Ne, nejde o snahu zamezit dělnické práci v herních sweatshopech, to je Čína a její problémy. Tím korejským problémem je něco úplně jiného.


Momentálním hitem číslo jedna jsou free-to-play MMO a to v takové míře, že se zodpovědné osoby bojí příliš silného vlivu na studijní výsledky mladých Korejců. Důležité je poznamenat, že takový korejský teenager má mnohem, mnohem tvrdší režim, než ti naši a škola je u něj v rámci rodinných povinností na druhém místě, jen o fous za povinností dýchat. Což není nic špatného, ony se ty výsledky produktivity projevují. Ostatně, už dříve došlo ke schválení zákazu hraní nezletilých po půlnoci.

Jenže s celospolečenským nárůstem MMO s free-to-play systémem se objevují dva problémy. Ten první je, že někteří jedinci propadnou do spirály, kdy platí a platí a platí. Ten druhý je ten, že teenageři vidí, že prodejem virtuálních předmětů (velmi často té první skupině) se dá celkem dobře uživit. Ne na to, abyste zajistili rodinu, ale dost na to, abyste si jako teenager řekli, že vlastně školu nepotřebujete. A protože je penetrace připojení internetu v Jižní Korei 97 procent, je to opravdu celospolečenský vliv.

A tohle chtějí zákonodárci řešit. A teď pozor, neuslyšíte nějaké tmářské deklamace o škodlivosti her. Kdepak. „Hlavním účelem her je zábava a měly by být použity pro akademické i obecně prospěšné účely“, prohlásil Kap-soo Kim, šéf oddělení, které se věnuje výše zmíněným problémům. Kdy jsme my naposledy slyšeli někoho z Ministerstva kultury hovořit o hrách, natož pak pozitivně?

Ministerstvo přišlo i se zajímavými statistikami. Prý 60 procent předmětů, které projdou prodejní fází, bylo nabyto pomocí externích programů a maker, takže hráč vůbec nebyl přítomen jejich získání. Což má za následek zvýšenou kumulaci produktů a to má zase za následek zvýšení kriminality mládeže (viz první případ). Takže součástí chystaného zákona bude i část, která obecně zakáže používání těchto programů pro zisk předmětů. A to i pro potřeby nekomerčního využití „lootu“.

Celkově jde o poměrně unikátní přístup k celé herní branži. Korejští zákonodárci zjevně neberou hry jako něco škodlivého, pouze chtějí zamezit efektům, které vznikly z boomu free-to-play her, pro něž je Korea Mekkou. Dokonce používají termín „zdravé herní prostředí“. Samozřejmě, pokud zákon vejde v druhé polovině roku v účinnou, dozajista se to projeví na herním free-to-play průmyslu v tomto státě.