž jen tak neuvidíte. Ačkoliv to možná má i svůj důvod - ve hře se opravdu špatně orientuje.
zdroj:
Vlastní foto autora
You're a Floor Lamp Now
Dost možná nejpošetilejší hra tohoto kola Ludum Dare z vás udělá lampičku! Vším, co v You're a Floor Lamp Now můžete provádět, je se pohybovat po koberci a zapínat či vypínat svou žárovku. V čem spočívá samotná hra? Cílem je nakrmit myšku, která bydlí na jedné straně místnosti, sýrem, nacházejícím se na straně druhé.
Sám o sobě by hlodavec k sýru cestu nenašel, ale vaše žárovka k sobě láká mušky, které myš již vycítí! Cílem tak je vybalancovat své světlo, které myšku naopak odpuzuje, a vygenerovat z mrtvých mušek cestičku vedoucí k sýru. Chvíli trvá než hráč vůbec zjistí, co se po něm chce, a jak to má udělat. Právě v tom ale spočívá kouzlo podobných titulů!
zdroj:
Vlastní foto autora
Light Shifter Temple
Poslední divná hra je opět zcela tradičního ražení – v zásadě se totiž jedná o puzzle titul, v němž je nutné při cestě do starobylého chrámu překonat skupinu rychle střílejících potvor. Finta je v tom, že mohou střílet jen na to, co vidí, je proto třeba se chytře přesouvat mezi oblastmi světla a tmy. Nakonec je Light Shifter Temple spíše frustrujícím zážitkem, který navíc v zásadě postrádá soutěžní téma transformace. Zároveň ovšem působí příliš dobrým řemeslným dojmem, než abych ho s klidným svědomím mohl vynechat. Fanoušci vysoké obtížnosti si tu totiž rozhodně přijdou na své.
zdroj:
Vlastní foto autora
