Všechny snímky budou promítány v rámci kategorie Moc médií, nicméně, jak uvidíte, tematicky jsou si vzdálené a pokrývají velmi odlišné prostory lidské a mediální činnosti.
Národní hra (State of Play)
Režie: Steven Dhoedt – Belgie, Jižní Korea 2013, 86 min
Počítačová hra Starcraft se stala pro tisíce mladých Jihokorejců prestižním národním sportem. Z těch nejúspěšnějších hráčů jsou hvězdy s vlastními fankluby a lukrativními reklamními smlouvami. Stát se profesionálem je proto dobrou alternativou ke školnímu stereotypu a pro mnohé teenagery to představuje skutečně vysněnou kariéru. Portrét tří hráčů různých úrovní zprostředkovává jedinečný vhled do zákulisí týmových domů, kde chlapci podřizují život dennímu drilu před monitory. Film zobrazuje dynamický svět turnajů esportu, které se odehrávají za řevu a pláče nadšených fanynek na stadionech i televizních obrazovkách.
O State of Play detailněji psal Dan Kremser v tomto článku.
Zázračné dítě internetu: Příběh Aarona Swartze (The Internet's Own Boy: The Story of Aaron Swartz)
Režie: Brian Knappenberger – USA, 2014, 105 minut
Aaron Swartz už od dětství miloval počítače. Jako teenager se podílel na vývoji internetového protokolu RSS. Postupně se z geniálního programátora stal aktivista, který si začal uvědomovat, že technologie jsou dobrý sluha, ale snadno zneužitelný pán. Internet považoval za demokratické médium a bojoval proti snaze úřadů a veřejných institucí redukovat prostřednictvím technologií občanské svobody a přístup k informacím. V roce 2011 čelil trestnímu stíhání za stahování článků akademického časopisu JSTOR. Kauza se před soud ale nikdy nedostala. Aaron si v šestadvaceti letech vzal život. Snímek o životě zázračného dítěte internetu otevírá otázku internetové bezpečnosti a vztahu technologií a občanských práv v současném světě.
Dron (Drone)
Režie: Tonje Hessen Schei – Norsko, 2014, 78 minut
Je to jako hra – z výšky sledujete svůj cíl a pak jedním zmáčknutím tlačítka zneškodníte protivníka. O tisíce kilometrů dál v pákistánských horách v tu samou chvíli umírají lidé. Masivní nasazení bezpilotních letounů v americké armádě změnilo v poslední dekádě zásadním způsobem tvář války. USA je prezentují jako klíčový a úspěšný nástroj cílené likvidace islamistů. Jak to ale vypadá ve skutečnosti? Počty nevinných civilních obětí mnohonásobně převyšují počty zabitých teroristů. Ve snímku, který odhaluje zákulisí bojových operací, zaznívají výpovědi bývalých i současných armádních operátorů dronů, inženýrů i pákistánských civilistů, kteří útoky přežili či naopak ztratili své rodiny.
Jeden svět poběží v Praze od 2. do 11. března (viz program), nicméně pokud se do hlavního města nedostanete, nezoufejte, festival zavítá do dalších 33 měst, jejichž seznam najdete zde.
